Praha - Židovská obec v Praze zveřejnila svou zprávu o projevech antisemitismu v České republice.
Její středisko bezpečnosti eviduje za loňský rok šest fyzických útoků na osoby a majetek s antisemitským podtextem a jedenáct incidentů, které označuje za vydírání a obtěžování.
Přes evidované nenávistné výpady vůči židovské komunitě přichází s následujícím závěrem: počet takových incidentů se nezvyšuje a v jiných zemích Evropy jsou obdobné incidenty početnější a také násilnější.
„Situace je dobrá v tom, že tu nejsou negativní tendence, přestože rizika existují. V Česku je obecně antisemitismus společensky nepřijatelný. Jakýkoli antisemitský projev okamžitě dozná společenského odsouzení," říká předseda Židovské obce v Praze František Bányai.
Zpráva ale nicméně kritizuje i veřejný prostor. Materiál například zmiňuje jméno bývalého poradce ministra školství Ladislava Bátory. Židovská obec se v této souvislosti ohrazuje proti srovnání Bátory s obětí protižidovských předsudků z přelomu 19. a 20. století Leopoldem Hilsnerem, které naznačil ve svém textu o Bátorovi i prezident Václav Klaus.
„Ve snaze říct něco příliš přesně či udělat příliš názorný příklad se politici dopouštějí zcela nepřiměřených srovnání, aniž by si uvědomili, že to srovnání někde pokulhává, nebo někoho může dokonce urazit," uvedl pak Bánayi.
Antisemitismus společnost odsuzuje
Aktuálně.cz: Jak byste shrnul zprávu o projevech antisemitismu v Česku za uplynulý rok?
Situace je dobrá v tom, že tu nejsou negativní tendence, přestože rizika existují. Antisemitismus je v České republice obecně společensky nepřijatelný. Jakýkoli antisemitský projev většinou okamžitě dozná společenského odsouzení. Samozřejmě to neznamená, že antisemitismus neexistuje, že občas není schovaný, ale právě z toho důvodu, že tím nelze získat příliš velké body, jej nikdo příliš neprezentuje.
A.cz: V zprávě jsou uvedené konkrétní případy, jaké incidenty jsou nejčastější?
Nejčastější jsou články a mediální výpady. Nedával bych těm incidentům větší publicitu. Loni se ale objevilo něco nového, a to antisemitismus 19. století, který staví na schématech, které se tu dříve neobjevovaly.
A.cz: Zpráva zmiňuje nejen anonymní články z extremistického prostředí, ale i texty internetového publicisty Adama Bartoše, kterého veřejně podpořil prezident Václav Klaus. Jak vnímáte tuto podporu ze strany hlavy státu?
Některé konzervativní směry se snaží udělat takový guláš, kde se smíchá spoustu anti-věcí, přidá se euroskepticismus a další konzervativní jevy, které by člověk mohl podepsat. To se pak ale někdy promíchá i s takovouto věcí. Nevím, v kterém okamžiku a z jakého hlediska kdo komu vyjádřil tu sympatii. Jde také o časovou souslednost, kdy se tak stalo a co bylo dřív.
A.cz: Nicméně vaše zpráva zmiňuje i konkrétní text prezidenta Klause, v němž přirovnal kritiku Ladislava Bátory s pronásledováním Leopolda Hilsnera. Jak jste toto srovnání vnímal?
Srovnání pana Bátory s Hilsnerem by měl vysvětlit spíš autor. Mohu říct, že to srovnání absolutně nesedí. Ve snaze říct něco příliš přesně, udělat příliš názorný příklad se politici dopouštějí zcela nepřiměřených srovnání, aniž by si uvědomili, že to srovnání někde pokulhává, nebo někoho může dokonce urazit.
Antisemitismus je nemoc
A.cz: Situace v Česku je podle zprávy lepší než třeba v okolních zemích. Čím to lze vysvětlit?
To je možná otázka pro sociologa, možná hraje roli historická zkušenost malého státu, který byl dlouho v ohrožení jak z východu, tak ze západu, i demokratická tradice první republiky. Určitě je to i výchova, možná i nějaká odolnost proti extrémům. Faktem je, že ta situace je lepší alespoň z hlediska trendů než v okolních státech.
A.cz: Jak vnímáte vztah české společnosti k židovské komunitě?
Je dobrý, příjemný, stačí se podívat, kolik aktivit se tu realizuje ve prospěch připomínání židovské komunity. Někdy je to až překvapivé, protože židovské obce téměř všude zanikly, přesto existuje péče o synagogy i významná pomoc při udržování židovských památek a realizaci kulturních aktivit. Česká společnost je velmi vstřícná k židovské kultuře a ve velké části není odmítavá ani k Izraeli.
A.cz: Přesto není znakem nějakého nepříznivého trendu, že se různé texty, které sama obec označuje za antisemitské, začaly objevovat neanonymně ve veřejném prostoru?
Já si myslím, že to je singularita. Antisemitismus existuje, existoval a bude existovat stejně jako různé nemoci. Stejně tak existuje pedofilie, někdo je zase násilnický a tluče manželku, to jsou jevy, které ve společnosti zůstanou, a společnost nemá možnost se kromě totalitních způsobů takovým jevům bránit.
