reklama
 
 

Církevní zákon putuje k Ústavnímu soudu

16. 1. 2006
Praha - Senátoři z KDU-ČSL dnes podali stížnost k Ústavnímu soudu. Chtějí zrušit novelu církevního zákona. Uvnitř: VIDEO .

"Už když byl zákon projednáván v Senátu, upozornili jsme, že pokud projde, dáme to k Ústavnímu soudu. Teď jsme tak učinili," řekl deníku Aktuálně.cz šéf lidoveckých senátorů Adolf Jílek.

Stížnost nakonec podepsalo 25 členů horní parlamentní komory. Mezi nimi jsou vedle všech 14 lidoveckých senátorů čtyři zástupci ODS, šest členů Klubu otevřené demokracie a Jitka Seitlová z frakce SNK. K podání podnětu bylo potřeba minimálně 17 signatářů.

Evidence je v rozporu s ústavou

Lidovcům vadí pasáže, které upravují evidenci charit, diakonií a církevních vzdělávacích zařízení.

"Tyto statě jsou podle nás v rozporu s ústavou. Omezují právo církví zřizovat své instituce nezávisle na státních orgánech," dodal Jílek.

Novela umožňuje ministerstvu kultury zrušit evidenci církevní právnické osoby.

Představitelé církví již dříve prohlásili, že by tato možnost mohla - v případě tendenčních rozhodnutí - mít až likvidační charakter.

  • Podrobnosti o novele čtěte ZDE.

Poté, co normu podepsal Václav Klaus, kardinál Miloslav Vlk prohlásil, že prezident svým podpisem porušil ústavu. "V ústavě je jasné slovo o svobodě církve, která v tomto zákoně není respektována. Že to prezident podepsal, je pro nás veliké zklamání," dodal katolický primas.

Právní experti soudí, že by stížnost měla být úspěšná. Ústavní soud se totiž před třemi lety zabýval obdobným případem. Nařídil z církevního zákona odstranit pasáže, které podmiňovaly vznik právní subjektivity církevních organizací zapsáním do rejstříku ministerstva kultury.

Některé z paragrafů, na které si církve stěžovaly, však ústavní soudci v platnosti ponechali. Církve tak proto i před přijetím novely musely každou novou charitu nebo diákonii hlásit ministerstvu kultury, které je zařazovalo do své evidence.

Nerozhodovalo však již o tom, zda mohou působit jako subjekty práva.

To by totiž podle ústavních soudců odporovalo Listině základních práv a svobod, podle které "církve a náboženské společnosti spravují své záležitosti nezávisle na státních orgánech."

Expert: Je to anomálie

Podle odborníka na církevní právo Petra Koláře představuje novela anomálii, která nemá v Evropě srovnání. "Všechny okolní státy dávají církvím při zřizování církevních právnických osob volnou ruku. V Rakousku nebo Německu stačí, aby se církve zaregistrovaly a pak již mohou fungovat samostatně," vysvětluje Kolář.

Stát podle něj přiznává církvím již registrací zvláštní postavení. "Registrovaná církev může třeba napomáhat při uzavírání sňatků. Není tedy důvod, proč by nemohla samostatně zřizovat charity," domnívá se právník Kolář.

Jiné právní postavení mají podle Koláře církve jenom ve Francii. Ta ale již před sto lety přijala zákon o odluce církve od státu. "Církve tam mají ke státu stejný vztah jako třeba zahrádkářské sdružení," popisuje situaci v sekulární Francii.

"V našem prostředí takové pojetí nemá tradici. České zákony jsou dělané podle rakouských vzorů, které vůbec nejsou špatné. Měli bychom se jich tedy držet," uzavírá právní expert Kolář.

Novela nález ústavního soudu nerespektuje a zavádí stejné paragrafy, jaké již byly zrušeny. "V podstatě jde o identické texty. Jen slovo registrace nahradilo slovo evidence," vysvětluje senátor Jílek.#reklama

autor: Simona Holecová, Jakub Jareš | 16. 1. 2006

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama

    Sponzorované odkazy

    reklama