"Vznikla potřeba provést změny v postupech a oprávněních policie, které se týkají reakcí na nové či velmi rychle se rozvíjející hrozby. V tomto případě jde o terorismus a s tím spjatou radikalizaci osob nebo skupin," vysvětlil Aktuálně.cz už dříve potřebu novely zákona o policii z pohledu ministerstva vnitra mluvčí resortu Ondřej Krátoška.
Nejcitlivější změnou v novele je to, že by kriminalisté mohli při odhalování trestné činnosti pracovat s informacemi zajištěnými tajnými službami. Typicky by se jednalo o poznatky zachycené odposlechy. Dosud probíhá spolupráce policie a tajných služeb volnější formou. Kontrarozvědka či vojenští zpravodajci mohou kriminalisty na podezření nejvýš upozornit, policie si pak důkazy musí obstarat sama.
"Zákon vnímám jako snahu smíchat vyšetřovací a zpravodajskou funkci pod hlavičku tajných služeb - tedy model novodobé StB. Spolupráce mezi zpravodajskými službami a policií dosud fungovala bezproblémově a já nevidím důvod, proč zavedený model měnit," uvedl při předložení novely předseda ústavně-právního výboru Marek Benda (ODS).
Expert: Místo odposlechů raději práce v terénu
Obdobně reagují advokáti nebo část akademické obce. Bezpečnostní expert z Masarykovy univerzity Tomáš Šmíd Aktuálně.cz řekl, že zdroj pro efektivnější vyšetřování by měla policie hledat uvnitř sboru. "Mnohem více by se měli věnovat vzdělávání a výcviku personálu, celá řada operativců dnes neumí nic jiného než sedět na 'uších' (odposlechy, pozn. red.). Neznají terén, neznají závadové prostředí."
Obava plynula z toho, že policie by se díky využití poznatků od zpravodajců mohla vlamovat do soukromí občanů. Odposlechy povoluje Bezpečnostní informační službě (BIS) předseda příslušného senátu Vrchního soudu v Praze. Jejich odůvodnění nemusí být tak vyčerpávající, jako když o ně žádá policie. Od BIS by získala mnohem citlivější informace, než které by dokázala zajistit v trestním řízení vlastním nasazením.
Vláda Andreje Babiše dala návrhu ministerstva vnitra zelenou v listopadu 2019, poslancům se dostal do rukou letos v lednu. Sněmovna tehdy jeho projednávání přerušila do doby, než se vypořádá s druhou dílčí novelou zákona o policii z dílny resortu vnitra. Diskusi o obou návrzích letos v dubnu poslanci z bezpečnostního výboru spojili v jedinou.
Ministerstvo vnitra je spokojené
"Část novely, která se týkala předávání důkazů, není obsažená v komplexním pozměňovacím návrhu výboru. Byla na tom shoda většiny. Nabourávalo by to současné rozdělení rolí, kdy tajné služby nemají výkonnou pravomoc, a proto mají mnohem snazší užití operativně-pátracích prostředků. Zajišťovat důkazy má policie," řekl Aktuálně.cz místopředseda výboru Lukáš Kolářík (Piráti).
Výbor však v tomto bodě nebyl důsledný. Zmíněný pozměňovací návrh, jejž Aktuálně.cz prostudovalo, neuvádí, že sporná pasáž z novely zmizí. Poslanci na plénu tak rozporuplnou úpravu sbližující policii a tajné služby ve druhém čtení k hlasování dostanou. "Nemohu zaručit, že to nikdo z poslanců nenačte jako svůj návrh, ale nebude to mít podporu bezpečnostního výboru ani podvýboru pro policii," řekl k tomu Kolářík.
Sbližování BIS a policie v zákoně
Sepětí BIS a policie upravují nově přidané odstavce paragrafu 89 novely trestního řádu, jehož změna je součástí novely zákona o policii. V příštím týdnu by se o ní mohlo jednat na plénu ve druhém čtení. Klíčová úprava vypadá následovně:
(3) Informace získaná zpravodajskými službami podle zákonů upravujících jejich činnost na základě použití zpravodajské techniky spočívající ve vyhledávání, otevírání, zkoumání nebo vyhodnocování dopravovaných zásilek, v odposlouchávání nebo zaznamenávání telekomunikačního, radiokomunikačního a jiného obdobného provozu, ve zjišťování údajů o telekomunikačním, radiokomunikačním a jiném obdobném provozu, nebo v pořizování obrazových, zvukových nebo jiných záznamů, může sloužit jako důkaz, jen pokud
a) je vedeno trestní řízení pro trestný čin, pro který by bylo možné povolit nebo nařídit použití obdobného institutu upraveného v trestním řádu (§ 86 až 87b, § 88, § 88a a § 158d), a
b) jde o informaci, jejíž získání jiným způsobem by bylo neúčinné nebo podstatně ztížené.
(4) S informací uvedenou v odstavci 3 nakládá orgán činný v trestním řízení od okamžiku předání podle její povahy obdobně jako s informací získanou podle ustanovení tohoto zákona o zadržení a otevření zásilek, jejich záměně a sledování, odposlechu a záznamu telekomunikačního provozu, zjišťování údajů o telekomunikačním provozu nebo sledování osob a věcí.
Proč kontroverzní část zákona nenavrhl výbor rovnou vypustit, není jasné. Samo ministerstvo si změnu vzešlou z pozměňovacího návrhu pochvaluje. "Příslušný pozměňovací návrh vznikl ve spolupráci ministerstva vnitra a výboru pro bezpečnost, výsledný text považujeme za zcela přijatelný kompromis," řekl k tomu Aktuálně.cz Adam Rőzler z tiskového odboru resortu.
BIS je zdrženlivá
Bezpečnostní informační služba se staví k novele zdrženlivě. Na jednu stranu vnímá, že mnohdy se jí podaří zachytit důkazy, které jsou jedinečné a jako takové by policii při vyšetřování prospěly. Na druhou stranu si uvědomuje možné nežádoucí důsledky novely, pokud by vešla v platnost.
"V rámci trestního řízení a soudního projednávání bychom se jako zpravodajská služba vystavovali situaci, kdy by mohly být požadovány informace, které jsou utajované a mohly by ohrozit naši činnost. I z těchto důvodů se k debatě stavíme neutrálně," sdělil Aktuálně.cz mluvčí BIS Ladislav Šticha.
Novela zahrnuje ještě jednu citlivou novinku. Policie by mohla nově vytvářet databázi osobních údajů o náboženském přesvědčení, zdravotním stavu či sexuální orientaci. Obdobné informace smí shromažďovat při prověřování konkrétního podezření na trestný čin, podle návrhu by však k tomu měla oprávnění i "při předcházení a odhalování konkrétních hrozeb v oblasti terorismu".
Obava ze zneužití databáze
Ministerstvo ujišťuje, že zmíněné poznatky bude policie uchovávat jen po nezbytně dlouhou dobu a poté je nechá vymazat. Kritici se však obávají nedostatečných záruk při nakládání s nimi. "Vytvořil by se tím rezervoár krajně podezřelých informací, které mohou unikat nebo se zneužívat," sdělil k tomu už dříve Aktuálně.cz trestní advokát Tomáš Sokol.
Bezpečnostní expert Tomáš Šmíd upozorňuje, že taková databáze ani nemusí přinést kýžený výsledek. Odkazuje na příklady ze zahraničí. "I když ve Francii takové údaje měli, nedokázali si to propojit. V celé řadě případů se ukázalo, že informace v policejních databázích byly, ale oni je nedokázali využít," vysvětlil.
I tento sporný bod prošel přes bezpečnostní výbor, rozhodovat se o něm bude také na plénu. "Vnitro argumentovalo, že kolegové to v komplexním pozměňovacím návrhu podpořili, takže to jde do druhého čtení," podotkl k tomu místopředseda výboru Kolářík. Novela je navržená k projednání na sněmovní schůzi svolané na 25. května, jako pevný bod zatím na program zařazena není.
