KSČM dnes zahájí kampaň v Kongresovém centru, které bylo pod názvem Palác kultury postaveno v roce 1981 pro pořádání komunistických sjezdů.
Předlistopadová komunistická strana "stihla" v Paláci kultury tři sjezdy - první ihned po otevření na počátku osmdesátých let, poslední v prosinci 1989, když se marně snažila zastavit sametovou revoluci.
V Paláci kultury, přezdívaném "Pakul" nebo "Lidojed", se před listopadem 1989 konaly i další akce tehdejší Národní fronty. Slavila se tady Velká říjnová socialistická revoluce, scházeli se tu svazáci či milicionáři, rozdávaly se zde metály hrdinům socialistické práce.
"Může se skutečně zdát, že se 'pachatel vrací na místo činu'," konstatuje Vít Hloušek z Mezinárodního politologického ústavu Masarykovy univerzity v Brně.
Průběh dnešního sjezdu KSČM bude deník Aktuálně.cz podrobně sledovat.
Není v tom žádný symbol
Zástupci KSČM ovšem odmítají, že by výběrem Kongresového centra alias Paláce kultury chtěli připomenout předlistopadové sjezdy komunistické strany.
"Výběr tohoto objektu rozhodně nebyl veden nějakými vzpomínkami na dobu minulou. Kongresové centrum je dostatečně reprezentativní objekt pro mítink respektované parlamentní politické strany. Je to moderní centrum s kvalitními službami," říká mluvčí KSČM Monika Hoření.
Politolog Pavel Šaradín z Univerzity Palackého v Olomouci k tomu říká, že symbolika hraje u politických stran velkou roli, a proto výběr betonového paláce pro start předvolební kampaně není dobrý.
"Myslím, že ta volba byla spíše neúmyslná, ale rozhodně nešťastná," soudí Šaradín. "Protože kdyby to byl úmysl, velmi by si tím uškodili."
Nečekejme nostalgii
Podle politologa Víta Hlouška výběr Kongresového centra neznamená, že se KSČM bude ve své kampani výrazně vracet před listopad 1989.
"Zdá se, že volební kampaň, kterou dnes oficiálně odstartují, nebude primárně zaměřená na nostalgické přívržence minulého režimu," řekl Hloušek. "KSČM si je zjevně dobře vědoma, že výraznějších úspěchů může dosáhnout zdůrazněním své levicovosti, lidovosti a sociálnosti než křečovitým lpěním na komunistické ideologii. O to je ovšem nebezpečnější."
KSČM má podle Hlouška jako jediná z parlamentních stran takzvaný protestní potenciál. "Může sbírat nespokojené voliče, kteří nemohou nebo nechtějí volit pravici, ale ani ČSSD, protože je momentálně u vlády," vysvětlil Hloušek.
Blíž k politickému vrcholu
Komunisté zahajují svou kampaň před volbami, které je opět mohou posunout směrem výš k politickému vrcholu. KSČM už oficiálně oznámila, že by po volbách radši podpořiila menšinovou vládu ČSSD, než aby se k moci dostala pravicová ODS.
"Bude zajímavé sledovat, jakou strategii volební kampaně zvolí KSČM vůči ČSSD. A pochopitelně také naopak. Mohlo by to ledacos napovědět o možnostech a směrech povolebního vyjednávání v případě, že levice získá ve sněmovně většinu," řekl politolog Hloušek.
KSČM ovšem zahajuje kampaň ve stínu sporu o politické směřování strany mezi současným předsedou Vojtěchem Filipem a jeho předchůdcem Miroslavem Grebeníčkem, který oznámil, že na mítink jako jediný krajský volební lídr nepřijede.
