Do případu možných daňových úniků v souvislosti s údajnými reklamními službami poskytovanými Čapím hnízdem firmám z holdingu Agrofert vstoupilo před třemi týdny státní zastupitelství. Policie tehdy oficiálně zahájila úkony trestního řízení.
"Kriminalisté ve věci zahájili úkony trestního řízení pro podezření z trestného činu krácení daně," potvrdila serveru Neovlivní.cz mluvčí pražské policie Eva Kropáčová.
Policie se zabývá hlavně tím, jestli farma nepomáhala Agrofertu obejít daně za pomoci reklamy, kterou měly proinzerovat firmy z holdingu. Reklamní služby, které měla vykonat farma Čapí hnízdo, měly jen v letech 2010 a 2013 stát až 280 milionů korun.
Podle webu Neovlivní.cz má policie podezření na nezákonný odpočet DPH, prověřuje stamilionové částky vynaložené na reklamu a má podezření i na další daňové delikty.
Dosud policie jen prošetřovala trestní oznámení, které jí přeposlalo státní zastupitelství. Koncem června ale navrhla státnímu zastupitelství zahájit oficiálně fázi trestního řízení. Znamená to, že podezření, že došlo ke spáchání trestného činu, je důvodné.
"Od 25. června se věc nachází v počáteční fázi přípravného řízení," uvedl pro Aktuálně.cz mluvčí státního zastupitelství Aleš Cimbala. Znamená to také to, že tím okamžikem vstoupil do hry státní zástupce, který začal na práci policie dohlížet a je oprávněn ji úkolovat. Dosud vedla policie jen předběžné šetření, aby zjistila, zda podezření z daňových úniků je důvodné a případ má oficiálně otevřít.
Sám Cimbala upozorňuje, že vše je teprve na začátku. Na to, zda byl skutečně spáchán trestní čin a je možné někoho obvinit či naopak případ odložit, má policie šest měsíců. Tuto lhůtu jí přitom může státní zástupce opakovaně prodloužit.
Využití reklamy k daňové úspoře
Reklama bývá oblíbený nástroj, jak uměle snížit výnosy firmy a tím i výslednou zaplacenou daň. Na rozdíl například od fyzických produktů, jejichž cena se na trhu pohybuje v pevném rozmezí, může reklama nabývat prakticky libovolné ceny.
Jde o takzvanou daňovou optimalizaci, jenž je výhodná mezi spřízněnými firmami, v tomto případě Čapím hnízdem a dalšími firmami holdingu Agrofert.
Postup je takový, že firma s vysokými výnosy a tedy i daňovým základem zaplatí za poskytnutí reklamy firmě, která je ve ztrátě a splácí úvěry. Právě takovou firmou je Čapí hnízdo. Firmy z Agrofertu si mohly přes placení za reklamní služby snižovat daňový základ a Čapí hnízdo zase vykázalo potřebné příjmy, aby mohlo fungovat a splácet bankovní půjčky.
V letech 2009 až 2013 tak farma inkasovala za reklamu přes 280 milionů korun, což bylo více než 83 procent jejích tržeb. O stejnou částku si firmy, jako například pardubická Synthesia, mlékárny Hlinsko a další, snížily své daňové základy, ze kterých by jinak platily 19% daň.
Přímá úspora holdingu na dani tak činila za uvedené období přes 53 milionů korun. O stejnou částku přišel stát, což vedlo polici k prověření popsaných transakcí.
Na nesrovnalosti v daňovém hospodaření Čapího hnízda české orgány poprvé upozornil v roce 2014 německý finanční úřad, který vyjádřil pochybnosti o platbách za reklamu německé pobočky Agrofertu u farmy. Své podezření Němci tehdy podle portálu Echo24.cz předali oficiálně českým kolegům z finanční správy. Případ se ale výrazně neposunul. V té době řídil ministerstvo financí Andrej Babiš.
Následně si česká policie objednala znalecký posudek o ekonomické kondici farmy. A v posudku se informace o podezření z daňových deliktů podle informací Neovlivní.cz rovněž objevily. A toto podezření zmiňuje i zpráva Evropského úřadu pro boj s podvody OLAF, která dotaci pro Čapí hnízdo zkoumala, uvedl server.
Kromě případu možného krácení daní již policisté v dubnu uzavřeli vyšetřování možného dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU, na základě kterého navrhli obžalovat premiéra Babiše a dalších šest lidí.
Společnost Farma Čapí hnízdo, tehdy ještě pod názvem ZZN AGRO Pelhřimov, patřila do přelomu let 2007 a 2008 do Babišova holdingu Agrofert, který je nyní ve svěřenském fondu. V prosinci 2007 se firma přeměnila na akciovou společnost s akciemi na majitele. V létě 2008 získala padesátimilionovou evropskou dotaci v programu pro malé a střední podniky. Po několika letech, kdy dodržovala dotační podmínku, se společnost vrátila pod Agrofert. Farmu Čapí hnízdo nyní vlastní společnost Imoba, která loni spornou dotaci státu vrátila.
Jak šel čas s Čapím hnízdem
- 24. listopadu 2015 podal anonymní autor k Vrchnímu státnímu zastupitelství v Praze trestní oznámení na neznámého pachatele pro podezření, že ve věci Čapího hnízda došlo ke zločinnému spolčení
- 29. prosince 2015 pražská policie oznámila, že zahájila prověřování případu pro podezření z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 10. srpna 2017 obdržela Poslanecká sněmovna žádost o vydání k trestnímu stíhání Andreje Babiše a šéfa poslanců ANO, bývalého manažeru Agrofertu, Jaroslava Faltýnka, 6. září je policii vydala
- 21. listopadu 2017 po sněmovních volbách si policie znovu řekla o vydání obou mužů ke stíhání, poslanci vyhověli 19. ledna 2018
- 3. května 2018 oznámilo Městské státní zastupitelství v Praze, že žalobce Šaroch zastavil stíhání Jaroslava Faltýnka a dalších tří lidí
- 17. dubna 2019 policie navrhla obžalovat premiéra Babiše a dalších pět lidí kvůli možnému dotačnímu podvodu a poškození finančních zájmů EU
- 30. srpna 2019 dozorující státní zástupce Jaroslav Šaroch rozhodl o zastavení stíhání včetně premiéra Babiše
- 13. září 2019 vedoucí Městského státního zastupitelství v Praze Martin Erazím oznámil, že závěr svého podřízeného potvrdil
- 4. prosince 2019 nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman zrušil rozhodnutí o zastavení trestního stíhání premiéra Andreje Babiše a dotační manažerky projektu Jany Mayerové v kauze Čapí hnízdo jako nezákonné a předčasné.
- 31. května 2021 hlavní vyšetřovatel případu Pavel Nevtípil navrhl státnímu zástupci Jaroslavu Šarochovi, aby Andreje Babiše a Janu Mayerovou obžaloval
- v červenci 2021 premiér Andrej Babiš podal návrh na zastavení trestního stíhání
- 31. srpna 2021 Jaroslav Šaroch vrátil policistům spis ke kauze k došetření
- 20. září 2021 kriminalisté odevzdali žalobci doplněný spis s návrhem na podání obžaloby
- 9. listopadu 2021 žalobce Šaroch požádal o opětovné vydání Andreje Babiše ke stíhání po jeho znovuzvolení poslancem
- 30. listopadu 2021 uplynula lhůta pro dodání finálního posudku, jenž zadal žalobce v průběhu října, znalec ho dodal 6. prosince
- 3. března 2022 vydala Poslanecká sněmovna Andreje Babiše k trestnímu stíhání
- 21. března 2022 dozorový státní zástupce Jaroslav Šaroch obžaloval Andreje Babiše z pomoci k dotačnímu podvodu a Janu Nagyovou (dříve Mayerovou) z dotačního podvodu a poškození finančních zájmů Evropské unie
- 12. září 2022 začalo u Městského soudu v Praze hlavní líčení
- 9. ledna 2023 senát soudce Jana Šotta zprostil Andreje Babiše a Janu Nagyovou obžaloby
- 5. dubna 2023 soudce Šott dokončil odůvodnění rozsudku.
