Praha - Už třicet měsíců se Češi nemohou dostat ke slíbeným 828 miliardám z unijních fondů. „V červenci se s Evropskou komisí dohodneme," slíbil ministr pro místní rozvoj Rostislav Vondruška.
Pokud plán vyjde a bruselští úředníci schválí český monitorovací systém pro čerpání evropských dotací, odstraní nový ministr hlavní překážku, kterou má Česká republika při čerpání slíbených 828 miliard korun.
Z peněz přidělených na léta 2007-2013 Češi do konce května vyčerpali 10,2 miliardy.
Mýtický monitor
„Čerpání není nijak ohroženo," tvrdí Vondruška po vzoru svých předchůdců na ministerstvu. Platí to i pro 80 miliard přidělených na rok 2007, které se musí utratit, vyúčtovat a vybrat do konce příštího roku.
Ministr dokonce dodává, že schválení monitorovacího systému nemá na čerpání dotací vliv. „Takové mýty není třeba brát vážně," vysvětlil na dotaz Aktuálně.cz.
Pravdu má podle experta na evropské dotace Petra Zahradníka z České spořitelny jen zčásti. Zájemci o dotace mohou i bez monitorovacího systému psát projekty a požádat o jejich schválení české i bruselské úředníky. Nikdo jim nebude bránit ani v tom, aby začali stavební, vzdělávací či sociální projekty uskutečňovat.
Mohou požádat českého ministra financí o zálohu a když projekt dokončí a vyúčtují, tak dostanou požadované peníze přímo z Bruselu. Zatím se tak podařilo získat zmíněných 10 miliard, převážně z menších regionálních projektů.
Článek pokračuje za grafikou.
Třetina na dobré slovo
Potíž je v tom, že ministr financí má na nedokončené projekty jen omezené množství peněz, protože je musí brát ze svých vlastních zdrojů. Z Bruselu mu je neuhradí, dokud nefunguje monitorovací systém.
Ve zmíněném pravidlu naštěstí existuje jedna výjimka. Každý stát má nárok na určitou část dotací známých pod heslem „ex ante", aniž splní jakoukoli podmínku. Česko tak dostalo už 2,5 miliardy eur, tedy skoro 70 miliard korun.
„Kdybychom měli monitorovací systém, tak můžeme mít už třikrát tolik," vysvětluje nevýhody současného stavu ekonom Zahradník.
Jak zachránit cash-flow
Do největších potíží se vinou komplikací s monitorovacím systémem dostává největší operační program Doprava, zaměřený na stavbu dálnic a železnic.
I když se některé silniční úseky železnic a dálnic staví, například dálnice D8 přes České středohoří, přísun peněz z Bruselu je zásadně omezen.
„V letech 2007, 2008 i 2009 zaslala Evropská komise takzvané ex ante platby," připouští omezené zdroje mluvčí Karel Hanzelka.
Velké stavby pochopitelně nejsou dokončeny a nemohou tedy být Bruselu vyúčtovány. Takzvané průběžné platby také nechodí. „To ale platí pro všechny operační programy," připomíná Hanzelka, který očekává, že ministr Vondruška v Bruselu během července všechno dohodne a že první větší peníze přijdou už na podzim.
Letos rozpočet Státního fondu dopravní infrastruktury počítá s tím, že utratí 26 miliard korun z evropských dotací, podle mluvčího Hanzelky případný výpadek bruselských dotací dorovná ministerstvo financí. „Naplnění do výše 26 miliard není ohroženo," říká.
Stavitelé dálnic se přesto dostávají do potíží s tím, že na účtech chybí peníze (cash-flow). Proto vydávají dluhopisy, zatím ve výši osmi miliard.
Po pěti letech hotovo
Přesvědčit bruselské úředníky o kvalitách monitorovacího systému není podle Vondrušky nic těžkého.
„Systém je plně funkční a jde jen o to, odstranit právní vadu z roku 2001," vysvětlil novinářům.
Soutěž o vznik a provozování systému tehdy ministr Petr Lachnit (ČSSD) přidělil bez výběrového řízení společnosti Tesco-SW, která patří bratrovi olomouckého hejtmana Martina Tesaříka (ČSSD). Evropská komise však nepřipouští možnost, že evropské finance bude kontrolovat společnost, která získala zakázku proti pravidlům obchodní soutěže.
Odstranit „právní vadu" se poprvé pokoušel v roce 2004 ministr Jiří Paroubek (ČSSD). Mezitím ministr Cyril Svoboda (KDU-ČSL) monitorovací systém od Tesaříka odkoupil a Vondruška slíbil, že do prosince vyhlásí výběrové řízení na jeho provozovatele. Tesco bude systém provozovat do té doby, než bude vyhlášen vítěz. Takové řešení podle ministra Evropskou komisi uspokojí.
Červenec je pro jednání v Bruselu důležitý termín, protože v srpnu mají úředníci prázdniny. Co se nestihne v červenci, přijde na pořad jednání až na podzim.
