Praha - Prezident Václav Klaus podepsal tři úsporné zákony, které vláda protlačila sněmovnou ve stavu legislativní nouze a poté je urychleně schválil i Senát ještě ve starém složení.

Zákony tak začnou platit se začátkem nového roku. Se škrty, které zákony přinášejí, už počítají i schválené příjmy a výdaje státního rozpočtu na příští rok.

Prezident dal zelenou změnám daní z příjmu - včetně tzv. povodňové stokoruny, snížení příspěvku politickým stranám a hnutím např. za manáty získané ve volbách a pak také změnám v sociální oblasti - včetně úpravy platů státních zaměstnanců, kvůli kterým budou odbory 8. prosince stávkovat.

Co stavební spoření?

Prezident zatím nepodepsal čtvrtý z úsporných zákonů, a sice zdanění státního příspěvku na stavební spoření, které chce vláda zavést částečně i zpětně u už uzavřených smluv.

"Zatím jsou podepsaány tyto tři zákony," odpověděl pouze takto prezidentův mluvčí Radim Ochvat na otázku Aktuálně.cz, zda má nějaký význam skutečnost, že čtvrtý "škrtzákon" prezident nepodepsal.

Všemi čtyřmi úspornými zákony chce vláda ušetřit příští rok několik desítek miliard korun.

A Ústavní soud?

Nad zákony se ovšem vznáší ještě otazník Ústavního soudu: poslanci za ČSSD napadli způsob, jakým byly zákony schváleny ve sněmovně, tedy ve zrychleném projednání, a argumentují, že o žádnou legislativní nouzi nešlo.

Ústavní žalobu už prezident republiky označil za "konec demokracie" s tím, že to jsou věci, které se mají řešit ve sněmovně, nikoliv před Ústavním soudem.

Zákony ovšem hodlají napadnout i nově zvolení senátoři: ti zase argumentují tím, že o nich neměl rozhodovat Senát ještě ve starém složení, ale už po volbách. Podle Ústavy totiž senátorům vzniká mandát dnem zvolení.