První den nového roku a hned první hlasitý protest ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové z ČSSD. Naštvala ji informace na webu vlády týkající se toho, kdo prosadil zvýšení minimální mzdy na 13 350 korun. V článku totiž stojí, že zvýšení prosadilo - ministerstvo financí.
"Nevím, jak to ministerstvo financí prosadilo, když ministryně financí i ministryně průmyslu a obchodu na vládě hlasovaly proti navýšení minimální mzdy," ohradila se na sociálních sítích Maláčová s tím, že to s hnutím ANO probere. Jak ministryni financí Alenu Schillerovou, tak šéfku průmyslu a obchodu Martu Novákovou nominovalo hnutí ANO.
Obě skutečně proti zvýšení hlasovaly, Schillerová to řekla novinářům hned po vládě. "Nevidím logiku v tom, aby několikátý rok po sobě rostla minimální mzda více než mzda průměrná," stěžovala si a za rozumnější variantu označila menší zvýšení mzdy.
Na cestě do vedení ČSSD
Protest Maláčové není nijak překvapivý, od první chvíle, kdy přišla do vlády, se vyjadřuje razantně a dává najevo, že si nenechá nic líbit. Tím si získala hodně příznivců, včetně samotného předsedy ČSSD Jana Hamáčka.
Ten dokonce v jejím případě porušil svůj dřívější postup, kdy neříkal, koho by si přál do vedení strany. U Maláčové v rozhovoru pro Aktuálně.cz oznámil, že v březnu na sjezdu ji chce na místo místopředsedkyně strany. "Nemám ve zvyku říkat, koho chci do vedení, ale ji bych tam rád opravdu viděl. Když si vzpomenu, jak mi někteří před jejím příchodem do vlády tvrdili, že je to nějaká neznámá úřednice," sdělil.
Sociální demokraté potřebují tento typ političky zejména v současnosti, kdy bojují o voliče, kteří rádi slyší na budování sociálního státu. Většinu těchto voličů získal premiér a šéf hnutí ANO Andrej Babiš, přestože mnohé sociální změny prosadil i díky spolupráci s ČSSD - ať už to bylo v minulosti za éry tehdejšího předsedy ČSSD a premiéra Bohuslava Sobotky, nebo nyní. Hamáček se proto snaží, aby strana mnohem více upozorňovala voliče na to, co prosadila.
Maláčová kromě reakce na sociálních sítích nechala dát na web svého ministerstva jako aktuální novinku právě zprávu o zvýšení minimální mzdy. A titulek? Ministryně Maláčová prosadila druhé největší nominální
zvýšení minimální mzdy v historii.
Maláčová se ozvala i při zvyšování rodičovského příspěvku
Zároveň dala Maláčová najevo, že míní prosazovat další změny, které zatím sněmovnou neprošly. Mezi takové návrhy patří schválení zákona o zálohovaném výživném, podle kterého by alimenty za dlužníky, kteří neplatí, platil stát. Zákon zatím prošel prvním čtením.
Kromě toho ale čeká vládu mnohem ostřejší střet, ve kterém může hrát Maláčová důležitou roli. Jde o to, že sociální demokraté by rádi zavedli sektorovou daň, čemuž však brání striktně odmítavý postoj hnutí ANO.
S tímto postupem se ale ČSSD nemíní smířit, což nedávno naznačila i Maláčová. Když dostala loni v prosinci v České televizi od moderátora Václava Moravce otázku, kde chce vzít peníze na dotace na obědy školáků, odpověděla: "Sociální demokracie dlouhodobě říká, že budeme muset navýšit daně, zejména nadnárodním korporacím. To je například náš návrh sektorové daně."
Podobně jako nyní ohledně zvýšení minimální mzdy se Maláčová ozvala už loni v listopadu, kdy se přela s ministryní financí Schillerovou kvůli tomu, kdo prosadil navýšení rodičovského příspěvku z 220 tisíc na 300 tisíc korun od 1. ledna 2020.
"Dnes jsem na koaliční radě prosadila, aby navýšení rodičovského příspěvku z 220 000 Kč na 300 000 Kč bylo provedeno s účinností od 1. 1. 2020. Je dobře, že celkové navýšení rodičovského příspěvku bude provedeno současně," napsala na Twitter po jednání vlády 26. listopadu Schillerová v 19:35. O dvě hodiny později se ozvala na Twitteru Maláčová. "Dnes se mi podařilo prosadit navýšení rodičovského příspěvku o 80 tisíc korun, tedy ze současných 220 na 300 tisíc korun, s platností od 1. ledna 2020. Navýšení se bude týkat všech rodin s dítětem do 4 let, bez ohledu na to, jestli už rodiče příspěvek vyčerpali, nebo ne," uvedla.
Maláčová přitom vůbec ministryní neměla být. Když vznikala vláda hnutí ANO s ČSSD za podpory KSČM, tak za sociální demokraty usedl na křeslo ministra práce a sociálních věcí Petr Krčál. Protože se ale objevily pochybnosti ohledně jeho bakalářské práce, rezignoval na místo člena vlády a následně také na všechny stranické funkce, zůstal jen řadovým členem. A šanci dostala Maláčová.
