Aktuálně.cz: Proč vás Andrej Babiš přestal mít rád?
Ivan Langer: Kdosi kdysi řekl, že nejvíce nenávidíme ty, kteří nám nejvíc pomohli nebo kterým jsme nejvíc ublížili. Zajímavé je, že ti lidé, které on neustále jmenuje jako symboly rozkradeného Česka, tak to jsou všechno lidé, se kterými on žil, měl nějaké osobní vztahy. Však třeba s Ivem Rittigem byli největší přátelé. A jestli má Andrej Babiš složku, tak jsem si jistý, že Ivo Rittig má na něj také nějakou složku.
Jak jste se s nynějším premiérem poznali?
Já jej znám už z první poloviny 90. let, kdy se přestěhoval ze Slovenska do České republiky a měl kancelář někde na Václaváku s jednou sekretářkou. Seznámili nás přátelé ze sportovního prostředí. Bral jsem to tehdy tak, že i náš vztah je přátelský. Projevoval jsem jistou dávku respektu k tomu, jak on podniká a jak se mu daří, aniž bych znal podrobnosti.
Nicméně ten vztah se logicky musel změnit v okamžiku, kdy Andrej Babiš překročil hranici, která je pro mě nepřekročitelná. Pokud totiž spojuje ekonomickou, politickou a mediální moc, tak se vracíme zpátky před listopad 1989.
Kdy přesně jste se rozešli?
To bylo v roce 2010, když jsem skončil v politice a on začal formovat ANO. V té době ještě "nesnil", jak to píše ve své knize, ale už začal projektovat proměnu České republiky v jednu velkou farmu.
Jako kajman, který sežral buvola
Má podle vás Andrej Babiš nějakou promyšlenou politickou strategii, nebo je to chaotik, jak jej mnozí popisují?
No, nechtěl bych se bavit jen o Andreji Babišovi, ale podle mě to žádný geniální stratég není, politický už vůbec ne. Minulé měsíce ukázaly, že je v politice neohrabaný a neschopný. Má jedinou strategii: když něco nejde silou, tak to jde ještě větší silou. Když jej karikuji, používám rčení "kúpim, alebo spálim", co nemůže koupit a ovládnout, snaží se zničit.
Kdybych jej měl k něčemu přirovnat, tak ke kajmanovi, který bezprostředně poté, co sežral pětisetkilového buvola, chňapne i po slepici, která před ním skáče. Ne proto, že má hlad, ale protože "musí". On není žádný geniální stratég, ve skutečnosti opravdu jedná velmi chaoticky. Je to dobře vidět, jak se obtížně sžívá s rolí, jakou mu jeho marketéři vytvořili. A jak snadno z ní dokáže vyklouznout a ukázat se ve svém skutečném obraze.
Jaký je ten skutečný obraz?
Mě až překvapilo - dříve jsem to tak nevnímal - jaká je v něm míra zloby. A nevím, odkud přesně pramení. Andrej Babiš určitě není člověk, který má rád lidi, on se sice stylizuje do role oblíbence a ochránce této společnosti - ale já jej přirovnám ke Krysaři. Svou flétnou za sebou vede nejdříve myši a potom lidi, kteří dobrovolně a s úsměvem jdou a skáčou do té propasti.
Když už se o něm bavíme, nelze mu upřít, že je mimořádně pracovitý.
To je druhá věc. A jestli si na něco pamatuji a jestli mi na něm něco vždy imponovalo, tak to byla ta neskutečná pracovitost. On byl schopný pracovat 14 hodin denně a ještě více, vše stíhat v tom extrémním pracovním nasazení. Pověstný je jeho deníček se žlutými nalepenými papírky, jeho pracovna a v ní naprostý chaos, ale pracovitost a houževnatost mu opravdu upřít nelze.
U něj platí, že nic neplatí
Když Andrej Babiš zakládal hnutí ANO, vylučoval, že by je mohl vést, později vylučoval, že by mohl kandidovat na poslance, že by byl ministrem, že by chtěl být premiérem… Co mu vlastně můžeme věřit?
U něj platí, že nic neplatí. V okamžiku, kdy mu podáváte ruku, musíte počítat s tím, že už přemýšlí, jak ji stáhnout zpět. A informace o jeho způsobech podnikání, které se začaly objevovat, jsou toho jasným dokladem. Jsou to úplně stejné metody, jaké si přenesl do politiky. Z pozice menšinového akcionáře chce teď ovládnout celou firmu zvanou Česká republika.
Pokud už používáte ekonomickou terminologii, jak se díváte na novou Babišovu "firmu" s ČSSD? Vydrží nová vláda, nebo budou sociální demokraté vytěsněni?
Sociální demokraté jsou jen fíkovým listem na Andrejově údu. Jemu by vůbec nevadilo, kdyby měl jednobarevnou menšinovou vládu, která by byla postavena na tiché podpoře Tomia Okamury a Vojtěcha Filipa. Jenomže s takovou vládou by si o něj v Bruselu a v některém z hlavních evropských měst nikdo z těch klíčových evropských politiků ani kolo neopřel. A jestli Andrej Babiš po něčem touží, tak je to uznání i na mezinárodní scéně. Chce se stát respektovaným evropským státníkem, který si podává ruku s panem Macronem a paní Merkelovou.
Jen proto je nucen hledat takové uspořádání, které bude na první pohled vypadat dobře, přitom se to ale bude blížit jeho vytouženému jednobarevnému modelu. Sociální demokraté mu dodají zdání demokratičnosti.
Přijde podle vás změna, až získá vláda důvěru?
Nepochybně. V tu chvíli on už ČSSD nepotřebuje, bude mít svou pohodlnou hlasovací mašinerii s SPD a KSČM, ale v Evropě může stále tvrdit něco jiného.
A proč to sociální demokraté neprohlédli? Do vlády podle průběžně unikajících výsledků referenda evidentně většina z nich chce.
Někteří to chápou a někteří to nechápou. I tady platí to "kúpim, alebo spálim". Potíž politiky a politiků je v tom, že žijí v úzkém horizontu svého volebního období. A pro někoho je možnost být členem vlády natolik mentálně zaslepující, že nedomýšlí, co přijde potom.
Bez tanků a pušek
Kdysi byl Andrej Babiš hostem na vaší svatbě. To jste netušil, co v něm dřímá?
Ne, netušil.
Vás třeba nevarovalo, že je to bývalý komunista, evidovaný ve svazcích StB?
Naše životy se potkaly jen v osobní rovině, nikdy ne v obchodní a politické. Já jsem s ním nikdy žádné obchody nedělal a politiku netvořil.
On se pohyboval v soukromém sektoru, ne veřejném, tak jsem tolik neřešil, co kdy dělal. To nic nemění na tom, že já sám jsem hodnotově liberál a antikomunista. To je další důvod, proč se nemůžeme shodnout.
Evidentně měl vždy slabost pro ministry vnitra - Stanislavem Grossem počínaje a vámi konče. To také o něčem svědčí.
Svědčí to o tom, že on byl asi náležitě proškolen a že některé věci se mu dostaly hluboko pod kůži. Jisté je, že se dnes úspěšně snaží o ovládnutí všech bezpečnostních složek státu. Jde o brutální převzetí moci. Tam, kde kdysi byly potřeba tanky, pušky a rudé pásky na pažích s nápisem LM (lidové milice, pozn. red.), to teď probíhá tak, že si toho ani nikdo vlastně nevšímá.
Já nevím, jaký byl jeho vztah se Stanislavem Grossem. Musím říct, že můj vztah s ním byl striktně profesně oddělený. Nikdy nepřekročil tu hranici, kterou jsem si já nastavil.
Nemůžeme se někdy dozvědět, že Ivanu Langerovi přispěl na nějaký byt?
Ne, to se určitě dozvědět nemůžete, protože nikdy nic takového nebylo. A paradoxně ještě v dobách, kdy jsem nebyl v exekutivě a byl poslancem, jsem odmítl jeho svatební dar právě z tohoto důvodu.
Jaký to byl dar? Věcný, nebo snad finanční?
To byl věcný dar významné finanční hodnoty - krásná svatební cesta.
Myslíte, že jiní politici od něj tyto velkorysé dary přijímali?
To netuším, ale vybavuji si přesně ten okamžik, kdy jsem mu říkal: Andreji, nezlob se, ale tohle já přijmout nemohu.
A co on tehdy na to?
Byl zaskočený.
Noční můra z nové koalice
Babiš často říká, že jej stvořili kmotři. Nemá v tomto ale pravdu? Vždyť v době, kdy jste vy sám byl ve vládě a místopředsedou ODS, zemi ovládali "regionální kmotři", lidé jako Roman Janoušek, Alexandr Novák, Patrik Oulický či Pavel Dlouhý.
Já jsem nikdy kmotrem nebyl, já byl vždycky voleným funkcionářem, nikdy mě žádný kmotr neřídil. Nechci to vůbec relativizovat, byl to problém, se kterým se ODS měla vypořádat, nějakým způsobem se o to i snažila, ale ve srovnání s tím, co přichází teď, to všechno byli černokněžníci třetí kategorie. Kmotříčci. To skutečné kmotrovství přichází až teď. Vezměte si, kvůli čemu se odstupovalo tehdy a jak je to dnes.
Kdyby teď svobodná média nastavovala zrcadla, jak je jejich úkolem, kdyby nepřetvářela realitu, tak by se nemohlo dít to, co se děje. A 99 procent novodobých politiků by už dávno bylo nuceno odstoupit.
Při volbách v roce 2010 jste byl voliči "vykroužkován" ze sněmovny. Paradoxně se na tom tehdy přiživil váš tehdejší stranický kolega z Olomoucka Radim Fiala, nynější místopředseda Okamurovy SPD. Jak na to dnes vzpomínáte?
Zajímavé je, že oba dva ti kolegové, kteří mě tehdy "překroužkovali" - Radim Fiala a Zdeněk Boháč -, nedokončili volební období v řadách ODS a odešli. Jenom jsem si na dálku říkal, milí kroužkovači, pokud jste chtěli dosáhnout toho, že vámi zvolení poslanci stranu opustí a vám pak ukážou zdvižený prostředníček, tak doufám, že o tom budete příště více přemýšlet. Langer prostředníček neukázal a už 27 let zůstává členem ODS.
Má ještě ODS šanci někdy vyhrát volby?
V politice není nic definitivního, je to živý organismus, který se neustále vyvíjí a pohybuje, neexistuje v ní prázdné místo, okamžitě je zaplněno někým jiným. To, že ODS stála v roce 2013 na okraji propasti, je pravda. To, že Petr Fiala udělal obrovský kus práce, aby do té propasti nespadla, je také pravda.
Je ale pravda i to, že se od té propasti příliš nevzdálila. Já jsem jiného naturelu než současné vedení, já nikdy nezastával tu teorii, že je lepší si někam sednout do kouta, "vymlčet to" a počkat si, až se to přežene, on si mě někdo vybere. V ODS dnes bohužel nevidím onu spontánní a geneticky založenou touhu po vítězství a skutečném vůdcovství. Převládá filozofie: tak to vysedíme, voliči se vrátí z vandru k nám, pochopí, že byli blbí, když nás opustili.
Jestli mám z něčeho noční můru, tak že po příštích volbách bude Andrej Babiš sestavovat vládu s ODS, protože "už to přece jinak nejde", protože "znovu komunisty a okamurovce nemůžeme pustit k moci". V takovém případě bych asi už ODS opustil.
Ulice nesmí nahradit volby
Proč dnes podporujete demonstrace v ulicích? Byl jste přece vždy zastáncem zastupitelské parlamentní demokracie a svobodné soutěže politických stran.
Ano, pořád věřím ve svobodnou soutěž politických stran a v zastupitelskou demokracii, ale my už bohužel nežijeme v době, kdy by v Česku svobodná soutěž politických stran a hnutí probíhala. Projevuje se to zejména mediálním vlivem hnutí ANO, tou kombinací vylhaného a zamlčeného slova. A projevuje se to také nesrovnatelnými ekonomickými podmínkami jednotlivých stran. Je to něco podobného, jako kdybyste vyčítali Sigmě Olomouc, že není schopna vyhrát Ligu mistrů a nakopat Realu Madrid zadek. Samozřejmě, na ulici se politika nedělá, věci se mají měnit volbami, ale ta spontaneita mě fascinuje. A také vím, že jestli se něčeho ten nový mocenský systém bojí, tak je to právě ulice. To je pro Andreje Babiše děs a noční můra. Tím jsem si jistý.
Může ulice něco změnit?
Ulice nesmí nahradit volby. Pokud ulice nahrazuje parlament, je to konec demokracie. Když jsem byl 5. června na demonstraci, říkal jsem si, že bych se děsil, kdyby se tam před ty lidi postavil nějaký jiný krysař babišovského stylu. To by bylo z louže pod okap. To, co se dnes v ulicích děje, naštěstí ale parlament nenahrazuje, nýbrž spojuje. Já to tak vnímám. Byli tam i zástupci většiny opozičních politických stran.
Nesouhlasíte, aby další podnikatelé vstupovali do politiky?
Mohou vstupovat, ale ne v takovém stadiu svého podnikání, že když se probouzí a usínají, jsou v permanentním střetu zájmů. A Andrej Babiš je každým svým nádechem a výdechem ve střetu zájmů. Úplně nejlepší by bylo, kdyby takový člověk své podnikání úplně ukončil a řekl: Podívejte se, co jsem dokázal, a teď jdu do politiky, vystaven i neúprosnému tlaku svobodných médií.
Myslíte, že by Babiš už dávno skončil, kdyby média nevlastnil?
Největším ohrožením svobody slova není vyslovené slovo, ale zamlčené slovo - ten roubík, který dnes v českých médiích nepochybně existuje. Vždyť vy jistě dobře víte, o čem se už nepíše, nemluví a netočí. Stačí se podívat, že 5. června se ve 200 městech Česka setkaly desetitisíce lidí, kteří dávali najevo svůj občanský postoj a vztah k Andreji Babišovi. A podíváte-li se do hlavních médií, tak až na "zlosynnou" Českou televizi bylo všude jen mlčení. Je to až ohlušující mlčení.
Vzít Langera a pověsit jej na kandelábr
Jak se vyvíjí kauza Vidkun, do které jste se v roce 2016 zapletl?
Na tom, co se událo v mém životě a v životě mých přátel, je klíčové to, že jde o stejný modus operandi, jaký byl použit při státním převratu v červnu roku 2013, kdy skončila Nečasova vláda. Stejný byl použit při snaze zlikvidovat policejního prezidenta. Udělali to ti samí lidé a stejnými metodami. A udělají to zas a znova, protože moc, která se nezpovídá z odpovědnosti za výkon své moci, má vždycky tendenci se zvrhnout a stává se z ní totalita.
To, co se odehrálo, bylo postaveno na lžích a na zneužití moci úřední. A přeji těm, kteří to způsobili, ať je dožene jejich karma.
Nicméně případ stále není u konce, jste si jistý, že z něho vyklouznete čistý?
Zůstávám sprostým podezřelým. Ti, kteří instalovali Andreje Babiše, potřebovali najít nějaký symbol zla, symbol té prohnilosti doby minulé. Moje tvář a moje jméno je téměř neodolatelným pokušením. Vzít Langera a pověsit jej na kandelábr. To se jim nepodařilo a nemůže se jim to podařit, pokud principy právního státu budou fungovat.
Možná tu touhu ale mají i jiní. Třeba ti, kteří vás v minulosti spojovali s podsvětím. Konkrétně s byznysmeny blízkými zavražděnému "kmotrovi" Františku Mrázkovi.
To si klidně řekněme. Já pana Mrázka nikdy neviděl, nikdy jsem se s ním nepotkal, nemluvil jsem s ním a o jeho existenci a komunikaci s developerem Luďkem Sekyrou jsem neměl sebemenší tušení. Svého času se kolem vytvořila děsná mediální bublina, ale ta nakonec splaskla. Můj spor s vydavatelstvím Mafra trval sedm let a 23 dnů a ve výsledku se mi museli omluvit.
