Brno - Ústavní soud (ÚS) odmítl stížnost poslance Michala Babáka (VV), související s projednáváním zákona o církevních restitucích v Poslanecké sněmovně. Babák tehdy v rámci obstrukcí předčítal dějiny církve a vzal to ze široka - začal ještě událostmi před naším letopočtem.
Na začátku svého vystoupení si totiž na předesedající Miroslavě Němcové vymohl výjimku:
"Ze začátku bych vás chtěl poprosit, jestli by bylo možno, abyste mi nezapínala stopky, protože na základě § 59 odst. 1 jednacího řádu bych chtěl vystoupit se stanoviskem klubu, tudíž se na mě nevztahuje omezení řečnické doby, a tím pádem bych rád vystupoval více jak dvakrát deset minut, jestli je to možné."
Na to Němcová přitakala. Poslanec Věcí veřejných se vzápětí ponořil do nekonečného předčítání dějin církve.
20:35 - Sámova říše, 21:05 - Jan Hus
"O majetkových poměrech souvisejícím s náboženstvím v prvním státním útvaru na českém území, v tzv. Sámově říši v prvé polovině 7. století našeho letopočtu, nemáme bližší údaje," začal Michael Babák
Předsedkyně sněmovny to vydržela poměrně dlouho, podle stenoprotokolů zhruba od 20:35 do do 21:05, tedy rovnou půl hodinu. Když byl poslanec "v nejlepším", tedy u Mistra Jana Husa, Němcová ho přerušila s poznámkou, že nehovoří k věci. Slovo mu vzala až po opakovaném pokusu vrátit se k historické přednášce.
Poslanec Babák tehdy podal námitku, o níž dala předsedkyně sněmovny hlasovat. Námitku poslanci zamítli.
Poté se rozhodl o stížnost k Ústavnímu soudu. Babákovi vadilo , že mu předsedkyně Sněmovny Miroslava Němcová (ODS) přerušovala jeho vystoupení a na závěr mu odebrala slovo. Tím se podle něho dopustila zásahu do svobody projevu a zásahu do svobodné soutěže politických sil. Němcová byla přesvědčena o tom, že postupovala správně, v souladu s jednacím řádem.
Ústavní soudci stížnost označili za nepřípustnou a odmítli ji bez veřejného jednání, zjistila v úterý ČTK ze soudní databáze.
Babák také žádal soudce, aby odložili projednávání zákona v Poslanecké sněmovně do té doby, než o stížnosti rozhodnou, a aby vrátili normu do druhého čtení. Ani v těchto bodech poslanec neuspěl.
Ústavní soudci Babákovi vyhověli jen v tom, že stížnost projednali přednostně. "Vzhledem k petitu (žalobnímu nároku) ústavní stížnosti by pozdější projednání věci ztrácelo na významu," uvedla v usnesení soudkyně zpravodajka Dagmar Lastovecká.
Církevní restituce jsou předmětem politických sporů. Připravovaný zákon o majetkovém vyrovnání s církvemi neprošel levicovým Senátem, nyní normu čeká rozhodující hlasování ve Sněmovně. Podpora církevním restitucím je předmětem vyjednávání mezi vládními stranami.
Babákova ústavní stížnost byla neobvyklá. Obecně platí, že ústavní soudci legislativní proces zkoumají většinou až poté, co zákony vstoupí v platnost. Aktuálním děním v Poslanecké sněmovně se obvykle nezabývají.
Ze stenoprotokolu Poslanecké sněmovny:
Babák: O majetkových poměrech souvisejícím s náboženstvím v prvním státním útvaru na českém území, v tzv. Sámově říši v prvé polovině 7. století našeho letopočtu, nemáme bližší údaje. Pouze víme, že zde neexistoval majetek patřící stávající církvi římskokatolické, neboť na území nynější České republiky nebylo křesťanství a velvyslanec francouzského krále Dagobert Sicharius dle Fredegarovy kroniky z 60. let 7. století uváděl Sámovi - cituji: "Není možné, aby křesťané a sluhové boží mohli uzavírat přátelství se psy."
(Vít Bárta dlouze tleská.)
Děkuji.
Předsedkyně PSP Miroslava Němcová: Je to velký úspěch, pane kolego, ale přece jen bych požádala pana kolegu Bártu, aby umožnil další vystoupení.
Poslanec Michal Babák: V 9. a na začátku 10. století, nejpozději od roku 833 do roku 906 až 907, patřily Čechy do tzv. Velkomoravské říše. (...)
