Praha - Uchazeči o prezidentský úřad měli ve čtvrtek do 16 hodin poslední šanci napravit chyby ve svých přihláškách k volbám hlavy státu, které jim vytklo ministerstvo vnitra.
Nedostatky ministerstvo oficiálně odhalilo u 12 z 20 uchazečů. Nicméně do oněch dvaceti uchazečů spadají všichni, kdo na vnitru podali kandidaturu, ale nedodali k ní petici s nejméně 50 000 podpisy na podporu své nominace.
Reálně je ve hře 11 kandidátů, které buď nominovala parlamentní strana, popřípadě se jim podařilo nasbírat potřebné podpisy od občanů.
Z těchto jedenácti kandidátů našel Odbor všeobecné správy ministerstva vnitra opravitelné chyby u Miloše Zemana, Jany Bobošíkové a Jana Fischera a vyzval je k odstranění závad na kandidátní listině. Čas mají do dneška do 16 hodin.
Fischer opravoval pouze formální chyby ve jménech dvou členů volebního výboru. Miloši Zemanovi nakonec odpadla nutnost opravovat trvalé bydliště, neboť se ukázalo, že si ministerstvo zřejmě popletlo dva Miloše Zemany s ročníkem narození 1944.
Ministerstvo však shledalo nedostatek i u jeho volebního účtu. Zemanovým lidem vytklo, že neuvedli nulovou částku v kolonce finančních prostředků, které převedli na volební účet, pokud do odevzdání kandidátní listiny žádné peníze nevybrali.
"Údaje o finančních prostředcích převedených na volební účet, a to i v případě nulové částky, by měly být prokázány výpisem nebo potvrzením z příslušné banky," píše se nicméně ve výzvě k opravení závad.
Na podstatnou závadu byla upozorněna i Jana Bobošíková. Ta totiž ke kandidátní listině nepřiložila potvrzení o zřízení volebního účtu včetně bankovního spojení a údajů o finančních prostředcích převedených na tento účet.
Registraci by měla mít jistou trojice "parlamentních" kandidátů, které nominovali poslanci nebo senátoři. Jsou jimi místopředseda a senátor ČSSD Jiří Dienstbier, vicepremiér a předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a místopředseda Senátu Přemysl Sobotka (ODS). K jejich kandidátkám ministerstvo žádné výhrady nemělo.
Bezchybnou kandidátku odevzdali zřejmě také někdejší ministr Vladimír Dlouhý, skladatel a výtvarník Vladimír Franz, herečka Táňa Fischerová, senátor a podnikatel Tomio Okamura nebo europoslankyně Zuzana Roithová (KDU-ČSL).
V jejich případě ale ministerstvo zatím nijak oficiálně nepotvrdilo, zda neměli problémy s podpisy na peticích. Platí to i pro expremiéry Jana Fischera a Miloše Zemana a pro šéfku Suverenity a bývalou europoslankyni Janu Bobošíkovou, jimž ministerstvo vytklo nedostatky v dalších náležitostech kandidátek.
23. listopadu se uvidí, kdo prošel
O definitivním seznamu kandidátů, kteří budou připuštěni k prezidentské volbě, má být jasno 23. listopadu po poledni. Tehdy totiž ministerstvo vnitra zveřejní i dlouho očekávanou informaci, zda někdo neprošel kontrolou podpisů na petičních arších. Tedy zda po vyřazení neplatných podpisů po namátkových kontrolách někomu zbylo méně než potřebných 50 000 petentů.
Nejohroženější skupinu by v tomto směru představovali Okamura, který zhruba 61 500 podpisů posbíral v rekordně krátké době za necelý měsíc, Bobošíková s 55 000 podpisy a Dlouhý se zhruba 60 000 podpisy. Klidnější mohou být Zeman (105 000 podpisů), Fischer (101 000), Franz (88 400), Roithová (81 000) a Fischerová (72 600).
Víme zatím pouze, že vnitro podnikalo i druhé kolo ověřování správnosti podpisů na petičních listinách prezidentských kandidátů. To znamená, že někomu neprošel první vzorek 8500 podpisů na petičních arších, neboť nejméně tři procenta z nich byla chybná.
"Ano, to vám potvrdit mohu, jsou kandidáti, jejichž petice procházejí i druhou kontrolou. Jména ani počet zatím, vzhledem k probíhajícímu správnímu řízení, není možné zveřejňovat, to učiníme nejpozději 23. listopadu," sdělil tehdy pro Aktuálně.cz mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
Následovat mohou dlouhé soudy
Zcela jasno však nebude ani 23. listopadu. Pak totiž běží dvoudenní lhůta, kdy se mohou kandidáti a jejich zástupci obracet na Nejvyšší správní soud, který by měl na své rozhodnutí 20 dní. Verdikt by měl tedy vynést do 14. prosince.
Po oznámení, že některý z kandidátů neprošel prvním kolem kontroly, se ostatně již v tomto duchu ozval Tomio Okamura.
"Tento sběr podpisů je nelegitimní. Diskriminoval kandidáty, kteří nemají potřebné finance na sběr, což je protiústavní, je lehce zneužitelný, nekontrolovatelný a v důsledku o ničem nevypovídá. Jen o schopnosti a možnostech sesbírat nějaká data," uvedl pro Aktuálně.cz.
Z těchto důvodů se chce v případě zamítnutí kandidatury odvolat k Nejvyššímu správnímu soudu a případně i k Ústavnímu soudu.
Stihnou se volby v určeném termínu?
Mluvčí Nejvyššího správního soudu nevyloučila, že by mohli přezkoumávat podpisy na peticích. Podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského by mohli stížnosti volbu oddálit.
"Pokud by skutečně nebylo definitivně rozhodnuto o tom, kdo je a kdo není kandidátem na prezidenta, tak by se nemohly volby konat," uvedl v říjnu Rychetský.
Ústavní soud by také mohl termín voleb zrušit, anebo už zvolenému kandidátovi zakázat, aby se ujal úřadu, uvedl ústavní právník Jan Kysela. Podobný verdikt přijal Ústavní soud před třemi lety, když zrušením zákona o rozpuštění Sněmovny zmařil plánované předčasné sněmovní volby pár dní před jejich konáním. Ústavní soudci na své rozhodování žádnou lhůtu mít nebudou.
První kolo historicky první přímé prezidentské volby vyhlásil předseda Senátu Milan Štěch na pátek a sobotu 11. a 12. ledna příštího roku. Případné druhé kolo připadne na 25. a 26. ledna.
