Bude cenu léků dál určovat Julínek? I to rozhodne soud

Petr Holub
18. 4. 2008 10:30
Soudci váhají nad poplatky u lékaře i nad cenami léků
Foto: Jaroslav Jiřička

Praha/Brno - Od letošního roku určuje ceny léků Státní ústav kontroly léků, který je přímo podřízen ministru zdravotnictví Tomáši Julínkovi. Podle ústavní stížnosti nezávislých senátorů by měl ministr o tuto pravomoc přijít.

Soudci měli rozhodnout už ve středu při jednání o poplatcích u lékaře. Svůj verdikt však odložili stejně jako u poplatků.

Senátoři napadli předpis, který byl nejdelší částí Topolánkova přílepku k zákonu o reformě veřejných financí. Premiér přílepek rozdal poslancům při druhém čtení reformního zákona loni 16. srpna. O pět dnů později ho poslanci schválili, aniž je jasné, jestli některý z nich dvacet složitých paragrafů o cenách léků pročetl.

Čtěte: Jsou poplatky protiústavní? Soudci rozhodnutí odročili

Ministr místo ministra

Předpisy pro ceny léků úplně změnily dosavadní přístup. Maximální cenu stanovuje místo ministra financí ministr zdravotnictví..

Ministr zdravotnictví Julínek na lavici Ústavního soudu.
Ministr zdravotnictví Julínek na lavici Ústavního soudu. | Foto: Tomáš Adamec, Aktuálně.cz

Maximální úhradu od pojišťoven napříště nedohaduje takzvaná kategorizační komise, která se skládala z členů lékařských odborných společností, zástupců pojišťoven a ministerstva zdravotnictví. Od ledna i úhradu stanoví ministr zdravotnictví.

Nikdo tedy neověřoval, jestli nový systém zvýší, anebo sníží ceny léků pro občany a zdravotní pojišťovny.

"Šlo o protiústavní přílepek. Je to obecný problém, že politická většina tímto způsobem arogantně a špatně prosazuje své návrhy," vysvětluje stížnost právní zástupkyně senátorů Kateřina Šimáčková.

Čtěte dále:
Lidovci a zelení: Zrušte poplatky dětem a u praktiků
Zmírní se poplatky u lékaře? Koalice se znovu neshodla

Připomíná, že premiér navrhl zákon a později k němu v druhém čtení dodal zásadní změny, které poslanci neměli čas do třetího čtení prostudovat. I kdyby však čas měli, nemohli už ve třetím čtení o zákonu diskutovat. K diskusi je totiž vyhrazeno druhé čtení.

Verdikty o přílepcích

Únor 2007

Zákon: Novela o zrušení Fondu národního majetku. Měla umožnit dvoumiliardovou státní investici na opravu domovů důchodců.

Přílepek: Novela zákona o bankách. Poslanec Michal Doktor (ODS) navrhl vyplatit náhrady finančním společnostem, které mohly prokázat ztráty při bankovní krizi devadesátých let.

Verdikt Ústavního soudu: Přílepek zrušen.

Leden 2008

Zákon: Topolánkův batoh, který mění sazby daní a sociálních dávek.

Přílepek: Novela zákona o účetnictví, která zvyšuje podnikatelům limit příjmů, od kterého musí vést podvojné účetnictví.

Verdikt Ústavního soudu: Nejde o přílepek.

Duben 2008

Zákon: Topolánkův batoh, který mění sazby daní a sociálních dávek

Přílepek: Novela, která mění regulaci cen léků a dává všechny pravomoci ministerstvu zdravotnictví.

Verdikt Ústavního soudu: Odročeno na neurčito

"Přílepek tak byl schválen bez demokratické debaty," upozorňuje advokátka Šimáčková. Připomíná, že celý reformní zákon včetně přílepků prošel bez diskuse i Senátem. Většina senátorů ODS totiž odhlasovala, že debata není nutná.

Souvisí ceny s daněmi?

Stížnost má značnou šanci, že jí Ústavní soud dá za pravdu. Proti přílepkům zasáhl už loni v únoru.

Tehdy zrušil přílepek poslance ODS Michala Doktora, který chtěl, aby stát odškodnil finanční instituce údajně poškozené při bankovní krizi devadesátých let.  Potřebné paragrafy "přilepil" k novele zákona o zrušení Fondu národního majetku. Ústavní soudci rozhodli, že není možné na poslední chvíli přidat nové paragrafy k zákonu, který se týká něčeho úplně jiného.

Letos v lednu ovšem soudci jiný z napadených přílepků nezrušili. Šlo rovněž o součást Topolánkova batohu ze srpna 2007, která změnila předpisy pro účetnictví firem. Z pohledu soudců však je přípustné připojit účetní paragrafy k daňovému reformnímu zákonu: účetnictví je přece mimo jiné podkladem pro výpočet daní.

Ústavní soud tedy nyní stojí před dilematem, jestli ceny léků souvisí s daněmi stejně úzce, anebo naopak nesouvisí. "Změna regulátora cen léků nemá se stabilizací veřejných financí nic společného," tvrdí advokátka Šimáčková.

Vyšší ceny

Ministr zdravotnictví Tomáš Julínek hájil předpis pro regulaci cen léků před soudem tím, že vychází vstříc požadavkům Evropského soudního dvora a také samotného Ústavního soudu.

Lucemburští i brněnští právníci totiž odmítli praxi, kdy úhrady léků doporučovala kategorizační komise a pak je vyhlásil ministr zdravotnictví. Výrobci léků se přitom nemohli proti rozhodnutí odvolat. Přílepek přinesl právě možnost odvolání.

Podle právní zástupkyně senátorů by přesto nebylo škoda přílepek zrušit. I když odstranil námitku Ústavního soudu, zavádí novou praxi, která je méně průhledná, než byla dosud.

Dříve mohl ministr pod tlakem farmaceutických firem změnit rozhodnutí kategorizační komise a cenu léků zvýšit. Teď rozhoduje úplně sám a přes správní řízení ho kontrolují samy farmaceutické firmy.

Čtěte dále: České poplatky u lékaře jsou nejtvrdší v Evropě

První letošní data ukazují, že léky zdražily. Podle údajů společnosti IMS za ně farmaceutické firmy v prvním čtvrtletí utržily o 2,3 procenta víc než ve stejném období loňského roku.

Přitom se prodalo o osm procent méně balení než loni: lidé se totiž v prosinci předzásobili. To naznačuje, že se ceny léků zvýšily o víc než desetinu.

 

Právě se děje

před 2 hodinami

Zastupitelé západoněmecké obce z vedení sesadili člena neonacistické strany

Západoněmeckou obec Waldsiedlung již nevede člen krajně pravicové Národnědemokratické strany Německa (NPD) Stefan Jagsch, v úterý ho zastupitelé odvolali a ve funkci ho vystřídala zástupkyně křesťanských demokratů (CDU). Informovala o tom agentura DPA.

Jagsch byl do funkce zvolen v září, a to i s pomocí hlasů CDU, sociálních demokratů (SPD) a liberálů (FDP), což vyvolalo na celoněmecké úrovni tvrdou kritiku. NDP je totiž označována za neonacistickou a zavedené strany s ní spolupracovat odmítají.

Ačkoli CDU, FDP a SPD oficiálně s NPD nespolupracují, zastupitelé těchto tří stran v hesenského Waldsiedlungu, kde žije asi 2600 lidí a který je součástí obce Altenstadt, to nerespektovali. Následnou kritiku odmítali s tím, že nikdo jiný o tuto funkci, která byla volná od června, zájem neměl a že stranická příslušnost nehrála žádnou roli.

Další zprávy