Praha - Měsíc před sjezdem KDU-ČSL se kromě souboje o předsednické místo odehrává ve stranických kuloárech i zápas o to, kdo bude na volitelném místě kandidovat v předčasných volbách do sněmovny.
Právě sjezd, který bude na konci května ve Vsetíně, o tom může rozhodnout. Mezi politiky s nejistou budoucností patří v první řadě ministr financí Miroslav Kalousek.
Mezi jeho rivaly se totiž počítá stranický předseda Jiří Čunek i další kandidát na post šéfa strany Cyril Svoboda. Pokud ve Vsetíně některý z nich vyhraje, Kalousek ztratí v lidové straně budoucnost.
Spolu s Kalouskem je ohroženo dalších pět poslanců, kteří spolu s ním přes zákaz vedení slíbili podporu nové úřednické vládě. Právě proto Kalousek oznámil, že po sjezdu založí novou stranu.
Zakladatel mlčí
"Pokud by se situace v KDU-ČSL vyvíjela tak, jak se vyvíjí, že tam nabývá skutečně vrchu socialistické rovnostářství, pak skutečně uvažuji o tom, že je potřeba, aby tady vznikla středopravá konzervativní strana; ale jestli se tak rozhodnu, nebo ne, já opravdu nevím," řekl Kalousek před týdnem v ČT.
Sice tak podnítil řadu předsjezdových spekulací, dodnes se však neobjevily žádné další indicie, že se nová strana skutečně chystá.
Spekulace, že má být tváří nového uskupení, vyvrátil ministr zahraničí Karel Schwarzenberg."Přiznávám, že po letech ministrování se cítím izolovaný, nevím, co si lidé myslí. Potřebuji se dát zdravotně do rychtyku a vyslechnout si je," odpověděl na dotaz HN, jestli s Kalouskem stranu zakládá.
Také upozornil, že si nepřeje, aby do sněmovny vstoupily jen tři strany - ČSSD, ODS a KSČM. Riziko takového výsledku voleb by se po rozdělení lidovců zvýšilo.
Sám Kalousek odmítá do konce května svůj plán komentovat, k jeho myšlence se na dotaz novinářů přihlásili pouze ministryně obrany Vlasta Parkanová a poslanec Ladislav Šustr.
Do Gomelu nepřijel
Parkanová a Šustr patří společně s Kalouskem a také šéfem poslaneckého klubu Pavlem Severou ke zmíněným šesti poslancům, kteří se kvůli podpoře úřednické vlády dostali do konfliktu s většinou ve straně.
Ztrátu Kalouskova vlivu potvrdil i krajský sjezd v jižních Čechách. Kalousek na volbu nového jihočeského předsedy do českobudějovického hotelu Gomel nepřijel.
Jeho spojenci, bývalý vicehejtman Vladimír Pavelka a náměstek ministra zemědělství Karel Tureček svou kandidaturu stáhli.
Zvítězil tak na celé čáře Kalouskův krajský rival, náměstek ministra kultury Jaromír Talíř, který dostal od 69 delegátů 60 hlasů.
Před třemi lety odsunul Kalousek Talíře na druhé, tehdy nevolitelné místo krajské kandidátky do sněmovny. Tentokrát se může situace obrátit, podle Talíře ovšem není nic rozhodnuto: "O kandidátkách se bude rozhodovat až po sjezdu," připomíná nový jihočeský předseda.
Trafika pro Šimonovského
Stejné potíže v kraji má šéf poslanců Severa. Zřejmě přišel o vedoucí místo na kandidátce Pardubického kraje, které má převzít první místopředseda strany Roman Línek.
Na jihomoravské kandidátce, kde měl poslední volitelné místo Šustr, se má objevit nový ekonomický talent lidovců Jan Vitula. Ani Parkanová nemá předem jisté jediné volitelné místo ve Středočeském kraji.
Na druhé místo jihomoravské kandidátky už rezignoval Milan Šimonovský. Dva týdny poté, co podpořil projekt úřednické vlády, byl ještě současnými ministry jmenován do rady Českého telekomunikačního úřadu. Den nato opustil i stávající poslanecký mandát.
Naděje jménem Březina
Poslední šancí, jak se mohou ostatní poslanci z Kalouskova okruhu dostat na volitelná místa kandidátek, může být květnový sjezd ve Vsetíně a volba stranického předsedy.
Jiří Čunek už předem oznámil, že jejich kandidaturu nepřipustí a v odchodu ze strany jim bránit nebude. Obdobně to může vidět tradiční Kalouskův rival Cyril Svoboda.
Zachránit úspěšného ministra financí a další zkušené politiky pro lidovou stranu se naopak snaží třetí z kandidátů, europoslanec Jan Březina.
"Nejde jen o šest kolegů z poslaneckého klubu, kteří nerespektovali usnesení celostátní konference. Jde o rozšířený nešvar, který se rozmohl za současného slabého vedení. A já věřím, že po zvolení nového předsednictva o sobě vyšleme jiný signál," omlouval Březina vzbouřené poslance.
Kompromis pro Kalouska se snaží hledat také čtvrtá kandidátka na předsednické místo Michaela Šojdrová.
Pokud skutečně přijde šest poslanců o nominaci, zažijí lidovci největší převrat ve svém klubu od roku 1998. Ze současných 13 poslanců jsou čtyři už nejméně ve svém čtvrtém parlamentu, čtyři jsou poslanci potřetí a tři podruhé.
