Stát úplně ztratí možnost vyvlastňovat a nová vláda tedy stavět.
Prezident Klaus totiž podepsal tento týden nový stavební zákon, který nahradí starou normu. Ta doposud určovala pravidla pro vyvlastňování. Nový zákon začne platit od ledna, ale o tom jak vyvlastňovat se v ní už nemluví.
Na to měl sloužit právě nový speciální zákon o vyvlastňování. Ten ale prezident odmítl. Kvůli předvolebním tahanicím i časové tísni nyní hrozí, že stát nakonec nebude moci lidem zabavovat majetek ani podle nových ani podle pravidel starých více než 15 let.
Nová vláda bez nových dálnic
"Ano, je to tak. Starý stavební zákon přestane platit a s ním i tato pravidla, proto se urychlovalo přijetí zákona o vyvlastnění," potvrdilo Aktuálně.cz ministerstvo pro místní rozvoj.
"Je velké riziko, že nastane tato situace," řekla Aktuálně.cz senátorka Jitka Seitlová, která byla zpravodajkou zákona ve Výboru pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí. "Nelze prodloužit platnost starého stavebního zákona, měli bychom tady dva platné stavební zákony, to je nesmysl," dodala.
Bude jen na poslancích, zda hlasování o prezidentském vetu na program poslední schůze před volbami navrhnou a kdy se o prosazení zákona pokusí. Naposled sněmovna před měsícem přehlasovala veto prezidenta u zákona o registrovaném partnerství.
Závěrečné dny v lavicích začínají pro poslance právě příští týden. "Mohlo by se stát, že sociálnědemokratičtí poslanci vlastně ani nemusí chtít veto přehlasovat. Pokud by po volbách vládla ODS, měla by velký problém a díky svému prezidentovi," řekl Aktuálně.cz jeden ze zákonodárců, který si nepřál zveřejnit jméno.
Zákon je proti Listině
Proč Václav Klaus zákon vetoval? Nesplňuje podle něj požadavky Listiny základních práv a svobod. "Především z toho důvodu, že je paušálním vyvlastňovacím zákonem a že formulace v něm obsažené jsou zneužitelné," uvedl Klaus.
"Veto považuji za špatnou zprávu nejenom pro investory, ale také pro dotčené majitele. Nový zákon je totiž pro vyvlastňované výrazně příznivější. Je to moderní evropská norma, která umožňuje vyvlastňovaným získat za vyvlastňovaný majetek rozumnou a podstatně vyšší finanční náhradu, ale také možnost získat například náhradu v naturáliích," nesouhlasí ministr pro místní rozvoj Radko Martinek (ČSSD).
Podle něj byl pozitivní i fakt, že Senát uspíšil prostřednictvím změnového zákona platnost procesu vyvlastnění už od konce června.
Co je veřejný zájem?
Podle prezidenta měl zákon jasně definovat, co je to veřejný zájem, a to se nestalo. Právě na základě tzv. veřejného zájmu stát může vyvlastnit soukromý majetek. Kolem pojmu veřejný zájem politici ve sněmovně i v Senátu vedli diskuse.
Senátoři nakonec v novele původní poslanecký návrh zredukovali tak, že vyvlastnění by bylo možné pouze u výstavby infrastruktury. Poslanci přitom chtěli vyvlastňovat například už při stavbách škol nebo zdravotnických zařízení.
"Zákon nijak blíže nespecifikuje neurčitý právní pojem "veřejný zájem", který může jako jediný ospravedlnit zásah do Ústavou zaručeného vlastnického práva. Listina základních práv a svobod vyvlastněním na základě zákona předpokládá nutnost existence konkrétního zákona pro každé jednotlivé vyvlastnění. Jen vyvlastnění na základě takového zákona umožňuje určitou veřejnou kontrolu. Tu tento zákon nezaručuje," píše v odůvodnění Klaus.
Podle senátorky Seitlové je veřejný zájem definován v jiných specifických zákonech a pro stavby právě v podepsaném stavebním zákoně. "Odmítnutý zákon nebyl dokonalý, jistě by bylo potřeba ho za čas novelizovat. Ale zaváděl spravedlivější pravidla pro vyvlastnění než dodnes platí," řekla.
Veřejný zájem a soukromé investice
Dalším důvodem pro prezidentovo zamítnutí byla nové možnost vyvlastňovat i v případě soukromých investic. "Úředník, a nikoliv demokratickou legitimitou disponující zastupitel, bude arbitrem mezi dvěma zájmy soukromých subjektů: zájmem stávajícího soukromého vlastníka vyvlastňovaného pozemku, a zájmem soukromého investora, který na něm chce postavit např. svou továrnu. To není přípustné," míní Klaus.
"Ve většině zemí EU i v USA se nerozlišuje, zda je investice ve veřejném zájmu státní nebo soukromá. Dálnice totiž mohou stavět i soukromé společnosti. U nás se také chystají tzv. PPP projekty podle nově přijaté normy," řekla Seitlová.
Ministerstvo spravedlnosti tento týden oznámilo, že podepsalo smlouvy s poradenskými konsorcii a startuje tak první pilotní projekty v Česku. Resort plánuje výstavbu věznice s ostrahou a justičních areálů. Projekty zahájí příští týden. Právě nové justiční areály stát postaví ve spolupráci se soukromým investorem.
