Omezení péče, propouštění. Kraje hovoří o krizovém plánu v oblasti sociálních služeb

ČTK ČTK
27. 6. 2019 15:25
Pokud kraje nedostanou od státu další peníze na dofinancování sociálních služeb, budou muset přistoupit ke krizovým plánům v péči o seniory, postižené a další potřebné. Krizová varianta by mohla zahrnovat propouštění i omezení péče. Miliarda, kterou dodatečně regionům pošlou ministerstva financí a práce, stačit nebude a evropské peníze letošní problémy nevyřeší. Podle náměstkyně ministerstva práce Jany Hanzlíkové (ANO) by schválenou miliardu měly mít kraje na účtech v polovině srpna.
Jana Maláčová a Alena Schillerová.
Jana Maláčová a Alena Schillerová. | Foto: ČTK

Kraje požadovaly doplacení dvou miliard korun. Spor o to, kdo a kolik dofinancuje, se vedl čtvrt roku. Šéfky resortů financí Alena Schillerová (ANO) a práce Jana Maláčová (ČSSD) se před nedávnem s šéfkou Asociace krajů Janou Mračkovou Vildumetzovou (ANO) dohodly, že stát i ministerstvo práce pošlou regionům po půl miliardě, tedy dohromady miliardu. Další 1,5 miliardy by do roku 2022 mohly kraje získat z EU.

"Pokud nedojde k dofinancování, budeme muset jako kraje udělat krizový plán. Neziskové organizace, církve a další poskytovatelé nebudou mít na výplaty. Kraje se ale musí o klienty postarat… Evropské peníze nám v tuto chvíli nic nevyřeší. V sociální komisi Asociace krajů je na tom naprostá shoda," řekl na jednání výboru náměstek hejtmana Ústeckého kraje Martin Klika (ČSSD).

Přesněji krizový scénář zatím nepopsal. Zahrnovat by mohl omezení péče v terénu i v zařízeních a propouštění. Klika dodal, že peníze z EU by některé projekty mohly získat nejdřív před koncem roku.

Poskytovatelé péče letos na sociální služby požadovali 20,38 miliardy korun. Kraje od ministerstva práce na dotace obdržely ale 15,12 miliardy. Tato částka nepočítá s navýšením platů a zvláštních příplatků, které vláda schválila krátce před koncem roku.

Podle Hanzlíkové by kraje mohly mít dodatečnou miliardu na účtech kolem poloviny srpna. Suma se přerozdělí podle stejného klíče jako dotace, tedy podle takzvaného směrného čísla. To má každý kraj jiné.

Podle Kliky tak Ústecký kraj dostane dodatečně 99 milionů korun, chybí mu ale asi 260 milionů. Náměstek hejtmana podotkl, že někteří poskytovatelé v kraji dostali letos jen 65 procent loňské dotace. Síť služeb není možné rozvíjet a vedení zařízení zjišťuje, zda bude muset letos propouštět. "Všichni na krajích víme, že evropské peníze jsou virtuální. Kdo nemá projekty, tak je nevyčerpá. Možná se nám v kraji podaří jeden projekt," uvedl Klika.

Poskytovatelé sociálních služeb žádají o peníze dodatečně téměř každý rok. "Na prstech jedné ruky by se dalo spočítat, kdy neproběhlo dofinancování. Někdy byla i čtyři kola. To je důkaz, že systém financování nefunguje," řekl člen prezídia Asociace poskytovatelů sociálních služeb Pavel Bráborec.

Maláčová na jednání nedorazila

Výbor o financování sociálních služeb jednal poněkolikáté. Poslanci a poslankyně z opozice i koalice kritizovali to, že na čtvrteční jednání nedorazila ministryně práce. Omluvila se ze zdravotních důvodů. Kritikou zákonodárci nešetřili ani u dohodnutého modelu financování o miliardu a s 1,5 miliardou z EU.

"Ač to mediálně vypadá jako super varianta, věděli jsme, že to ku prospěchu krajů není. Někdo si jen dělá PR," řekla Hana Aulická Jírovcová (KSČM). Pirátka Olga Richterová podotkla, že ministerstvo práce o přesunutí 1,5 miliardy z EU na sociální služby informovalo už v lednu. "Už ani nemám chuť o tom mluvit. Točíme se na tom od února. Pořád jsme v situaci, že nevíme, jak to řešit," uvedl k dofinancování sociálních služeb lidovec Vít Kaňkovský.

Podle poslance ODS Jana Bauera jednání na výboru nabourává představu o koalici a opozici, když většími kritiky ministryně jsou zástupci vládní a podporující strany. "My si tu nehrajeme na opozici a koalici, problémy řešíme věcně," opáčila šéfka výboru Radka Maxová (ANO). Původně zvažovala, že kvůli neúčasti ministryně jednání zruší.

Výbor by se měl vůli situaci v sociálních službách sejít znovu 11. července. Vyzval Maláčovou, aby se osobně dostavila. Na jednání by měli být i zástupci ministerstva financí, Asociace krajů a Asociace poskytovatelů sociálních služeb.

 

Právě se děje

před 24 minutami

Představitelé EU i britský premiér Johnson podepsali brexitovou dohodu

Představitelé Evropské unie a Spojeného království dnes splnili jeden z posledních formálních požadavků před odchodem Británie z EU: Brusel i Londýn podepsali brexitovou "rozvodovou" dohodu, která by po ratifikaci Evropským parlamentem měla za týden ukončit spojení Spojeného království s unijní "sedmadvacítkou", informovala agentura AFP.

Dohodu nejprve za EU podepsala předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady Charles Michel. Následně byl dokument odeslán do Londýna, kde jej podpisem stvrdil britský premiér Boris Johnson.

Europarlament bude o ratifikaci dohody hlasovat 29. ledna. Opustit EU by Británie měla po 47 letech členství o půlnoci 31. ledna.

Zdroj: ČTK
před 25 minutami

Francie hlásí první výskyt koronaviru v Evropě, má dva nakažené

Ve Francii se objevily dva případy nákazy novým koronavirem, který byl zaznamenán na konci loňského roku v Číně a jemuž podlehlo již nejméně 26 lidí. Jedná se o první výskyt viru v Evropě. Podle francouzského ministerstva zdravotnictví, které informaci potvrdilo, se zřejmě budou objevovat i další případy.

Zdroj: ČTK
před 40 minutami

Trump jako první prezident USA přišel na akci odpůrců potratů. Dřív patřil do opačného tábora

Šéf Bílého domu Donald Trump pokládá za "nesmírnou čest", že se dnes stal prvním prezidentem Spojených států, který se zúčastnil každoročního protipotratového shromáždění ve Washingtonu. Akce zvaná Pochod pro život, kterou organizátoři poprvé svolali v roce 1974, se na washingtonské parkové promenádě National Mall koná ve výroční den rozhodnutí Nejvyššího soudu USA, jenž před 46 lety legalizoval umělé přerušení těhotenství.

Trump byl před dvaceti lety stoupencem interrupcí a jeho kritici občas připomínají jeho slova z roku 1999, že je "v každém případě pro (potraty)". Od té doby ale radikálně změnil názor, podle agentury AP ve snaze získat na svou stranu věřící voliče bílé pleti. Dnes v projevu ke shromážděným obvinil opoziční demokraty, že prosazují "radikální a extrémní postoje". Pochválil účastníky dnešní akce a řekl, že "nenarozené děti nikdy neměly v Bílém domě pevnějšího zastánce".

Další zprávy