O poměru sil na povolební politické scéně rozhoduje jediný hlas - Pohankův odchod tak úplně změnil situaci ve prospěch pravicového bloku. Namísto poměru 100 ku 100 existuje 100:99 pro pravici. A podle minulých zkušeností s poslanci Wagnerem a Teplíkem v roce 1996, případně Kottem v létě 2004, získá ODS nakonec i Pohankovu podporu.
Co lze očekávat dál? Projděte si Otázky & Odpovědi
|
Spíše ne. Klaus už dříve upozorňoval, že nemá v úmyslu jmenovat premiérem politika, který může zaručit většinu nejvýše několika přeběhlých poslanců. Dnes má Paroubek i s podporou komunistů k dispozici pouhých 99 poslanců. Prezident se může obávat, že Paroubkovou nominací ztratí i druhou možnost, jak přímo ovlivnit sestavení vlády.
|
ODS má pod kontrolou sněmovnu. Pokud ještě získá 14 senátorů, bude mít v horní komoře většinu hlasů, a tím také silnější vyjednávací pozici při sestavování vlády.
Čím více senátorů získají dohromady ODS a lidovci, tím víc bude prezident Klaus podporovat předčasné volby. Očekává se, že ODS a KDU-ČSL budou podporovat znovuzvolení Klause na jaře 2008. Když budou obě strany dost silné v Senátu, nemusí mít prezident obavu z předčasných voleb do sněmovny, kde by se teoreticky mohl snížit počet 94 poslanců obou pravicových stran.
Naopak neúspěch ODS může zpochybnit Topolánkovu roli při dalším sestavování vlády.
|
Zvláště při dobrém výsledku ODS ve druhém kole senátních voleb je velmi pravděpodobné, že opět pověří Topolánka. Jeho misi však může omezit s tím, aby sestavil pouze vládu úředníků, kteří by zemi přivedli k předčasným volbám. Topolánek sice může mít s Pohankovou pomocí ve sněmovně většinu, jeho nominace na premiéra by však odporovala předchozímu Klausovu prohlášení o přeběhlých poslancích.
Nelze vyloučit, že pro úřednickou vládu má Klaus už předem připraveného premiéra.
|
Pohankova rezignace na členství v ČSSD vládu posílila a je možné, že ji ODS nebude chtít v nejbližší době rozpustit. Topolánkův kabinet například teď může prosadit rozpočet podle svých představ (tedy včetně privatizace ČEZ) a odklad zákonů, které mají platit od ledna 2007. Vláda například dosud neměla většinu pro odklad zákoníku práce a úplné zrušení reformy nemocenských, podle níž mají prvních čtrnáct dnů platit nemocným jejich zaměstnavatelé.
Není jisté, že podobně by podle představ ODS fungovala také případná úřednická vláda.
|
Pohankův hlas nestačí k tomu, aby sněmovna odhlasovala předčasné volby - k tomu je třeba změnit ústavu nejméně 120 poslaneckými hlasy.
Sociální demokraté budou předčasné volby odmítat s ještě větší razancí. Obávají se, že nezvládnou další volební kampaň. Pro své odmítnutí budou mít nyní další argument: ODS může sestavit většinovou vládu, je tedy zbytečné znovu volit. Slabost vlády s jistou podporou 101 poslanců by usnadnila sociálním demokratům opoziční roli.
Komunisté mohou na předčasné volby přistoupit, aby dokázali, že jsou státotvornou stranou. Zřejmě by však předtím museli vyměnit předsedu Vojtěcha Filipa, který dosud prosazoval partnerství s ČSSD.
|
Podle vlastních slov nemohl snést diktát, kterým vedení ČSSD poslancům určuje, jak mají hlasovat.
Podle představitelů ČSSD Pohanka ze strany vystoupil pod tlakem občanských demokratů, kteří ho údajně vydírali. To Pohanka v rozhovoru pro Aktuálně.cz popřel. Čelní občanští demokraté prohlašují, že s Pohankou o jeho odchodu nemluvili, a dokonce ani nevěděli, jak vypadá.
Pohanka byl členem ústředního výkonného výboru strany a svou kariéru stavěl více na stranické příslušnosti než odborných schopnostech. Do velké politiky vstoupil jako asistent poslance Zdeňka Škromacha, později se stal náměstkem dvou ministrů zdravotnictví - Bohumila Fišera v letech 1999-2002 a Davida Ratha v letech 2005-2006. V mezidobí řídil Fakultní nemocnici U svaté Anny v Brně, ze které udělal nejvíc zadluženou nemocnici v zemi.
ODS kritizovala Pohankův plán postavit v Brně za dvě miliardy korun nové kardiologické centrum.
Přečtěte si, jak to celé začalo:
| |
