Policie: Komunistický premiér Adamec nesl spoluvinu za násilí a střelbu na hranicích

Jan Horák Jan Horák
7. 8. 2021 19:17
Poslední federální premiér totalitního Československa Ladislav Adamec byl spoluzodpovědný za to, že režim násilně potlačoval pokusy o přechod státní hranice. Vyplývá to ze závěru Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jejž má deník Aktuálně.cz k dispozici. Trestní stíhání však policie zahájit nemohla, protože Adamec už je po smrti. Případ uzavřela uplynulé úterý.
Foto: ČTK

"Neučinil při výkonu své pravomoci žádná konkrétní opatření směřující k přijetí právního předpisu, který by příslušníkům Pohraniční stráže nedovoloval použít střelnou zbraň proti osobám, které se neoprávněně pokoušely státní hranice ČSSR překročit a zároveň nijak neohrožovaly příslušníky Pohraniční stráže či jiné osoby," zní hlavní argument z usnesení Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, jejž Aktuálně.cz získalo. 

Komunistický režim neumožňoval svobodný pohyb obyvatel ze země, restrikce vyplývala z několika zákonů. Jejich smyslem byla ochrana státu před údajně nepřátelskými západními mocnostmi. Od roku 1951 zajišťovala ostrahu hranice na základě rozkazu ministra národní bezpečnosti Pohraniční stráž. Komunistická legislativa dovolovala pohraničníkům vůči občanům při pokusu o emigraci použít zbraně.

Policie při prověřování Adamce kvůli zneužití pravomoci úřední osoby vyvodila jeho trestní odpovědnost ze dvou důvodů. Poslední komunistický premiér byl od března 1987 do listopadu 1989 členem předsednictva ústředního výboru KSČ. Výbor byl vrcholným orgánem státní moci, zodpovídala se mu vláda, Federální shromáždění i další státní úřady. Určoval politiku, kterou administrativa naplňovala.

Ústřední výbor KSČ řídil Pohraniční stráž

Ústřednímu výboru podléhala i Pohraniční stráž. Výbor řídil ministra vnitra, pod kterého pohraničníci v letech 1953 až 1965 a 1972 až 1989 spadali. Výbor současně pravidelně projednával zprávy o významných incidentech na státní hranici. Pokud pohraničníci potlačili snahu emigrantů násilím, výbor o tom dostával podrobná hlášení.

"V lednu 1970 vznikla vojenská rada velitelství Pohraniční stráže zajišťující v prvé řadě důsledné plnění usnesení nejvyšších orgánů KSČ, vlády a rozkazů ministra. Ústřední výbor KSČ rozhodoval i o dílčích otázkách v Pohraniční stráži. Lze tedy jednoznačně uzavřít, že členové předsednictva Ústředního výboru KSČ byli informováni o úmrtích na hranicích a že mohli ovlivňovat činnost a pravomoci Pohraniční stráže," uvádí policie.

Foto: ČTK

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu v tomto ohledu vycházel ze svědectví a dokumentů Archivu bezpečnostních složek, Ústavu pro studium totalitních režimů či znalce z oboru historie Jiřího Plachého. Coby člen předsednictva nesl za nezákonné uzavření hranic spoluzodpovědnost také Adamec.

Adamec o střelbě na hranicích věděl

O násilí ze strany Pohraniční stráže se dozvěděl nejpozději 3. července 1987, když se ústřední výbor KSČ zabýval zprávou o činnosti Pohraniční stráže za předchozí rok. Přehled zahrnoval i informaci o smrti německého občana Johanna D., kterého pohraničníci zastřelili na česko-německé hranici u obce Mähgring. Pohraničníci přitom původně pronásledovali někoho jiného, Johanna D. zabili omylem.

"Ponechal v účinnosti stav, který tyto služební zákroky Pohraniční stráže, jež měly za následek, nebo k tomuto následku mohly bezprostředně vést, usmrcení nebo zranění osob neoprávněně překračujících státní hranice ČSSR, aniž by tím ohrožovaly na životě a zdraví další osoby, a v důsledku jeho nečinnosti docházelo ke služebním zákrokům Pohraniční stráže se závažným následkem," píše o Adamcovi policie.

Za jeho působení v předsednictvu výboru došlo k osmi případům násilného zabránění přechodu státní hranice. Všichni byli občané Německé demokratické republiky, kteří se přes Československo chtěli dostat do západního Německa, Rakouska či do Maďarska, kde se poměry začaly uvolňovat. Stříleli na ně příslušníci jednotek Pohraniční stráže v Lázních Kynžvart, Novém Žďáru na Chebsku či Srubech na Domažlicku.

"Zákon č. 198/1993 o protiprávnosti komunistického režimu říká, že komunistický režim a jeho představitelé jednali zavrženíhodným zločinným způsobem. Ale jmenovitě neříká, kdo ti zločinci jsou. To se dozvídáme až z těchto rozhodnutí Úřadu pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu, který je výslovně jmenuje."

Lubomír Müller, advokát

"Z NDR do Československa se člověk dostal vcelku bez problémů. Oni měli představu, že západo-východoněmecká hranice je nepropustná a že je daleko větší šance, když půjdou přes Československo. Což ovšem byla jejich naivní představa, na kterou bohužel doplatili," řekl k tomu Aktuálně.cz advokát Lubomír Müller, který se ve své praxi historickými zločiny zabývá.

Nerespektování paktu o lidských právech

Z dotčených Němců při snaze dostat se do západního Německa nikdo nezemřel, většina z nich však utrpěla zranění. Nejvážnější si odnesl tehdy jednadvacetiletý Steffen S., který se pokusil opustit svou zemi přes Československo se dvěma přáteli v září 1989. Pohraničníci po nich stříleli a vypustili na ně psy. Steffen S. už ležel na zemi s rukama nad hlavou, když ho jeden z pohraničníků střelil do nohy.

"Ztratil mnoho krve a obával se, že přijde o život. Ještě dnes trpí různými strachy, má i noční můry a bolesti ve starém zranění. Jako veliké pochybení cítí to, že dlouho nebyli ošetřeni a nebyla jim poskytnuta první pomoc," cituje jeho výpověď policie. Jiný pohraničník jeho zadrženému kamarádovi, Heikemu S., mířil na zátylek a zmáčkl spoušť. Zbraň ale nespustila, pohraničník ho tak "jen" uhodil pažbou do vazu.

16 představitelů ÚV KSČ v hledáčku policie

Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu se odpovědností vrcholných představitelů komunismu za násilí vůči emigrantům na hranicích systematicky věnuje několik let. Prověřoval či prověřuje nejméně 16 členů předsednictva ÚV KSČ. Byli mezi nimi i Gustáv Husák, Alois Indra či Vasil Biľak. V jejich případech však policie stejně jako u Adamce kvůli jejich smrti prověřování odložila. 

Obvinit naopak stihla někdejšího generálního tajemníka ÚV KSČ Milouše Jakeše, bývalého dlouholetého premiéra Lubomíra Štrougala či bývalého ministra vnitra Vratislava Vajnara. Stíhání Jakeše však skončilo jeho loňským úmrtím, vyšetřování Štrougala a Vajnara policie zastavila kvůli jejich psychické kondici znemožňující chápat smysl trestního řízení.

Naopak pokračuje stíhání ze zneužití pravomoci úřední osoby hlavního ideologa KSČ po roce 1969 Jana Fojtíka. Zločiny komunismu jsou ze zákona nepromlčitelné.

Adamcův podíl na zmíněném násilí vyvodila policie ještě z jednoho pohledu. Československo v prosinci 1975 ratifikovalo Mezinárodní pakt o občanských a politických právech, jejž přijalo mezinárodní společenství na zasedání Organizace spojených národů o devět let dříve. Pakt mimo jiné zavazoval signatáře k tomu, že svým občanům umožní svobodný pohyb. Ústřední výbor KSČ však úmluvu nerespektoval.

Adamec měl konat. Nekonal

Na základě paktu však měl Adamec coby jeden z vrcholných představitelů státní moci povinnost konat, aby režim od protiprávní ochrany hranic ustoupil. Podle svědectví někdejšího náměstka ministra vnitra Stanislava Nezvala, který do funkce nastoupil v létě 1988, tehdejší premiér o zmírnění hraniční ostrahy uvažoval, ale kvůli sametové revoluci svůj plán nestihl zrealizovat. Podle policie ho to však nezbavuje viny.

"Prověřovaný (Adamec) však od roku 1987 zastával funkci člena předsednictva ústředního výboru KSČ, tedy v časové tísni nebyl. Z titulu své funkce disponoval oprávněním učinit opatření spočívající ve změně právních předpisů, které by použití zbraně Pohraniční stráží přísně regulovaly. Přesto tak neučinil, a v důsledku toho poškozeným způsobil závažnou újmu," uzavřela policie.

Přestože Úřad pro dokumentaci a vyšetřování zločinů komunismu Adamcovi trestní odpovědnost přičetl, stíhat ho nemohl. Adamec v dubnu 2007 zemřel. Trestní zákoník přitom nedovoluje stíhat mrtvého. Adamec byl po listopadu 1989 předposledním předsedou KSČ, ve funkci skončil v září 1990. O šest let později kandidoval v Ostravě za KSČM do Senátu, ale nedostal se do druhého kola.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 3 minutami

Prodeje léků na předpis stouply meziročně o desetinu

Prodeje léků na předpis v Česku v období od začátku července 2020 do konce června 2021 vzrostly meziročně o desetinu na 75 miliard korun, volně prodejných léků a doplňků stravy o pět procent na 27 miliard korun. Vyplývá to z dat analytické společnosti IQVIA. Hodnoty prodejů léků na předpis jsou uvedeny v cenách výrobce bez DPH, hodnoty prodejů v kategorii volně prodejných léků a produktů pro zdravotní péči jsou naopak měřeny v koncových cenách včetně DPH.

Zdroj: ČTK
Další zprávy