Praha - Ekonomika v příštím roce poroste okolo tří procent, předpověděl premiér Mirek Topolánek, když vysvětloval poslancům, jak se vláda připravila na případnou hospodářskou krizi.
V takovém případě není podle něho nezbytné měnit zcela zásadně dosavadní ekonomickou politiku, pouze aktualizovat reformní kroky.
"Chtěl bych nyní představit onu Strategii připravenosti a akcelerace růstu, ve zkratce SPAR, která bude reagovat na světovou finanční a hospodářskou krizi," ohlásil vládní plán.
Pomoc přijde z Bruselu
Topolánek připomněl, že vláda už slíbila garance za bankovní vklady do 1,2 milionu korun (více zde).
Vedle toho zvýší garance exportérům o 30 miliard korun a hodlá aktivněji využívat evropské dotace malým a středním podnikům.
Rozpočet nemusí ekonomiku speciálně podporovat, protože už se tak stalo. "Téměř zdvojnásobení investic do infrastruktury ve výši výrazně představující 80 miliard korun za rok je přesně ten impuls, který vláda mohla udělat," připomněl opatření z rozpočtu na letošní rok.(více zde)
Pokles vládních investic v příštím roce může být podle Topolánka nahrazen zlepšeným čerpáním evropských dotací: například letos se za 11 měsíců podařilo vyčerpat teprve třetinu z přidělených 84 miliard korun. Bruselské peníze nahradí také očekávaný výpadek soukromých investic z ciziny.
Nižší daně
Konkrétním zásahem do rozpočtu má být pouze zvýšení balíku pro platy státních zaměstnanců o 2,5 miliardy korun, které se Topolánek chystá navrhnout ve středu při druhém čtení rozpočtu. Při nepříznivém vývoji uvažuje o zvýšení penzí, kterým by se kompenzovaly vyšší výdaje důchodců za zdravotní péči.
Firmám se podle schválených zákonů mají snižovat daně na 19 procent, Topolánek dnes připustil další pokles.
Cena práce se sníží dalšími škrty v pojistném, premiér však neupřesnil, jestli podporuje návrh ministra průmyslu Martina Římana, který chce o procento snížit pojistné na zdravotní péči.
| Recept na krizi má i ČSSD. Čtěte: Dejte státu volnou ruku, žádá ČSSD pro boj s krizí |
Uchráníme vás před dluhy
Topolánek zmínil rovněž pesimistický scénář, kdy ekonomický růst poklesne pod tři procenta, při krizovém scénáři bude ještě o procento nižší. Teprve při krizové variantě je ochoten uvažovat o mimořádných výdajích z rozpočtu na přímou podporu firem, anebo snížení cen spotřebního zboží. "Krizový scénář teď ale nehrozí," ujistil premiér.
Proto je zatím nezbytné udržet rozpočtovou kázeň. Fakticky to znamená, že se prozatím plánovaný schodek 38 miliard nemá zvyšovat ani při očekávaném snížení daňových příjmů.
Rozhodnutí premiéra nezvyšovat výdaje podpořil i ministr financí Miroslav Kalousek. Zachraňovat ekonomiku státními dotacemi nemá podle něho smysl, dokud její růst neklesne pod 2 procenta HDP.
"Ale i tam prosím, buďme mimořádně zdrženliví a mimořádně šetrní, protože ty dluhy za nás nikdo nezaplatí a v okamžiku, kdy náklady na dluhovou službu začnou být vyšší než například celospolečenská podpora rodin s dětmi, tak je něco špatného ve státě dánském," upřesnil ministr financí s tím, že odpovědná vláda má dost sil, aby veřejnost zachránila před vysokými dluhy. "Před dopady hospodářské krize na to nemá sílu vláda žádná," dodal.
