Praha - Jenom 29 procent občanů podporuje návrh penzijní reformy, kterou na jaře připravila komise ministerstva financí pod vedením Vladimíra Bezděka a k níž se hlásí současná vláda. Ukázal to průzkum agentury GfK, která se v září ptala 700 občanů od osmnácti do šedesáti let.
Výzkumníci GfK dali vybrat ze dvou možných variant reformy penzí. Tzv. "Bezděkova reforma" počítá s tím, že část sociálního pojištění budou lidé odvádět soukromým penzijním fondům. Ty pak budou svým klientům z uložených peněz financovat část důchodů. Většina pojistného se ale bude přerozdělovat ve stejném průběžném systému jako dosud.
Druhou možností je zavedení systému NDC, který už před čtyřmi lety Čechům doporučili jménem Světové banky varšavská ekonomka Agnieszka Chłoń-Domińczaková a tuzemský expert Marek Mora. Navrhují zachovat průběžný systém, ale výrazně změnit jeho parametry. Důchody by měly v první řadě odpovídat částkám, které pojištěnci během aktivní kariéry do systému vložili. Lidé s nižšími výdělky by měli ve stáří nárok na sociální důchod, aby se nepropadli pod hranici chudoby.
Pro obě varianty hlasovalo v průzkumu GfK 29 procent lidí, zbytek se neuměl rozhodnout.
Soukromá agentura průzkum zaplatila, aby se před odbornou i laickou veřejností prezentovala prospěšným projektem. "Zároveň jsme chtěli vyzkoušet, jestli si lidé dokážou představit jinou penzijní reformu, než navrhla Bezděkova komise," vysvětlil svou motivaci šéf průzkumu Pavel Rusý.
Mediální smršti navzdory
Nerozhodný výsledek výzkumníky překvapil vzhledem k tomu, že se jméno Vladimíra Bezděka stalo synonymem penzijní reformy. Podle databáze Newton se za posledního půl roku v médiích objevil obrat "důchodová reforma" v celkem 1068 případech, výraz "Bezděkova komise" v 1059 citacích. Zhruba čtyřistakrát novináři použili obraty "penzijní reforma" a "Vladimír Bezděk".
Naproti tomu termín NDC označující reformu podle Světové banky se objevil jen patnáctkrát a obrat "švédský systém" používaný jako synonymum jen pětkrát.
Jak zjistila agentura GfK, zavedení systému NDC podporuje 40 procent vysokoškoláků. Bezděkův návrh u nich měl jen osmadvacetiprocentní podporu. Středoškoláci s maturitou naopak dávají přednost "Bezděkovi", pro kterého hlasovalo 32 procent dotazovaných. Reforma NDC u nich byla o pět procent méně úspěšná. Dotazování bez maturity se zpravidla nedokázali rozhodnout a reforma Bezděkovy komise vyhrála v poměru 23-18.
Žádný z návrhů reforem nenašel větší podporu mezi voliči vládních či opozičních stran.
Výhoda dětského pilíře
K dobrému výsledku reformy podle Světové banky přispěla volba otázek. Jako její součást prezentovali výzkumníci GfK zavedení tzv. "dětského pilíře" (v Německu "Kinderrente"), kam by menší část pojistného přispívali pouze bezdětní. Kdyby se rodičům narodilo dítě, vyplatila by se jim polovina uspořené částky a přitom by se jim povinný příspěvek o polovinu snížil.
U druhého dítěte by dostali zbytek peněz a úplně přestali do dětského pilíře platit. Nevybrané peníze by sloužily jako rezerva celého systému.
Právě ohled na počet vychovaných dětí ocenilo 46 procent příznivců reformy podle Světové banky. Až s 15 procenty byla druhým hlavním důvodem větší spravedlnost při přerozdělování.
Variantě Bezděkovy komise naopak prospělo, že průzkumníci neupozornili, jak je nákladná pro státní rozpočet. Roční náklady Bezděkovy reformy vyčíslil premiér Petr Nečas nejméně na 20 miliard ročně při jejím začátku, v dalším průběhu by se náklady postupně zvyšovaly. Zatím nikdo nevysvětlil, kde stát tyto peníze získá.
Jedna z otázek průzkumu ukazuje, jak by občané na takovou informaci reagovali. Jenom 21 procent dotázaných připouští, aby stát podporoval penzijní spoření za cenu dalšího zadlužení.
