Praha - Prezidentští kandidáti, kteří se nespolehnou jen na nominace od poslanců a senátorů, ale budou na svou podporu sbírat podpisy v petici, mají pořádně zamotanou hlavu.
Lhůta na sběr podpisů totiž není dlouhá a kandidáti si nejsou jistí, že s tím můžou začít v předstihu, dokud zákon ještě neprošel Parlamentem, nebo dokonce nevstoupil v platnost.
Na nominace od zákonodárců se zcela jistě spolehne předseda TOP 09 Karel Schwarzenberg a téměř jistě i kandidáti ODS a ČSSD (které ještě své favority pro volbu nevybraly) - stačí k tomu podpis 20 poslanců nebo 10 senátorů.
Naopak předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková i expremiér Jan Fischer se spolehnou na podpisy občanů. Podobně to budou muset patrně udělat i lidovci, kteří chtějí nominovat europoslankyni Zuzanu Roithovou (oficiálně to oznámí ve čtvrtek). Ti totiž po neúspěchu ve sněmovních volbách 2010 nemají na nominaci dost zákonodárců, a potřebují tak 50 tisíc podpisů.
Právní nejistota: Jak bude nakonec zákon vypadat?
"Rádi bychom se sběrem začali co nejdříve, ale podpisy musí být právně platné. Teď se nabízí jen petiční zákon, ale nikdo neví, jak nakonec bude zákon o volbě prezidenta vypadat," říká Jana Bobošíková.
Suverenita dokonce zvažuje i možnost jakéhosi čestného prohlášení každého signatáře, že jeho podpis platí i po 10. říjnu, odkdy má zákon platit.
"Vedli jsme o tom diskuse, ale zatím od všech právníků, které jsme oslovili, máme informaci, že s podpisy nelze začít dřív, než skončí legislativní proces," říká mluvčí KDU-ČSL Martin Horálek.
"Počkáme na výsledek právní debaty, na tyto otázky musí odpovědět především vláda. Rádi bychom, aby byla procedura naprosto jasná," říká za Jana Fischera jeho spolupracovnice Sabina Tančevová.
"Fakticky to problém být může, protože v Parlamentu se může zákon změnit. Co když zákonodárce nakonec bude vyžadovat, aby petice byla na formuláři, který je přílohou zákona, nebo tam vloží nějakou jinou podmínku," upozorňuje předseda ústavně-právního výboru sněmovny Jeroným Tejc (ČSSD).
Bobošíková: Je to diskriminační!
Pokud by kandidáti čekali, až zákon přímo vstoupí v platnost, měli by na sběr podpisů zhruba měsíc a půl až dva. Kandidátku s podpisy musejí odevzdat 66 dnů před volbami, které musejí být mezi 7. lednem a 7. březnem.
"Je to šibeniční a diskriminační termín pro ty, kteří nebudou mít podpisy zákonodárců," rozčiluje se Bobošíková.
Podle Jeronýma Tejce ale stačí počkat, až bude zákon schválený, a s podpisy začít i před dobou platnosti.
Zákon bude probírat sněmovna zhruba tři měsíce (pokud nezkrátí lhůty), další měsíc Senát. Na podobě zákona - protože je volební - se navíc obě komory musejí shodnout, v tomto případě neplatí, že by sněmovna mohla přehlasovat Senát.
Do konečné podoby tedy zákon dorazí teprve v létě, zhruba v červnu nebo v červenci.
Ale i kdyby čekali kandidáti až na 1. říjen, dobu platnosti zákona, Tejc v tom velký problém nevidí.
"Devadesát tisíc podpisů pod petici proti Nečasově vládě jsme sehnali za dva víkendy," usmívá se Tejc. Sebrat podpisy na podporu jednoho kandidáta ale může být větší problém.
