Ministerský zákon Šumavě přitíží, tvrdí vědci

ČTK ČTK
2. 5. 2013 20:32
Také bývalý ministr životního prostředí Bursík považuje návrh za mimořádně nešťastný
Foto: Pavel Baroch

Praha - Ministerský návrh o Národním parku Šumava uškodí podle vědců přírodě podstatně více než ponechání stávajícího stavu a zmenší velikost zóny s nejpřísnějším režimem ochrany přírody.

Zástupci vědecké obce na to ve čtvrtek upozornili na semináři o NP Šumava, který se pořádal ve sněmovně.

Také bývalý ministr životního prostředí Martin Bursík považuje návrh zákona za mimořádně nešťastný a vyzval ministerstvo, aby ho ze sněmovny stáhlo. Do takzvaného prvního čtení má sporná norma jít ve sněmovně už příští úterý.

Ministerský zákon naopak podporují jiní odborníci a někteří zástupci obcí. Chtějí, aby norma stanovila jasná pravidla, která podle nich doposud chyběla. Ve sněmovně je v současné době také kontroverzní návrh Plzeňského kraje, pro něj už ale vznikl pozměňovací návrh.

"Návrh nepochybně nestáhneme... I v dnešní debatě bylo vidět, že názorové spektrum je strašně široké, bohužel, když to řeknu sportovní terminologií, je Parlament ten největší suverén. Všichni mají stejnou možnost přesvědčit své poslance...," řekl náměstek MŽP Tomáš Tesař.

Podle stínového ministra životního prostředí Vladimíra Špidly (ČSSD) by se měly brát v úvahu i socioekonomické aspekty problémů na Šumavě. Zákon by měl zvážit podle něj všechna protichůdná stanoviska a najít kompromis vhodný pro širokou společnost.

Vědci v čele s profesorem Pavlem Kindlmannem z Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy se ohradili proti tvrzení ministra Tomáše Chalupy (ODS). Ten prosazuje návrh jako největší úspěch české ochrany přírody za posledních 20 let. Žádají, aby se zonace tvořila vědeckými metodami z map výskytu chráněných biotopů a organizmů, ne na základě pohledu lokálních politiků.

Vědci připomněli, že v době založení NP Šumava tvořila první zóna 22 procent jeho rozlohy, v roce 1995 se z obavy před gradací kůrovce zmenšila na 13 procent, a tak je to dodnes. Tato zonace však podle vědců ignoruje tisíce druhů zde žijících organizmů a principy navrhování rezervací.

Poté, co se rozšířila v roce 2007 oblast s nejpřísnějším režimem ochrany přírody po orkánu Kyrill na 30 procent, je tato oblast větší než první zóna, protože do ní patří i některé oblasti druhé zóny. V Chalupově návrhu zabírá první zóna 27 procent a v bezzásahovém režimu pouze 22 procent.

Ministr Chalupa však tvrdí, že první zónu nyní naopak zvětšuje a pozornost obrací k porovnání velikosti prvních zón. Oblasti s nejpřísnějším režimem ochrany přírody, kde jsou lidské zásahy v podstatě zakázány, jsou podle Chalupova návrhu menší než dosud, upozorňují vědci.

Nemá-li MŽP sílu prosadit zákon, který by ochránil základní funkce národního parku, neměl by jít do sněmovny, míní Bursík. Výsledek prý bude pro perspektivu parku horší. Normu kritizovali právníci i sedm desítek expertů z evropských národních parků, Šumava by mohla být vyškrtnuta z mezinárodního seznamu národních parků OSN. "Jestliže tyto vzkazy jsou pro vás slabé pro prosazování tohoto zákona, tak je to velmi na pováženou," zdůraznil Bursík.

Senát je proti rozšíření zón nad 22 procent

Proti rozšiřování bezzásahových zón v Národním parku Šumava nad 22 procent jeho území se ve čtvrtek postavil Senát.

"Senát považuje za úměrné vyhlásit zákonem o Národním parku Šumava první zóny z dosavadních 13 procent na 22 procent," uvedl autor stanoviska horní komory Pavel Eybert (ODS). Podle něj je to dostačující rozsah pro území, kde nebude zasahováno do přírodních procesů. Horní komora také doporučila přijmout zákon v podobě zaručující, že změny rozsahu první zóny budou možné pouze jeho novelou.

Doporučení podpořil předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) jako signál, co může ministerstvo životního prostředí očekávat v horní komoře při projednávání zákona. Doporučení podle Štěcha vychází z praxe a je v souladu s názorem lidí, kteří už prokázali, že na Šumavě umí hospodařit.

Doporučení se ale nelíbilo senátorovi ČSSD Jiřímu Dienstbierovi, podle něhož vychylují pozici Senátu ve sporu o zóny na Šumavě jedním směrem a mohly by kompromis dosažený při přípravě zákona zbourat.

 

Právě se děje

před 39 minutami

Armáda vystřídala sedm desítek vojáků v Mali. V čele mise EU zůstává český generál

Česká armáda na misi v Mali vystřídala sedm desítek vojáků, kteří střeží velitelství mise a výcvikovou základnu. Podílí se také na výcviku malijské armády. Nová jednotka v úterý od svých předchůdců převzala operační úkol. Uvedl to mluvčí výcvikové mise EU Jakub Šimíček. Velitelem celé mise Evropské unie i nadále zůstává český generál František Ridzák, svou funkci bude předávat v polovině ledna.

Slavnostní akt předání operačního úkolu mezi 3. a 4. úkolovým uskupením české armády se uskutečnil v úterý. Jednotka, která v Mali působila od května, byla složena především z vojáků 74. mechanizovaného praporu, doplnili je příslušníci 43. výsadkového praporu a dalších útvarů české armády. Nyní je vystřídali vojáci ze 131. dělostřeleckého oddílu z Jinců a specialisté z dalších útvarů.

Česká jednotka má v Mali za úkol chránit samotné velitelství mise v hlavním městě Bamaku, zajišťují také doprovod důležitých osob. Další její část zajišťuje bezpečnost výcvikové základny Koulikoro a chrání její velení. Podílí se také na výcviku. Kromě této jednotky má česká armáda v Mali několik desítek vojáků v čele s Ridzákem, kteří se podílejí na řízení samotné mise. Ridzák je prvním českým vojákem, který spojenecké misi v zahraničí velí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy