Praha – Albertov, jedno z nejdůležitějších pietních míst spojených se 17. listopadem, zůstal letos v tento významný svátek studentům uzavřen. Ti se proto rozhodli uspořádat náhradní pietní akci u albertovské pamětní desky, proběhne v neděli 22. listopadu.
"Dnes, o dalších 26 let později, byla shromážděním na pražském Albertově svoboda upřena, když jim bylo zabráněno vyjádřit úctu hodnotám a odvaze minulých generací studentů u památníku zmíněných událostí. Tuto skutečnost shledáváme politováníhodnou a neospravedlnitelnou," napsali studenti na stránku plánované události na Facebooku. Poukazují tím na úterní situaci, kdy před uctěním památky událostí 17. listopadu 1939 a 1989 dostali na Albertově přednost zastánci spolku Islám v ČR nechceme, Úsvit-národní koalice a prezidenta Miloše Zemana.
"Proto, jakožto studenti a občané, bychom rádi svolali k albertovskému pomníku pietní akci, kterou chceme dát prostor k náležitému uctění tohoto státního i světového svátku," vysvětlují organizátoři s tím, že akce začne v 15:00. Svoji účast již přislíbilo skoro 4,5 tisíce lidí.
Policie nepustila studenty
Zákaz vstupu studentů k památní desce rozlítil množství fakult, které reagovaly řadou prohlášení. "Přijde mi nanejvýš smutné, že tam část studentů policie nevpustila a bylo to dvě a půl hodiny před výstupem prezidenta, takže tam prostor byl. Aby byl onen prostor vyblokován na celých 24 hodin, také není obvyklé. Doufám a věřím, že se to příští rok nebude opakovat," řekl Aktuálně.cz rektor Karlovy univerzity Tomáš Zima.
K památníku policie pustila jen asi třicet zástupců z řad studentů, protože na Albertově o pár hodin později vystoupil prezident republiky Miloš Zeman, který promluvil ke svým příznivcům z Bloku proti islámu a strany Úsvit – Národní koalice. Studenti tak museli nechat květiny a věnce na schodech Přírodovědecké fakulty a před policejními zábranami.
Rektor Masarykovy univerzity v Brně Mikuláš Bek reagoval na událost už v úterý na sociálních sítích. "Albertov je 17. listopadu pro veřejnost uzavřen. Zástupci vysokých škol mohli k pamětní desce jen za policejní asistence na základě zvláštního povolení. Je rok 2015," napsal Bek.
"Mám pocit, že je to podobné, jako kdyby si někdo zabral prostory na Kounicových kolejích (během 2. světové války byly využívány jako vězení, kterým prošly desítky tisíc českých vlastenců, odbojářů a učitelů pozn. red.) v Brně. Jsou místa, která patří univerzitám a studentům, byť ne majetkově, ale minimálně v rovině symbolické," dodal rektor.
Děkan Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy Bohuslav Gaš ve své reakci napsal, že studenti i jejich učitelé letos v listopadu ztratili na Albertově svobodu. "To se v příštím roce nesmí stát," sdělil Gaš.
Bývalá předsedkyně Studentské unie Univerzity Karlovy Markéta Havelková v kritice pokračovala. "Když jsme přišli, řekli nám, že nás pustí maximálně třicet, což byl problém, protože jsme měli s sebou sbor, který měl zpívat hymnu," řekla Havelková a vysvětlila, že zástupců vysokých škol bylo dohromady asi sedmdesát.
Bylo po pyrotechnické prohlídce
"Byli jsme tam s rektory a s primátorkou Krnáčovou, která se rozčilovala, ať tam okamžitě pustí i zbytek studentů, ale to se nestalo. A těžkooděnci nás doprovodili až k památníku,“ řekla Havelková.
"Těžkooděnci pak od nás stáli třeba 20 nebo 30 metrů, neměli jsme úplně prostor se tam pohybovat, když jsem chtěla udělat pár kroků stranou, abych to celé vyfotila, policie mě zarazila. Byla tam řada těžkooděnců, která stála nad námi a za námi," popsala úterní událost Havelková.
Mluvčí Policejního prezidia Jana Macalíková redakci sdělila, že studenti chtěli místem projít ve chvíli, kdy už byla dokončena pyrotechnická prohlídka, a odmítla i kritiku přehnaných bezpečnostních opatření.
"Avizovali jsme, že bezpečnostní opatření budou přísnější, než by byla ještě před týdnem. Bohužel je nutné se této situaci přizpůsobit, což se týká všech skupin obyvatel, tedy i studentů," řekla Macalíková. Dodala také, že ochranná služba chtěla místo zpřístupnit zástupcům studentů, nikoliv celé skupině najednou.
