Brusel - Na summitu Evropské unie se nakonec nepodařilo nalézt shodu v otázce, jak by měla Evropa finančně podporovat chudší země v boji proti globálnímu oteplování.
Chudé země potřebují peníze na snižování vlastních emisí, na zmírnění následků klimatických změn, které přijdou tak jako tak, i na transfer zelených technologií.
Lídři sedmadvacítky pouze potvrdili zářijové závěry Evropské komise, že rozvojové země budou potřebovat počínaje rokem 2020 sto miliard eur ročně a že 22 až 50 miliard by mělo pocházet z veřejných rozpočtů bohatých států. Zbytek má poskytnout soukromý sektor.
Summit měl však přinést dohodu o tom, kolik se EU konkrétně zaváže přispět a jakým způsobem si platby mezi sebou členské země sedmadvacítky rozdělí.
Z Bruselu však žádná konkrétní čísla nezazněla, přestože Evropská komise navrhla roční příspěvěk až 15 miliard eur. Klimatičtí aktivisté by však i takový závazek považovali za příliš nízký. Podle organizací Greenpeace nebo Oxfam by bylo od EU potřeba nejméně 35 miliard ročně. Jen o něco nižší částku (30 miliard) požaduje výbor pro životní prostředí Evropského parlamentu.
"EU propásla příležitost poskytnout peníze těm, kteří na ně čekají," komentoval závěry summitu ředitel Greenpeace pro klimatickou politiku EU Joris den Blanken. "Všechno ale není ztraceno. Dnes sedmadvacet z těch nejbohatších států světa podpořilo globální financování pro boj s klimatickými změnami v rozvojových zemích."
Dohodu o tom, kolik budou jednotlivé státy přispívat, zablokovaly členské země z východní a střední Evropy včetně České republiky, kterým se nelíbila výše příspěvků, jak je navrhovalo švédské předsednictví.
Švédský premiér Fredrik Reinfeldt přišel s návrhem výpočtu příspěvku podle HDP, méně vyspělé státy EU však chtějí do výpočtu zahrnout i jiné ekonomické ukazatele, například příjem domácností. To by vedlo k tomu, že by platily méně.
Lídři EU se tak dohodli na vytvoření speciální komise, která se nyní bude rozčleněním příspěvků zabývat. Postkomunistické státy si rovněž vymohly to, že příspěvky chudým v nejbližší době, tedy v období do roku 2012, budou víceméně dobrovolné. EK přitom požadovala pět až sedm miliard eur ročně.
Polský ministr financí Jacek Rostowski řekl BBC, že chudší státy Unie by měly platit podle svých možností, ne podle toho, jak moc znečišťují životní prostředí. Polsko je šestým největším producentem emisí v rámci EU.
Na prosincovém celosvětovém kongresu o klimatických změnách v Kodani by měla být dojednána nová ekologická strategie, jež má v roce 2012 nahradit tzv. Kjótský protokol. Chudé země se k dohodě odmítají připojit, pokud jim bohaté státy neslíbí, že jim na část nutných investic poskytnou finanční prostředky.
