Chudí potřebují na klima 100 miliard ročně,shodla se EU

jem, gaz
30. 10. 2009 14:40
Chudší země EU, včetně ČR, chtějí, aby boj s klimatickými změnami platily zejména ty bohaté
Emise oxidu uhličitého - ilustrační foto
Emise oxidu uhličitého - ilustrační foto | Foto: Reuters

Brusel - Na summitu Evropské unie se nakonec nepodařilo nalézt shodu v otázce, jak by měla Evropa finančně podporovat chudší země v boji proti globálnímu oteplování.

Chudé země potřebují peníze na snižování vlastních emisí, na zmírnění následků klimatických změn, které přijdou tak jako tak, i na transfer zelených technologií.

Lídři sedmadvacítky pouze potvrdili zářijové závěry Evropské komise, že rozvojové země budou potřebovat počínaje rokem 2020 sto miliard eur ročně a že 22 až 50 miliard by mělo pocházet z veřejných rozpočtů bohatých států. Zbytek má poskytnout soukromý sektor.

Summit měl však přinést dohodu o tom, kolik se EU konkrétně zaváže přispět a jakým způsobem si platby mezi sebou členské země sedmadvacítky rozdělí.

Z Bruselu však žádná konkrétní čísla nezazněla, přestože Evropská komise navrhla roční příspěvěk až 15 miliard eur. Klimatičtí aktivisté by však i takový závazek považovali za příliš nízký. Podle organizací Greenpeace nebo Oxfam by bylo od EU potřeba nejméně 35 miliard ročně. Jen o něco nižší částku (30 miliard) požaduje výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu.

"EU propásla příležitost poskytnout peníze těm, kteří na ně čekají," komentoval závěry summitu ředitel Greenpeace pro klimatickou politiku EU Joris den Blanken. "Všechno ale není ztraceno. Dnes sedmadvacet z těch nejbohatších států světa podpořilo globální financování pro boj s klimatickými změnami v rozvojových zemích."

Fredrik Reinfeldt.
Fredrik Reinfeldt. | Foto: Reuters

Dohodu o tom, kolik budou jednotlivé státy přispívat, zablokovaly členské země z východní a střední Evropy včetně České republiky, kterým se nelíbila výše příspěvků, jak je navrhovalo švédské předsednictví.

Švédský premiér Fredrik Reinfeldt přišel s návrhem výpočtu příspěvku podle HDP, méně vyspělé státy EU však chtějí do výpočtu zahrnout i jiné ekonomické ukazatele, například příjem domácností. To by vedlo k tomu, že by platily méně.

Lídři EU se tak dohodli na vytvoření speciální komise, která se nyní bude rozčleněním příspěvků zabývat. Postkomunistické státy si rovněž vymohly to, že příspěvky chudým v nejbližší době, tedy v období do roku 2012, budou víceméně dobrovolné. EK přitom požadovala pět až sedm miliard eur ročně.

Polský ministr financí Jacek Rostowski řekl BBC, že chudší státy Unie by měly platit podle svých možností, ne podle toho, jak moc znečišťují životní prostředí. Polsko je šestým největším producentem emisí v rámci EU.

Na prosincovém celosvětovém kongresu o klimatických změnách v Kodani by měla být dojednána nová ekologická strategie, jež má v roce 2012 nahradit tzv. Kjótský protokol. Chudé země se k dohodě odmítají připojit, pokud jim bohaté státy neslíbí, že jim na část nutných investic poskytnou finanční prostředky.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 2 minutami

Barmská vojenská junta propustila stovky politických vězňů

Barmská vojenská vláda propustila stovky politických vězňů ze známé rangúnské věznice Insein, čemuž předcházel tlak ze strany Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na místní média. Mezi propuštěnými je i mluvčí strany bývalé disidentky a poté i barmské vůdkyně Do Aun Schan Su Ťij a také komik známý pod pseudonymem Zarganar.

Několik minut po pondělním proslovu šéfa barmské junty Min Aun Hlaina státní televize oznámila, že propuštěno bude na základě amnestie podložené humanitárními důvody více než 5600 lidí, kteří byli zatčeni nebo hledaní kvůli svému podílu na protestech proti poslednímu vojenskému převratu.

Propuštění vězňů popisují někteří aktivisté jako trik armády, jak očistit vlastní mezinárodní pověst poté, co ASEAN přikročil k velmi neobvyklému kroku, když vyloučil vůdce junty ze svého příštího summitu. Zvláštní zpravodaj OSN pro Barmu Tom Andrews na twitteru propuštění vězňů uvítal, ale řekl, že především bylo šokující už samotné jejich zadržení.

"Junta propouští politické vězně v Barmě ne proto, že by změnila svou podstatu, ale kvůli tlaku," upozornil Andrews. Reuters připomíná, že junta od únorového puče propustila vězně už několikrát.

 

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Útok ozbrojenců na tržišti v severní Nigérii si vyžádal nejméně 43 mrtvých

Neznámí ozbrojenci v severonigerijském státě Sokoto zabili nejméně 43 lidí. Podle agentury Reuters to dnes oznámila kancelář místního guvernéra. Dřívější informace hovořily o 30 mrtvých. Střelba začala na tržišti ve městě Goronyo v neděli večer a pokračovala do dnešního rána, uvedl v prohlášení guvernér Aminu Waziri Tambuwal.

Místní obyvatel a obchodník Iliyasu Abba agentuře Reuters sdělil, že v márnici ve všeobecné nemocnici v Goronyu je 60 těl. Dalším lidem se podle zdroje podařilo před střelci uprchnout, ale utrpěli zranění. "Ozbrojenci vtrhli na trh, jelikož tam bylo mnoho zákazníků a obchodníků," řekl. Útočníci podle něj nejprve trh obklíčili a pak začali střílet do všech směrů. Ozbrojenci podle Abby také nejprve přemohli policii, která se proti nim pokusila zakročit. Mluvčí policie na žádost o komentář nereagoval.

Místní guvernér v prohlášení požádal, aby byly do oblasti vyslány armádní posily.

Zdroj: ČTK
Další zprávy