Praha - Každý Čech loni vytřídil více než čtyři kilogramu starých počítačů, televizorů či mobilních telefonů.
V praxi to znamená, že Česko splní svůj závazek Evropské unii a nemusí se obávat případné pokuty nebo dalších sankcí.
Tři největší společnosti, které se starají o sběr a recyklaci elektrošrotu - Asekol, Ekolamp a Elektrowin - oznámily, že se v uplynulém roce podařilo odebrat k ekologickému zpracování na 35 tisíc tun vysloužilých elektrických zařízení. V přepočtu to je 3,4 kilogramu na obyvatele.
"Podle předběžných údajů od zbývajících tří společností, které loni nasbíraly přibližně 0,9 kg elektroodpadu na osobu, je patrné, že Česká republika požadovaný limit dosáhla," řekla Aktuálně.cz Zdeňka Buneníková, ředitelka odboru odpadů ministerstva životního prostředí.
Dodala, že jde o předběžná čísla a že by konečný účet mohl být ještě o něco příznivější.
Třídit může 85 procent lidí
Jen oproti roku 2007 se podařilo zvýšit odběr nepotřebných elektrozařízení o 40 procent. Znamená to, že předloni každý Čech v průměru odevzdal o kilogram starých mobilů či fénů méně než o rok později.
"Za tímto úspěchem stojí především pokračující rozšiřování sběrné sítě a aktivity na podporu zpětného odběru," vysvětlil Roman Tvrzník ze společnosti Elektrowin.
Vysloužilý elektrospotřebič je možné odevzdat na bezmála sedmi tisících míst po celém Česku. Do systému mobilního svozu elektrošrotu je navíc zapojeno přes 4000 obcí. "Pokrýváme 85 procent české populace," dodal Tvrzník.
Ministerstvo životního prostředí nyní dokončuje návrh nového zákona o odpadech, který má sběr vysloužilých elektrospotřebičů ještě zefektivnit.
"Naším cílem je co nejvíce přiblížit místa zpětného odběru tak, aby to bylo pro lidi co nejpohodlnější a nejjednodušší," řekl ministr Martin Bursík. Bližší podrobnosti zatím nesdělil. "Návrh nového zákona zveřejníme v nejbližších týdnech."
Belgičané lepší, Maďaři horší
Česko si s tříděním starých praček, počítačů či televizorů nevede špatně ani v mezinárodním srovnání. Například v Belgii, kde žije stejný počet obyvatel jako v Česku, funguje zpětný odběr elektrošrotu už od roku 2001, tedy o čtyři roky déle.
"S ohledem na větší kupní sílu a s tím související větší počet pořizovaných elektrozařízení tam byla hranice čtyř kilogramů dosažena o rok dříve než v Česku," poznamenal Jan Vrba ze společnosti Asekol.
V ekonomicky srovnatelném Maďarsku, jehož systém funguje podobně jako v Česku od počátku roku 2005, jsou výsledky sběru o něco málo horší.
Až 90 procent šrotu se znovu využije
Tři největší české společnosti Asekol, Ekolamp a Elektrowin, starající se o elektrošrot od zahájení své činnosti v srpnu 2005, zpracovaly už více než 78 tisíc tun vyřazených televizí či prasklých zářivek. Znovu se využije až 90 procent odpadu.
"Využívají se zejména barevné a drahé kovy, železo, plasty a sklo. V elektrozařízeních se však mohou vyskytovat i nebezpečné složky jako například rtuť v zářivkách, olovo ve skle obrazovek nebo kadmium v elektrických kontaktech," dodal mluvčí ministerstva životního prostředí Jakub Kašpar.
