Poslanci ukončili "grilování" Faltýnka kvůli mýtu, řada otázek zůstala bez odpovědi

Radek Bartoníček Radek Bartoníček
Aktualizováno 27. 3. 2019 20:36
Poslanecká sněmovna má za sebou druhou debatu o tom, za jakých okolností probíhal výběr na nového provozovatele mýta, a jakou roli v tom sehrál první místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek, u kterého nedávno zasahovala policie. Středeční jednání bylo ovlivněno tím, že chyběl ministr dopravy Dan Ťok, který tak nemohl odpovědět na řadu poslaneckých dotazů. Stejně tak ale nechal bez odpovědi mnoho dotazů Faltýnek, který odmítá, že by se dopustil něčeho nezákonného.
První místopředseda ANO Jaroslav Faltýnek vysvětluje ve sněmovně kauzu, která jej může stát politickou kariéru | Video: Poslanecká sněmovna

Druhý muž hnutí ANO Jaroslav Faltýnek při středečním vystoupení ve sněmovně pokračoval ve své obhajobě, kterou zahájil letos 14. března. Stejně jako tehdy i nyní poslancům tvrdil, že se sice zajímal o mnohamiliardový kontakt na mýto, ale v žádném případě tím prý neměl na mysli nic jiného než zájmy státu.

"Naprosto vylučuji ovlivňování," prohlásil Faltýnek ve sněmovně ve středu odpoledne s tím, že jsou nesmyslné i jakékoliv interpretace, že se snažil zasáhnout do soutěže na mýtné. "O ovlivňování soutěže nemůže být řeč," řekl Faltýnek.

Zároveň přiznal, že si přesně nevybavuje, co přesně řekl na schůzkách ohledně soutěže na dodavatele mýtného. Argumentuje ale tím, že by bylo nesmyslné, aby své schůzky měl na veřejných místech, kdyby chtěl dělat něco pokoutného.

Faltýnek si už minule stěžoval, že některá média se z něho snaží udělat zloděje a zločince. Svou obhajobu staví na tom, že jen reagoval na výzvu dřívějšího premiéra za ČSSD Bohuslava Sobotky, který na koaliční radě chtěl po ministrovi dopravy za ANO Danu Ťokovi, aby do konce měsíce července roku 2015 dořešil starou smlouvu s firmou Kapsch, ať může vláda stanovit podmínky pro nové výběrové řízení na výběr mýta po roce 2016.

Faltýnek prý jako člověk, který je zvyklý okamžitě řešit problémy, začal hned jednat. "Protože jsem měl v rámci hnutí na starosti i oblast dopravy politicky, tak jsem si ten mandát prostě vzal a začal ten problém řešit, samozřejmě společně s kolegy z ministerstva dopravy," prohlašoval a potvrzoval, že se v průběhu dalších let setkal mimo jiné s šéfem Kapsche Karlem Feixem či šéfem antimonopolního úřadu Petrem Rafajem.

Pohádky ovčí babičky, kritizuje opozice Faltýnka

Ovšem kritici Faltýnka poukazovali na to, že minimálně některá jednání, která sledovala policie, proběhla až poté, co už ministerstvo dopravy vybralo jiného provozovatele mýtného, než je Kapsch. Navíc podle informací v médiích má prý policie zdokumentované, že Faltýnek jednal tak, aby zakázku nakonec získal Kapsch. 

Opoziční poslanci ale Faltýnkovi jeho vysvětlování nevěřili. Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura označil Faltýnkovo vystupování ironicky za "Pohádky ovčí babičky". "Ty jsou mnohem věrohodnější než to, co nám řekl pan Faltýnek," podotkl. Zároveň si postěžoval, že šéf klubu ANO na některé jeho dotazy už z minulého projednávání vůbec nereagoval. "Elegantně se jim vyhnul," uvedl Stanjura. 

Velmi kriticky se vyjádřil také předseda klubu KDU-ČSL Jan Bartošek. "Vždycky jsem si myslel, že zakázky se soutěží přes portál zadavatele, že se nijak neovlivňují, včetně setkávání s šéfem antimonopolního úřadu," prohlásil s tím, že pokud by se každý choval jako Faltýnek, žádné soutěže by nemusely být.

"Pár lidí se rozhodí, kde jaká zakázka se domluví, a vlastně nepotřebujeme ani zákony. To vypadá jako byste byli nad zákony, protože vy si to vlastně domluvíte. Vaše chování v celé kauze považuji za velmi nestandardní, a počkám si, co přinesou orgány činné v trestním řízení," avizoval Bartošek.  

Mezi Faltýnkem a Rafajem byla dohoda, tvrdí policie

I když zatím není zcela jasné, co přesně se odehrálo, podezření vzbuzuje například to, že Rafajův úřad přijal v minulosti rozhodnutí, které nahrávalo firmě Kapsch. Jeho úřad nejdříve 23. listopadu 2017 předběžným opatřením zakázal ministerstvu dopravy uzavřít smlouvu s novým vítězem tendru a loni v květnu dokonce zrušil zadávací řízení na zakázku týkající se mýtného, a to kvůli údajným pochybením ministerstva dopravy.

Deník Právo navíc citoval informace policie, že Rafaj tato rozhodnutí činil ve prospěch Kapsche "v souladu s dohodou mezi Rafajem a Faltýnkem z 10. listopadu 2017". Kromě toho deník citoval i z příkazu k domovní prohlídce. "Faltýnek Rafajovi řekl mimo jiné, že je třeba udělat to, co chce společnost Kapsch," stojí údajně v příkazu.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Počet potvrzených obětí záplav v Německu dosáhl 180

Počet potvrzených obětí prudkých bouřek a záplav v Německu dosáhl 180, z toho 132 v západní spolkové zemi Porýní-Falc. Vyplývá to podle agentury AFP z bilance obětí po páteční aktualizaci německými úřady. Zhruba 150 lidí je nezvěstných nebo není možné je kontaktovat.

Předchozí bilance obětí záplav ze 14. a 15. července podle AFP činila 177. V nejhůře zasaženém regionu Porýní-Falc je nyní podle policie 132 potvrzených obětí na životě a 766 raněných. Dalších 149 je stále nezvěstných.

"Avšak neočekáváme, že konečný počet zemřelých se zvýší o tolik," řekl na tiskové konferenci zemský premiér Roger Lewentz s tím, že někteří lidé ze seznamu jsou na dovolené.

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Kvůli obavám z transparentnosti v zemi přišlo Maďarsko o miliony eur z Norských fondů

Maďarsko tento týden formálně přišlo o přístup k více než 200 milionům eur (5,1 miliardy korun) z takzvaných Norských fondů kvůli rostoucím obavám dárců o kvalitu právního státu v zemi. Maďarsko se nedokázalo dohodnout s Norskem, Islandem a Lichtenštejnskem, které finance poskytují, na způsobu vyplacení peněz. Země se obávají, že by přerozdělování v Maďarsku mohlo podléhat politickým tlakům Budapešti. Na spor upozornil server Politico.

Při vyplácení grantů Norsko, které poskytuje 95 procent prostředků, a jeho partneři trvají na tom, aby o přidělení grantů pro občanskou společnost rozhodovaly a peníze spravovaly osoby vybrané ve veřejných soutěžích na základě kompetencí, odborných znalostí a řídících schopností. Ačkoliv maďarská vláda původně s tímto způsobem rozdělování grantů souhlasila, podle norské vlády nakonec Budapešť takto vybraného kandidáta odmítla.

Tři dárcovské země jsou členy evropského ekonomického prostoru, ale nikoliv Evropské unie. Granty vyplácené v 15 zemích mají sloužit ke snižování sociálních a ekonomických rozdílů v Evropě.

Zdroj: ČTK
Další zprávy