Blížící se volby shazují zákony pod stůl

Martina Macková
2. 5. 2006 13:00
Praha - Jsou na stole, ale skončí ve sběru. Zákony, které sněmovna nyní nestihne projednat nebo schválit. Některé schválně.

S argumentem, že budou volby, už politici nevyřeší problém s vařením pervitinu z volně dostupných léků, a stejně tak parlament ani neposílí pravomoci obcí kolem jaderných elektráren. A jestli si poslanci alespoň sníží imunitu? To se teprve rozhodne.

Aby normu parlament schválil do voleb, musel by sněmovnou projít alespoň na její poslední schůzi, která běží právě nyní.

Atomový zákon končí

Například k atomovému zákonu se poslanci minulý týden zachovali stejně jako k normě o léčivech. Poslali ho zpět do výboru a to znamená, že zákon, který vznikl předloni v Senátu, zcela končí.

Důvody? Tentokrát se neshodly dvě skupiny poslanců - hospodářský výbor a výbor pro veřejnou správu, regionální rozvoj a životní prostředí - zda normu schválit, či nikoliv. Zatímco hospodářský výbor řekl normě "ne", poslanci z dalšího výboru "ano".

Zákon měl například přinést obcím v okolí jaderných elektráren a možných úložišť právo vstoupit do procesu rozhodování o stavbách, garantovat jim příspěvky, na které mají nárok a také prodloužit odpovědnost za škody, které by způsobila jaderná havárie.

"Vznikají tady různé nejasnosti, problémy hlavně ve vztahu k EU nebo k úmluvám, které Česká republika uzavřela," zdůvodnil odeslání zákona zpět do výborů poslanec Miroslav Kapoun (ČSSD).

"Odsouhlasením novely by se Česká republika dostala do rozporu s obecnými přístupy evropských institucí a vykročila by významně proti trendům prosazovaným v Evropské unii," míní poslanec.

"Důležité zákony prosadíme třeba s marťany," prohlásil na podzim premiér Paroubek. Vidět pak ve sněmovne diskutující poslance KSČM a ČSSD nebylo ničím výjimečným.
"Důležité zákony prosadíme třeba s marťany," prohlásil na podzim premiér Paroubek. Vidět pak ve sněmovne diskutující poslance KSČM a ČSSD nebylo ničím výjimečným. | Foto: Ondřej Besperát, Aktuálně.cz

Přitom v zemích EU lidé mají právo rozhodnout, zda se v jejich blízkosti jaderná elektrárna postaví, nebo ne. Ve Francii nebo SRN mají obce dokonce právo veta.

Nový stavební zákon navíc právo českých obcí pominul. Podle něj má o takových věcech rozhodnout ministerstvo průmyslu a v určitých případech také ministerstvo pro místní rozvoj.

"Myslím si, že by se podobné, navýsost odborné normy neměly projednávat těsně před volbami. Měly by se projednávat tak maximálně do března a parlament by potom už asi zasedat neměl. Zbavili bychom se tím do budoucna velkých problémů," řekl poslanec Tomáš Teplík (ODS).

Imunita? Na hraně stolu

Osud dvou shozených zákonů mohou následovat ještě další normy.

Stát se to může třeba návrhu na omezení imunity poslanců a senátorů. Zákonu, který loni v květnu předložila skupina lidovců v čele s předsedou Miroslavem Kalouskem a kterému poslanci už v březnu odmítli zkrátit lhůtu pro projednávání ve výborech.

Infobox

ZDE SI MŮŽETE PŘIPOMENOUT, JAK SE POLITICI POSTAVILI K NĚKTERÝM DŮLEŽITÝM ZÁKONŮM

 

Kdyby ho schválili, pak by oni i jejich kolegové ze Senátu přišli o trestněprávní imunitu. Ta by se napříště na tyto ústavní činitele vztahovala pouze po dobu výkonu jejich mandátu či funkce. Zákon se týká všech ústavních činitelů (poslanců, senátorů a členů Ústavního soudu), ale ne prezidenta.

"Jsem přesvědčen, že poslanec vykonává svůj mandát na území celé České republiky, a tudíž by za projevy související s výkonem mandátu poslance nebo senátora neměl být také trestně stíhán nikdy," řekl v diskusi poslanec Karel Vymětal (KSČM).

Naopak poslankyně Eva Dundáčková (ODS) chce, aby zákonodárci přišli o imunitu úplně. Ovšem až po volbách."V tuto chvíli se ale nacházíme velmi těsně před volbami a já nechci, aby se to stalo předmětem jakéhokoli politického boje," řekla.

Navrhla pouze, aby poslanec, který udělá dopravní přestupek, byl vyšetřován stejně jako normální občan. Ne jako nyní, kdy podléhá pouze procesu před mandátním a imunitním výborem.

Zda se počet ohrožených zákonů zvýší, záleží i na tom, jestli normy vrátí Senát a také prezident, který je může vetovat. Poslanci ale tento týden přerušili schůzi a rozhodli se pokračovat až 9. května.

Přílepky? Ty se stihnou

Zatímco problém s výrobou pervitinu nebo pravomocí obcí kolem úložišť zákonodárci nestihnou vyřešit, u jiných se stále snaží.

Jsou to takzvané přílepky, tedy jednotlivé paragrafy narychlo vkládané do zákonů, se kterými nijak nesouvisí, ale které se právě ve sněmovně projednávají.

Foto: ČT24

Odborníci na právo sice upozorňují, že se takovým postupem stává z legislativy džungle, ale politici jejich varování ignorují.

Kritické přílepkové období právě začalo. Právě teď mohou poslanci své rychlé zásahy zdůvodnit tím, že nezbývá čas na přípravu jinak zdlouhavější změny.

Tyto praktiky minulý týden ostře kritizoval ministr Milan Šimonovský (KDU-ČSL), který při této praxi přistihl senátory. Teplický starosta a senátor Jaroslav Kubera (ODS) mimo jiné navrhl do živnostenského zákona vložit odstavec, který by odložil bodovací systém řidičů, ale také tím pádem změnil dva jiné nové zákony.

To Šimonovského rozezlilo. "Od předsedy Ústavně právního výboru to pokládám za skutečně mimořádně negativní věc, která, pokud se Senát tímto bude vážně zabývat, nás skutečně vrací na začátek do úvah, jestli Senát takto má fungovat, nebo ne," řekl Šimonovský.

 

Právě se děje

Další zprávy