Otázky a odpovědi - Šest týdnů po volbách se teprve potřetí scházejí vyjednávací týmy tří potenciálních vládních partnerů. ČSSD, ANO a KDU-ČSL chtějí dořešit program a koaliční smlouvy.
Stále ale není jasno v otázkách programu ani složení vlády. Strany se dosud nedokázaly dohodnout ani na počtu členů kabinetu, natož na kompletním rozdělení resortů.
Do nepřehledné vyjednávací situace navíc vstoupil prezident Miloš Zeman s prohlášením, že nemusí jmenovat všechny ministry, které mu rodící se koalice předloží. S tím nesouhlasí Bohuslav Sobotka, koaliční partneři ho ale nepodpořili.
Co je před důležitým jednáním známé a co musí strany ještě vyřešit?
Kdy vznikne vláda?
Vznikající koalice by ráda vytvořila vládu do konce roku. Jmenování premiéra ale bude záležet na tom, jakým způsobem se ČSSD rozhodne schvalovat návrh vlády. Pokud návrh bude schvalovat pouze Ústřední výkonný výbor, prezident Sobotku jmenuje ještě před Silvestrem. Pokud by však ÚVV doporučilo vnitrostranické referendum, prezident premiéra jmenuje nejdříve v polovině ledna.
Kolik členů bude vláda mít?
Jisté je v tuto chvíli pouze to, že vláda bude mít více členů než 15. Vede se debata o tom, kolik přibude vicepremiérů. Podle Bohuslava Sobotky nebude mít vláda více než 18 křesel, sám upřednostňuje 17 míst - 8 pro ČSSD, 7 pro ANO a 2 pro KDU-ČSL. Lidovci se ale s pouhými dvěma křesly nehodlají spokojit a rádi by měli vlastního vicepremiéra.
Kdo bude ministrem financí?
Ministerstvo financí připadne podle dohody hnutí ANO, které ho dostalo výměnou za křeslo předsedy Sněmovny, jež obsadil Jan Hamáček (ČSSD). Hnutí na post počítá s nestraníkem, jeho jméno ovšem není známé.
Šéf hnutí Andrej Babiš se měl stát vicepremiérem pro ekonomiku, protože nemá lustrační osvědčení nutné pro obsazení ministerského křesla. Nakonec by se ale mohl stát ministrem i on sám: Prezident Miloš Zeman oznámil, že pokud služební zákon projde prvním čtením ještě v prosinci, ustoupí a Babiše ministrem financí jmenuje.
Která ministerstva obsadí ČSSD?
Mezi stranami se rýsuje dohoda, díky které by ČSSD obsadila ministerstvo zahraničí. V minulých dnech se ovšem objevily spekulace, že prezident kandidáta sociálních demokratů na tento post Lubomíra Zaorálka odmítne jmenovat. ČSSD by mělo připadnout také ministerstvo vnitra, které by vedl Milan Chovanec, a ministerstvo průmyslu a obchodu. Na to ČSSD chce Jana Mládka.
Která ministerstva obsadí ANO?
Kromě ministerstva financí má hnutí ANO Andreje Babiše obsadit také resort obrany (spekuluje se o Martinu Stropnickém) a spravedlnosti (hovoří se o Heleně Válkové). Spekuluje se také o Věře Jourové jako ministryni pro místní rozvoj. Šéf hnutí Andrej Babiš řekl, že má zájem také o resort dopravy. Ten by mohl řídit bývalý úředník Davida Ratha Pavel Čihák.
Která ministerstva obsadí KDU-ČSL?
Lidovci mají zájem o ministerstvo zemědělství a resort práce a sociálních věcí. O zemědělství se ale strhla přestřelka mezi KDU a ČSSD. Hnutí ANO je spíše na straně sociálních demokratů.
Jak bude vypadat koaliční smlouva?
Přesná podoba koaliční smlouvy zatím není jasná. Lidovci se snaží do textu dostat pojistku, díky které by se strany v důležitých tématech nemohly přehlasovat. ČSSD chce zase zavázat koaliční partnery, aby po dobu platnosti smlouvy nevyvolávali ani nepodporovali pokusy o vyslovení nedůvěře vládě. Vypovězení koaliční smlouvy by také muselo předcházet smírčí řízení. Programovou i procedurální stránku smlouvy by strany měly vyřešit právě na sobotní schůzce.
Na čem už se vyjednavači shodli?
Strany se shodují zejména v zahraniční politice a sociální oblasti. Stoprocentní dohoda je v oblasti vnitra. Na žádné problémy vyjednavači nenarazili ani při jednání o průmyslu a obchodu a evropských fondech. V oblasti dopravy se ČSSD a ANO shodly na navýšení peněz v rozpočtu a snížení daně z paliv a maziv. Problémy naopak zůstávají ve zdravotnictví, kde lidovci nechtějí rušit poplatky za recept a návštěvu u lékaře. Na tom trvá sociální demokracie.
Jak se změní daně?
Expertní týmy všech tří stran se podle všeho přiblížily k dohodě o některých daňových otázkách, konečné slovo ale budou mít hlavní vyjednávací týmy. Podle místopředsedy KDU-ČSL Mariana Jurečka se nemá zvyšovat korporátní daň a do roku 2015 ani zavádět daň sektorová. Obě změny požadovala sociální demokracie. Její předseda Bohuslav Sobotka ovšem tvrdí, že v případě sektorové daně si podobné řešení nedokáže představit.
Před vyjednávacími týmy navíc vyvstala nová daňová otázka - lidovci požadují zvýšení daňových odpočtů na dítě z 13 404 na 24 840 korun. Ostatní strany se na návrh tváří pochybovačně, protože by znamenal o 20 miliard vyšší výdaje.
Bude se hýbat s církevními restitucemi?
Stranám se dosud otázku církevních restitucí nepodařilo vyřešit. ANO a ČSSD chtějí jednat s církvemi o snížení náhrad, KDU-ČSL se jednání účastnit nehodlá. Otázku církevních restitucí mají lidovci za vyřešenou.
Jak se změní rozpočet?
Koalice se shodla na tom, že do konce roku schválí rozpočet z dílny premiéra v demisi Jiřího Rusnoka. V pátek zákon prošel prvním čtením. Sociální demokraté původně požadovali, aby se rozpočet schválil beze změn a úpravy se v něm dělaly až po sestavení vlády pomocí novely. Hnutí ANO si ovšem prosadilo změny již ve druhé čtením. ČSSD nyní navrhuje seškrtat provoz ministerstev zhruba o 10 %. Mohlo by se tím ušetřit až 20 miliard ročně.
