Kdo se hlásí k nostalgii stalinistického režimu, je spíš trapný, říká Dolejš

Kateřina Frouzová Kateřina Frouzová, Markéta Jakicová
4. 10. 2018 11:30
Jiří Dolejš, poslanec za KSČM, považuje za nejdůležitější transformaci komunistické strany. Zatím se mu změny, které začaly v 90. letech, zdají příliš pomalé. Ale připouští, že omlazení vedení KSČM může nastat už v roce 2020. "Nedovedu si představit, že je něco kromě pánaboha navěky. Straničtí funkcionáři odcházejí, nikdo nechce být mumifikován ve své funkci," myslí si Dolejš. Pokud by však strana chtěla zvedat své voličské preference s pomocí populismu, považoval by to za chybu: "Když rudá zhnědne, tak už to není levice."
Poslanec za KSČM Jiří Dolejš.
Poslanec za KSČM Jiří Dolejš. | Foto: Honza Mudra

Je podle vás prezident Miloš Zeman levicový politik?

Ne. Řekl jsem to jednoduše a z toho plyne, že jsem o tom poměrně přesvědčený.

Proč?

Měl levicové tendence v době, kdy byl předsedou sociální demokracie. On sám se do levice nikdy moc nepasoval, pamatuji ho na začátku kariéry, když nastoupil do ČSSD a byl poslancem. Tehdy na otázku, koho by volil v Německu, kupodivu neřekl SPD, ale jmenoval liberály. Nedávno byl na sjezdu hnutí SPD Tomia Okamury, z toho je vidět, že se od liberálů posunul. To co prosazuje jako prezident, má často spíše konzervativně populistický charakter. V oblasti sociálních služeb a sociálních výdajů od něj můžeme slyšet výroky typické spíše pro populistickou pravici, jako třeba "paraziti nebo flákači". Když tohle slyší klasický levicový politik, má s tím problém.

Na Twitteru komentujete výroky Miloše Zemana, ve kterých použil na adresu Romů termín "arbeit macht frei". Jak jste to myslel?

Podle mě se zásadně mýlí, pokud má pocit, že vyřeší romskou otázku tím, že jim bude vyhrožovat, co se stane, když nepůjdou do práce, která by musela mít logicky charakter nucených prací. Zároveň je chce trestat a mluví přitom jako dozorce pracovního tábora. Je to podle mě složitější problém, který souvisí jak se sociálními poměry, specifickými otázkami životního stylu Romů, ale je i v ghettech, kde dnes žijí také Neromové. Proto se musí řešit složitějším způsobem. Je to v podstatě naskakování na jednoduchá, dalo by se říci až xenofobní hesla. Anticikanismus lze zařadit mezi xenofobní názory.

Co vám na to říká Vojtěch Filip? Pro něj je prezident důležitým spojencem. Když se vyjednávala vláda, působilo to dojmem, že spolupracují. Na sjezdu ho Zeman důvěrně oslovil "Vojto".

My se o Zemana nehádáme. O prezidentské volbě jsme se v KSČM bavili na všech úrovních stranické struktury. A to, že to dopadlo v roce 2018 podobně jako v roce 2013, kdy ve finále byl Miloš Zeman označen za menší zlo, nebyl důsledek kamarádství Filipa a Zemana, ale byl to názor většiny straníků včetně voličů.

Komunisté ovlivňují dění ve vládní koalici, podporují vládu a mohou ovlivňovat zákony, což se jim dosud nikdy nedařilo. Jak komunisté ve skutečnosti ovlivňují chod vlády?

Podpořili jsme vznik vlády, abychom měli vládu s důvěrou. Samozřejmě menšinová vláda, má-li vládnout, tak občas musí do parlamentu shánět většinu a v tom případě jsme připraveni jednat. U věcí, které nejsou našimi prioritami, bude jednání složitější a nevylučuji, že Andrej Babiš může hledat podporu někde jinde. Čeká nás jednání o rozpočtu pro rok 2019, do kterého chceme vložit naše priority. K návrhu rozpočtu se stavíme vstřícně, ale budeme jednat o jeho výsledné podobě.

Podpořili jste vznik vlády, říkáte, že nechcete iniciovat její pád, můžete ale pro něj hlasovat?

Ano, můžeme pro něj hlasovat. To však záleží na politických okolnostech, které jsou dané tím, jak je krize hluboká. Pokud vyvoláme krizi, musíme vědět co dál, buď vládu rekonstruovat, nebo vyměnit. Ale to jsou věci, které teď určitě nejsou aktuální, ale stát se do roku 2021 mohou.

Poslanec za KSČM Jiří Dolejš.
Poslanec za KSČM Jiří Dolejš. | Foto: Honza Mudra

Musí si vás v tom případě Andrej Babiš předcházet?

Pokud by nás potřeboval, tak by s námi měl zacházet s příslušnou diplomacií a měl by držet slovo. Ale pochopitelně, pokud by šlo Babišovi o udržení vlády, tak se může rozhlédnout i jinde.

Komunisté mají s transformací strany problém. Občas se ozvou ohlasy minulosti. Jak to teď vypadá s komunistickým křídlem reformistů?

Nějaká křídla ve stranách vždycky jsou, ale pokud nemají platformy a frakce, tak je to vždycky jen schéma, které se pojí buď s nějakou myšlenkou, nebo reprezentantem. U nás jsou proudy, přičemž nejsilnější z nich je pragmatický. Má to svoje opodstatnění, protože to jsou lidé, kteří si uvědomují, že spolu musí vycházet obě strany. Ti se nás snaží prezentovat jako lidi, kteří přinášejí nějaké recepty.

Vidíte sebe jako reformistu?

To bychom se museli podívat na to, co to slovo znamená. V lednu to bude třicet let, co jsem vstoupil do strany, a už v té době jsem počítal s tím, že se strana zásadně mění.

A měnila se podle vašich představ?

Změnila se ze začátku hodně, ale teď už máme problém s transformačním kurzem. Oddělili jsme se od stalinistické minulosti. Zamířili jsme někam do 21. století, moderní levice, která nemůže v globálním světě přehlížet problémy evropské integrace a nových problémů, které dědeček Marx nemohl znát, protože žil před 150 lety. V tomto smyslu jsme základní krok učinili na začátku 90. let a je podstatné držet směr.

Jak jste se změnou spokojený?

Nejde to tak, jak já bych si představoval. Je pravda, že poslední tři čtyři roky transformační kurz stagnuje, víme, že ho máme, avšak intenzivně ho neprosazujeme a občas ohlasy minulosti někde vylezou.

Máte na mysli s…?

No ty stalinisty. Odněkud vylezou, protože si myslí, že už to nevadí. Přitom společnost je už jinde a dnes už stalinismus není nebezpečný - kromě nás samotných. Společnosti nebezpečný není, protože to už nikdo nebude brát vážně. Dnes, kdo se hlásí k nostalgii stalinistického režimu, což je režim mocensky deformovaný, tak je spíš trapný. Není to nebezpečí pro společnost, to je nebezpečí pro nás. Nám to komplikuje komunikaci a hledání nových cílů. Stalinismus podle mě není to hlavní, co nás může položit. Politik musí být populární, ale být populistický, to je minimálně jepičí životnost, a pokud je populismus postavený na negativních emocích, tak vás to vede někam úplně jinam. Kdybych to měl zkratkovitě zjednodušit: když rudá zhnědne, tak už to není levice.

O kom se teď bavíme?

Teď se bavím o tendencích mezi voliči v naší společnosti, které se infiltrují, atmosféra prosakuje do stran a nejen k nám. Tenhle problém je nejen  v Čechách a v komunistické straně. Je to obecnější problém, protože populismus, zejména konzervativně-nacionální, sebral evropské levici část významných protestních hlasů. A máte-li je získat zpátky, tak snažit se je překřičet nemá smysl. To by byl odchod od základních levicových hodnot, populistické výkřiky nejsou skutečná řešení, my musíme navrhnout reálná.

Předseda strany Vojtěch Filip manévruje na hranici populismu

Dělá v tomhle ohledu Vojtěch Filip nějakou chybu?

On je pragmatik, takže pochopitelně v této atmosféře obav z populismu manévruje.

Nezneužívá strachu?

Mám obavy, že s tím v Česku bohužel operují skoro všichni politici, počínaje premiérem. Ti "čistí" jsou na dně svých preferencí. Například zelení bojují v heslech s xenofobií a populismem a kde jsou?

Takže Vojtěch Filip občas je populista a někdy není?

Jeho populismus pro mě nepřekračuje hranice, kdy bych už nemohl být loajální.

Jak se díváte na omlazení strany, co ta změna podle vás obnáší?  

Já si myslím, že generační obměnu budeme muset zvládnout v řádu několika let, naším úkolem je začít do roku 2020. Transformační kurz je záležitost především mladé generace, která je formovaná současným stoletím. To je přesně to, co potřebujeme. Ti lidi existují, je pro ně symbolem, že politik nemusí být to, co řídí, ale když je symbolem, tak k sobě přitahuje lidi. Takovým symbolem je naše nová místopředsedkyně, která patří do mladých členů komunistické strany. Je důležité, aby dokázali přitáhnout vrstevníky, kteří budou mít chuť se do něčeho pustit. A to je účinnější než náborová činnost.

Mluvíte o transformaci strany, ale lídryní strany v Praze je Marta Semelová, která bývá označována, s prominutím, za stalinistku. Je to vhodná kandidátka?

Tento kontrast osobně vnímám, Praha je nejvíc vpravo, volič má vyšší vzdělání, vyšší příjmy, ale naše stranická struktura je hodně setrvačná. Musím však respektovat, že ve straně se rozhoduje demokratickými procedurami. Když mě v roce 2002 Marta Semelová vystřídala, Pražáci si ji opakovaně volili za lídra, to respektuji a test volbou je objektivní.

Přitom je tak často kritizovaná za některé výroky.

To je rozdíl mezi děláním politiky pro straníky a hledání voličů. Straníkům tolik nevadí, kdyby jim to vadilo, tak není předsedkyně a lídryně ve volbách.

Neměla by Marta Semelová dělat politiku spíš navenek?

Je třeba dělat obojí, ale jí se daří zejména stranická. Politika směrem k voličům se ukáže ve volbách.

Konkrétně v Praze sociální demokracie slibuje MHD zdarma, nulové poplatky za psy, mají stejné sliby jako vy před osmi lety. Může komunistická strana v tomto systému nějak konkurovat a jít ještě více doleva?

Přišli jsme s tím první, ale na to se už moc nehraje. Nemusíme být prudce inovativní, tím, že trumfneme sektorovou daň z roboty. Můžeme to někde utrousit, ale samozřejmě český průmysl není tak daleko, aby to bylo téma pro hlasování v parlamentu. Rozhodující úlohu má levicová inteligence, která je jinde normální, avšak u nás je s ní problém, i když se situace oproti předchozím patnácti letům zlepšila.

Můžeme zůstat u Prahy, co by znamenalo pro KSČM ztratit v Praze na magistrátu pozici, přece jenom jste v zastupitelstvu od roku 1989?

V tuhle chvíli odmítám spekulace o prohře a budu s napětím očekávat, jak to dopadne, protože preference jsou takové, že hrana pěti procent pro nás není nedosažitelná. Budu to sledovat s napětím.

Co by případný velký neúspěch mohl znamenat pro předsedu Vojtěcha Filipa?

Neúspěch jsme zažili již loni.

Omlouvám se, jen neúspěch? Ovlivňujete dění ve vládní koalici, podporujete vládu, můžete ovlivňovat zákony, jak se vám dosud nikdy nedařilo. Můžete získat pozice ve státních firmách.

Dobrá muzika se dá dělat i s pár hudebníky. Raději bychom měli vyšší volební výsledky, a když nejsou dobré, tak je otázka, co s tím. První, co člověka napadne, že špatné rozhodování je v panice. Je třeba promýšlet s rozvahou, že změny ve straně by měly být, ale jak se k nim dostat, to je záležitost promyšlených kroků, protože v panice se nadělá víc škody než užitku.

Takže nevylučujete, že by změny mohly nastat?

Změny musí nastat tak jako tak. Ale někdy změny posune i negativní podnět. Změna přijít musí, lépe by se nám jednalo, kdybychom měli manévrovací prostor. Pokud to bude změna, která bude kvůli negativnímu podnětu, tak to bude obtížnější. Ale říkám, nejednejme v panice.

Nechcete změnit předsedu?

To už je to poslední "písmenko", které se může stát. Nedovedu si představit, že je něco, kromě pánaboha, navěky, straničtí funkcionáři odcházejí, ale za jakých podmínek a kdy, to je věcí stranického rozhodování a nemá to v tuhle chvíli cenu předjímat.

Vy byste byl pro výměnu?

Já to teď neřeším. Myslím si, že náš současný předseda ví, že musí jednou odejít, že je to normální. Nikdo nechce být mumifikován ve své funkci, ale já si myslím, že dobrý šéf se podílí na svém vystřídání a je to řízený proces.

A je to řízený proces teď? Máte informace o tom, že Vojtěch Filip plánuje výměnu?

V tuto chvíli je jeho hlavní plán zvládnout volební kampaň tak, aby výsledky byly nejlepší. A to, na co se ptáte, bude téma v dalším období. Koneckonců nejpozději v roce 2020 máme mít další stranický sjezd.

Budete chtít kandidovat na předsedu?

Já fandím generační obměně, i když já jsem začínal jako mladý místopředseda, tak po mnoha letech jsem byl zvolen v roce 1999, už se těžko můžu vydávat za mladého. A myslím si, že moje role by měla být pomáhat generační obměně. V jaké pozici, to je věcí stranické diskuse a návrhů. Rozhodující je pro mě obměna.

Za svými výroky si stojím, ale jestli vás nezajímá současnost a budoucnost, tak tady nemusím být, říká kandidátka KSČM na primátorku Marta Semelová. | Video: Emma Smetana
 

Právě se děje

Další zprávy