Ústavní stížnost ODS proti hlasování má šanci, není první

Mikuláš Klang Mikuláš Klang
30. 7. 2014 13:40
Pokud dá Ústavní soud opozici za pravdu, schválení novely zákona o spotřební dani nebude platné.
Plénum Ústavního soudu
Plénum Ústavního soudu | Foto: Ludvík Hradilek

PrahaODS má šanci uspět u Ústavního soudu s návrhem na zrušení novely zákona o spotřební dani. Tu provázelo opakované hlasování o pozměňovacím návrhu poslance Milana Urbana.

Ústavní soudci už totiž o podobné věci jednou rozhodovali. V roce 2001 prošel pozměňovací návrh tehdejšího poslance Ivana Pilipa, který měnil obchodní zákoník. Tehdy se proti němu ani proti samotnému hlasování nikdo neohradil.

Na další schůzi, o dva týdny později, ovšem sociální demokracie navrhla revokaci přijatého usnesení. Důvod? Poslanecká sněmovna prý byla ve svém jednání natolik iritována, že "je zřejmé, že zcela zřetelně nevěděla, o kterém návrhu hlasuje".

Senátoři někdejší čtyřkoalice však s takovým postupem nesouhlasili a obrátili se na Ústavní soud. Podle nich se jednalo o porušení ústavy, v čemž jim následně soudci dali za pravdu.

"Opakované hlasování je limitováno dvěma podmínkami, totiž bezprostředně vznesenou námitkou poslance a kladným rozhodnutím Poslanecké sněmovny o ní, a nadto pro jejich povahu lze je vztáhnout toliko k vadám při vlastním hlasovacím aktu, tedy v podstatě k technice hlasování," napsal ÚS do odůvodnění.

Bezprostředně může být i za hodinu

Právě to může být důležitá věta v návrhu, který do Brna chtějí poslat opoziční poslanci kvůli opakovanému hlasování o pozměňovacím návrhu k novele zákona o spotřební dani.

A podle bývalé ústavní soudkyně Elišky Wagnerové, která shodou okolností spolurozhodovala o zmíněném nálezu, je situace velmi podobná jako před třinácti lety. "Mluví se o bezprostředně nebo nebezprostředně. Já si dokážu představit, že bezprostředně může být až za hodinu, pokud by hned po rozpravě byla vyhlášena přestávka," uvažuje nyní senátorka Wagnerová.

Jako problém však vidí fakt, že Ladislav Šincl, který hlasování zpochybnil, byl přihlášen s faktickou poznámkou ještě před přestávkou, ale nakonec ji nevyužil. Wagnerová by se tak klonila k tomu, že soud rozhodně v souladu se svým dřívějším nálezem, tedy že zákon zruší.

Tak striktní by však nebyl ústavní právník Marek Antoš. "Vzhledem k tomu, že nešlo o hlasování po několika týdnech, byť námitka nebyla uplatněna zcela bezprostředně, tak se domnívám, že by Ústavní soud měl být zdrženlivý a rušit by to neměl," říká Antoš, podle něhož byla situace z minulé středy sporná, nikoliv však protiústavní, tak jako tomu bylo v případě z roku 2001.

"Ne každá věc, která se nám zdá nešťastná, by měla vést k tomu, že ji Ústavní soud zruší. Nález také říká, že zákonodárný proces se neřídí principem neomylnosti, a tudíž poslanec se splést může," dodává Antoš.

Stává se mi to jednou za volební období...

Opozice se začala bouřit poté, co poslanci napoprvé prohlasovali pozměňovací návrh poslance Milana Urbana, pro bylo i 17 poslanců sociální demokracie. Jejich šéf Roman Sklenák si po hlasování vzal pauzu, po níž vystoupil Šincl s námitkou.

"Stává se mi to jednou za volební období, ale chtěl bych zpochybnit hlasování číslo 65 a současně 66. Na sjetině hlasování týkající se hlasování č. 65, to je návrh poslance Urbana, mám ano a vím o tom, že jsem chtěl hlasovat ne. A současně na hlasovací listině č. 66, to je o závěrečném hlasování, mám na sjetině zdržel se a chtěl jsem hlasovat ano," prohlásil Šincl.

V opakovaném hlasování už potom pro pozměňovací návrh nehlasoval ani Šincl, ani 15 jeho spolustraníků, a pozměňovací návrh tak neprošel.

Celá eskapáda však zablokovala mimořádnou schůzi i na další den, kdy se poslanci přeli o to, zda opakované hlasování bylo v souladu jak s jednacím řádem Sněmovny, tak ústavou.

Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka své poslance hájil s tím, že nevěděli, o čem hlasují. Připustil nicméně, že Urban bude muset svůj návrh, díky kterému by klesla spotřební daň u nafty a benzinu, vysvětlit ve straně.

Článek vyšel 30. července 2014 v sesterském deníku Insider.

 

Právě se děje

před 57 minutami

U břehů Turecka se potopila ruská nákladní loď, záchranáři se snaží pomoci asi 15 členům posádky

U tureckého pobřeží Černého moře se potopila ruská nákladní loď. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na turecká státní média. Záchranáři se nyní snaží pomoci asi 15 členům posádky, kteří uvízli na moři v trojici záchranných člunů.

Loď určená pro přepravu sypkého nákladu se potopila u pobřeží regionu Inkumu. Oběti na životech zatím nejsou hlášené a příčina neštěstí není jasná.

Guvernér turecké provincie Bartin Sinan Güner uvedl, že na záchraně námořníků se pracuje, počasí je však velmi špatné. V oblasti silně prší a sněží a fouká silný vítr.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

Ochranný systém při testech odpojil běloruskou jadernou elektrárnu, v provozu je pouhé dva měsíce

Běloruská jaderná elektrárna byla v sobotu při testovací proceduře odpojena, protože se spustil ochranný systém reaktoru. Uvedlo to běloruské ministerstvo energetiky. Úroveň radiace v oblasti je ale podle ministerstva normální. Elektrárna u města Astravec byla spuštěna loni v listopadu.

"Ochranný systém byl aktivován při pilotním průmyslovém provozu prvního bloku, v jehož rámci jsou v současné době testovány systémy a zařízení," uvedlo ministerstvo. Úroveň radiace v okolí elektrárny je na běžné úrovni, dodal úřad.

První jaderná elektrárna v zemi se nachází na severu Běloruska, poblíž hranic s Litvou, a postavila ji ruská státní firma Rosatom za ruský úvěr deset miliard dolarů (217 miliard Kč). Provoz formálně zahájil prezident Alexandr Lukašenko 7. listopadu, kvůli poruše však musela být následující den odstavena. Opětovně spustila provoz a byla znovu připojena k síti 19. listopadu. Ministerstvo tehdy uvedl, že elektrárna pracuje na 40 procent své kapacity.

Zdroj: ČTK
Další zprávy