reklama
 
 

Tajné služby nikdo neřídí, zpravodajci už politikům nevěří, říká bývalý šéf rozvědky Randák

3. 6. 2018 12:00
Poměry v českých zpravodajských službách jsou podle bývalého šéfa zahraniční rozvědky Karla Randáka nejhorší od pádu totality.

Aktuálně.cz: Zavládla mezi českými zpravodajskými službami válka?

Karel Randák: To si opravdu nemyslím. Jakkoliv vztahy mezi nimi nebyly nikdy nic moc. Na druhé straně si ale nedělaly nikdy naschvály, jak o tom vypovídají poslední průšvihy, to si opravdu nepamatuji.

Jaká je úroveň či stav českých zpravodajských služeb?

Jedním slovem tristní. Zvláště po posledních excesech, jako je únik informací o novičoku, šetření policie v ÚZSI (Úřad pro zahraniční styky a informace, zahraniční rozvědka - pozn. red.), postavení jeho ředitele Jiřího Šaška mimo službu anebo zajetí skupiny Čechů i s agentem Vojenského zpravodajství v Libanonu… A dalo by se ještě pokračovat.

Jaké mohou mít tato selhání důsledky?

Zpravodajské služby se teď stáhnou do ulity přesně v duchu zásady "kdo nic nedělá, nic nezkazí". Výsledkem bude paralýza zpravodajské činnosti, narušení toku předávání informací.

Když totiž zpravodajci vidí, že politici - a dokonce i prezident republiky - jejich zprávy v přímém přenosu zneužívají, tak je jejich reakce přirozená: stáhnou se, budou vyčkávat, téměř k nule se sníží jejich ochota informace někomu poskytovat. A nelze se jim vlastně ani divit.

V čem přesně spočívají problémy českých zpravodajských služeb?

Jsou v zásadě dvojí. Vyplývají z toho, jak vláda, politici či parlamentní výbory zpravodajské služby úkolují, kontrolují a využívají. A někdy navíc i zneužívají. To je to hlavní, co české zpravodajské služby trápí, co jim chybí. Stručně: nikdo je nekoordinuje, neřídí, natož aby je efektivně kontroloval.

Po sérii krvavých teroristických útoků ale politici mluvili o tom, jak se prohlubuje koordinace zpravodajských služeb i jejich stále těsnější spolupráce.

Nebudu hodnotit, jak je tomu jinde. Pokud jde ale o Česko, tak jsou to - s prominutím - už hezkých pár let jen líbivé žvásty pro laiky.

Proč nejsou zpravodajské služby úkolovány a kontrolovány?

Protože tomu politici či lidé v příslušných parlamentních kontrolních výborech nerozumí, takže je může opít rohlíkem kdejaký zpravodajec začátečník.

Chybí tu zkrátka vládní koordinační výbor typu britské Joint Intelligence Committee (JIC je integrální poradní orgán odpovědný za posuzování a koordinaci tajných služeb a dohled nad nimi - pozn. red.) s patřičnými pravomocemi a odbornou úrovní. Jen tak můžete tyto služby koordinovat. Pouze za tohoto předpokladu budou ředitelé zpravodajských služeb tento výbor, jakousi prodlouženou ruku kabinetu, respektovat a spolupracovat s ním.

Něco na způsob výboru pro koordinaci zpravodajských služeb ale před lety v Česku vzniklo.

Máte pravdu, ale nikdy to nebylo funkční. Takže jako by vlastně nevzniklo.

A ten druhý problém, který handicapuje české špiony?

Říkám to nerad, ale politické strany neváhají zneužít zpravodajské služby proti svým konkurentům. Každá kontrarozvědka je vždy svým způsobem politicky zneužitelná. Nemělo by to ovšem platit pro zahraniční rozvědku, protože ta působí mimo území státu. Přesně tohle zneužívání mám na mysli.

Narážíte na šetření policie ve vedení zahraniční rozvědky a postavení jejího ředitele Jiřího Šaška mimo službu?

Přesně tohle mám na mysli. Ta kauza je v šetření, takže to řeknu jen obecně: pokud není zahraniční politika státu - tak jako v Česku - jednotná, protože prezident říká něco jiného než vláda, tak mají rozvědky několik pánů, a nejsou tudíž schopny využít informace ve prospěch státu.

V tomto případě je navíc dost pravděpodobné, že zahraniční rozvědka, která je podřízena ministru vnitra (což je sám o sobě paradox), se přikloní na nějakou stranu. Zvláště pokud je vedení této služby ochotno ke kompromisům a dohodám s politiky. Přesně o této hrozbě politického zneužití rozvědky hovořím.

Kdy se to v Česku v minulosti dělo?

V případě Úřadu pro zahraniční styky a informace (ÚZSI) se to dělo za ministra vnitra (Milana) Chovance, jemuž byla tato služba podřízena. Před ním si žádný ministr vnitra netroufl využívat českou zahraniční rozvědku ve svůj vlastní prospěch. Dokonce ani Ivan Langer z ODS či Stanislav Gross z ČSSD, nemluvě o už Františku Bublanovi z téže partaje.

Máte na mysli konkrétní příklad?

Samozřejmě že ano. V zahraniční rozvědce však probíhá interní vyšetřování, které se úzce týká problému, o němž hovořím. Nemohu být tedy konkrétní. Doufám ale, že to vyjde časem najevo a že se dozvíme pravdu o tom, co a proč se v ÚZSI za ministra Chovance dělo. Důvěru ve státní zastupitelství, které tento případ dozoruje, totiž stále mám…

Jakou roli sehrává prezident Miloš Zeman, když shazuje zprávu Bezpečnostní informační služby o jedu novičok a odvolává se na správné informace Vojenského zpravodajství?

Já bych prezidentovi - ve stavu, v němž se momentálně nachází - nenasazoval psí hlavu. Ne každý agent musí být totiž vědomým agentem. Jsou lidé, kteří jsou nevědomými agenty, což je pozice, která je mnohdy lepší než ten placený či zverbovaný člověk. Nemusí ani vědět, pro koho pracuje, a z nejrůznějších motivů informace cizí straně dobrovolně poskytuje, aniž ho lámete či vydíráte. To je pro každou rozvědku přímo ideální stav.

Co v tomto případě znamená "dobrovolně"? Jaké mohou být motivy takového nevědomého agenta?

Například jeho silné ego. Nezřízené ambice. Pocit vlastní důležitosti, protože chce být vnímán veřejností jako důležitá osoba. Sám sebe může kromě toho považovat za extrémně důležitou figuru, protože spolupracuje či je zadobře s nějakou službou anebo státem… Motivací může být nepřeberně.

Předseda Vojenského výboru NATO generál Petr Pavel prohlásil, že prezident Zeman poškodil Česko v očích spojenců tím, že vyzradil tajné informace z vyšetřování o novičoku. Jak lze dalším podobným faux pas zabránit?

Snadno. Muselo by se ale vyměnit okolí pana prezidenta. Ti lidé ho dotlačili do druhého volebního období, jakkoliv si museli být vědomi, jak těžké to pro prezidenta je, že se prezidentství stává pro něj utrpením.

Moc rád bych věděl, jaký prospěch přináší prezidentství Miloše Zemana jeho okolí. O to byste se měli zajímat. Pokud by se totiž tohle prezidentovo okolí vyměnilo, tak by se nepochybně změnilo i chování Miloše Zemana. Lidé typu (Martina) Nejedlého, (Vratislava) Mynáře či (Jiřího) Ovčáčka - to je absolutní havárie. Co si tak o nás mohou asi spojenci myslet?

Co si podle vás myslí?

Chápou, že máme prezidenta, jemuž nelze nic říct. I oni se určitě už potýkali s podobným problémem, s podobnými figurami. A možná se to týká i amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Na druhou stranu by se spojenci museli zbláznit, pokud by teď riskovali těsnou spolupráci s paralyzovanými českými tajnými službami. Vztah mezi českými a spojeneckými rozvědkami totiž vždy byl a je založen na důvěře a plodné informační výměně. Informace jsou zboží jako každé jiné: vy nám dáte informace o situaci v Sýrii a my se vám odvděčíme zprávami o Rusku, které potřebujete.

Buďme ale k prezidentovi Zemanovi spravedliví: vyzrazování tajných informací není jen jeho problém, ale také problém politických partají či lidí, kteří v politice působí.

Můžete snad poskytnout tajnou informaci SPD? Jejímu předsedovi (Tomiovi) Okamurovi, jehož člověk sedí v čele sněmovního výboru pro bezpečnost? No nemůžete, protože nikdy si nemůžete být jisti, že tihle lidé ji okamžitě nezneužijí.

Jak tedy mohou zpravodajské služby "upovídanosti" politiků zabránit?

Jednoduše. Pokud už někteří politici ztratili či ztrácejí důvěru rozvědek, tak jim tyhle služby - s odvoláním na bezpečnostní zájmy státu - nemají sdělovat žádné konkrétní informace, ale jen velmi obecné soudy. Právě takhle mají a mohou v podobných situacích jednat.

Mohou odmítnout poskytnout požadovanou informaci i prezidentovi?

Zjednodušil jste to, ale v podstatě ano. Pokud se zpravodajské služby opravdu obávají vyzrazení tajných informací, tak prezidentovi vždy nějakou tu zprávu dají, avšak nepříliš valné zpravodajské hodnoty. Takže mu vlastně neřeknou nic, z důvodů, které jsem již uvedl.

Jsme svědky největší polistopadové krize v českých zpravodajských službách?

Říká se, že nikdy není tak špatně, aby nemohlo být ještě hůř. Faktem ale je, že se situace v tomhle směru stále zhoršuje. Někdy rychleji, jindy pomaleji. Ale ano - v období po pádu komunistického režimu jde v tomhle směru o nejhorší a nesložitější období.

Výtah padá rychle dolů, avšak za to, že se příští rok docela neutrhne, ruku do ohně nikdo nedá.

Vraťme se ještě k teroristickým úderům ve Francii, Británii či Belgii. Ani hrozba terorismu politiky nevzpamatuje?

No… mohl bych odpovědět pěkně od plic. Řeknu to takhle: nějaký masakr v nočním klubu Bataclan je jim úplně fuk. A to i proto, že jakákoliv informace anebo i jinak správný krok se tu dnes obratem ruky účelově zpolitizuje ve stylu: No tohle se přece udělalo proto, že naši političtí konkurenti chtějí získat moc! Ohrožují demokracii!

A konkrétně?

Vezměme si třeba premiéra Andreje Babiše. Cokoliv by teď podnikl, a já nemám nejmenší důvod ho jako člen protikorupčního fondu hájit, tak z toho opozice udělá politiku: Babiš ohrožuje demokracii, uzurpuje si moc, oligarchizuje Česko… I kdyby jeho kroky byly sebesprávnější.

Mnohé kroky Andreje Babiše se mi ani trochu nelíbí, avšak nepatří k nim již zmíněná kauza ÚZSI a postavení jeho ředitele Šaška mimo službu. Z premiérovy strany či strany ministra vnitra (Lubomíra) Metnara se nestalo nic špatně. Metnar neměl jinou možnost. Pokud se v ÚZSI opravdu stal trestný čin (a dozoruje to nezávislé státní zastupitelství), tak ministr vnitra musí postavit ředitele zahraniční rozvědky mimo službu. V opačném případě se sám dopouští trestného činu.

Státní zastupitelství je v současném personálním složení institucí, která si podle mě zaslouží největší důvěru ze všech státních institucí a úřadů. Mluvím o Pavlu Zemanovi jako nejvyšším státním žalobci, Lence Bradáčové jako vrchní státní zástupkyni či dalších lidech pod nimi. Nedělají nic účelově. Pokud něco dozorují s tím, že jde o podezření ze spáchání trestného činu, tak já jim věřím.

Ředitele Šaška přece nikdo nevyhodil. Pokud se ukáže, že se v rozvědce nic nestalo, tak se pan Šašek vrátí do služby a doplatí mu i peníze, o které byla jeho výplata krácena. Všichni se mu omluví a on bude za hrdinu. V opačném případě v rozvědce skončil.

DVTV: Pátrání po novičoku? Zeman udělal správnou věc, veřejně úkolovat BIS ale standardní není, říká Pavel

Podobné události přispívají k naší nečitelnosti a nepředvídatelnosti, myslí si předseda Vojenského výboru NATO Petr Pavel. | Video: Daniela Drtinová |  27:15

autor: Jan Gazdík | 3. 6. 2018 12:00

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama