Částku 110 milionů korun vyčlenilo ministerstvo kultury na rekonstrukci Památníku druhé světové války v Hrabyni před pěti lety. Vedení Slezského muzea se rozhodlo opravit památník po částech a v roce 2004 vypsalo první výběrové řízení na opravy za 47 milionů.
Přihlásilo se několik firem a soutěž spěla ke konci. Po otevření obálek ale muzeum soutěž najednou zrušilo.
Špatná paměť
Muzeum muselo zaplatit více než 50 tisíc korun firmě, která soutěž organizovala, stejně tak propadly i statisíce korun, které jednotlivé firmy zaplatily za zpracování podkladů pro zadávací dokumentaci k soutěži.
Ředitel muzea Jaromír Kalus se o tom nejprve zdráhá mluvit, klopí oči a dlouho mlčí. "Nic si nepamatuji," říká po chvíli. Pod všemi rozhodnutími je ale právě jeho podpis.
Po několika dnech se Kalus rozvzpomíná: "Zrušili jsme to, protože se ukázalo, že by bylo lepší vypsat výběrové řízení na celou zakázku," říká ředitel.
Infobox
Vláda rozhodla o rehabilitaci celkem šesti památníků připomínajících významná období českých moderních dějin... VÍCE ČTĚTE ZDE
Celé, nebo po částech?
Jen několik měsíců předtím ale muzeum rozhodlo, že je výhodné soutěž vypsat po částech. "Ono se ale ukázalo, že nabídky, které ze soutěže vyvstaly, nejsou výhodné. Firmy nabízely nižší cenu, než jakou nám odhadl odborník, a my jsme se báli, že by cenu během stavby navýšily," tvrdí dnes ředitel Kalus.
Jednou ze společností, které se soutěže účastnily, byla i firma Czasch. Nabízela, že opravy provede za cenu o dva miliony nižší, než propočítalo muzeum.
"Stojím si za tím, že bychom to za tu cenu udělali," říká majitel firmy Petr Czasch. "Podle mě to byla jenom výmluva. Prostě tu soutěž potřebovali zrušit, aby mohli dát zakázku konkrétní firmě." Czasch v současné době zvažuje podání podnětu k Nejvyššímu kontrolnímu úřadu.
Ředitel Kalus nemůže zrušení soutěže vysvětlit. Nevzpomíná si totiž na konkrétní důvody, proč ke zrušení soutěže došlo. "Já nevím, jak to bylo. Nejsem stavař, dostávám doporučení, jak postupovat," říká a odmítá upřesnit, kdo mu ona doporučení dává. "I když je tam můj podpis, nevím, kdo rozhodl, že to zrušíme."
Cena nerozhoduje
Muzeum každopádně loni vypsalo soutěž novou, tentokrát už na kompletní rekonstrukci za 110 milionů korun. Na rozdíl od té první šlo o soutěž formou losování. Která firma bude do losování zařazena, ovšem záleží jen na zadavateli, tedy na muzeu.
Na rozdíl od první soutěže, kde byla hlavním kritériem pro výběr firmy nejnižší cena, v této měla na výběr vliv jen z 50 procent. Dalšími kritérii byly termín dokončení stavby a smluvní pokuta za nedodržení termínu.
V praxi to znamená, že pokud firma například nabídne o týden kratší termín, může soutěž vyhrát, i kdyby cena, za kterou práce provede, byla mnohonásobně vyšší, než na jakou byla soutěž vypsána.
Výběrové řízení tak opravdu dopadlo: firma, která se umístila na prvním místě, rekonstruci nabízí za 160 milionů. Firma Tchas, která se umístila na druhé příčce, nabízela dokonce cenu nejvyšší, 180 milionů. Přestože už je pořadí firem jasné, konečné slovo má opět zadavatel - tedy muzeum, které může vybrat i jinou firmu než tu, která je na prvním místě.
Vyspekulovaná zakázka
Tento postup se nezamlouval nejen firmám vyřazeným kvůli příliš nízké ceně, ale ani ministerstvu kultury, které peníze na rekonstrukci vyčlenilo ze svého rozpočtu.
"To výběrové řízení bylo v rozporu se vším, co jsme odsouhlasili. Bylo to hodně vyspekulované. I to, že všechny firmy nabízely podobné ceny, je přinejmenším podezřelé," říká Vladimír Brabec, vedoucí odboru investic ministerstva. "Stejně tak to, že uspořádali pouze losování. Měli se držet pokynů a obecné mravnosti. Někdo to zkouší a spoléhá na to, že mu to vyjde a dostane o 60 milionů navíc."
Na to odbor investic odmítá přistoupit. "Nemáme neomezené zdroje," říká Brabec. "Včera jsme dostali zadávací dokumentaci, prozkoumáme ji a předáme podnět náměstkovi. Z toho, co už víme, navrhujeme výběrové řízení zrušit a zkontrolovat celý projekt a rozpočet."
Podle Adriany Krnáčové z Transparency International svědčí postup muzea o dvou věcech: "Byl to naprosto neprofesionální přístup," říká.
"Jestliže v druhé zakázce dali cenu pouze jako padesátiprocentní kritérium, a předtím zrušili soutěž právě kvůli obavám o navýšení ceny, pak jsou silné indicie o tom, že nejde o projekt samotný, ale o to získat pro někoho víc peněz. Minimálně šlo o domlouvání, které není v souladu s mravy," dodává Krnáčová.
Podobné obavy mají i na ministerstvu. "Pokud nejde o skandál, tak takové kroky nepodnikáme. Ale tahle zakázka se nám rozhodně nezdá," říká vedoucí investičního odboru Brabec.
"Většina peněz by neměla jít do stavebních prací. Ten památník tam už stojí, nepadá, potřebuje jen drobné úpravy. Hlavně by se mělo investovat do změny expozice, aby se z toho stalo muzeum druhé světové války. Kvůli tomu vláda vyčlenila peníze, ne, aby dala vydělat stavebním firmám," dodává Brabec.
Do týdne by mělo ministerstvo zveřejnit závěry svého zkoumání. Padne i konečné rozhodnutí, zda zakázku zruší, či do projektu přileje dalších 60 milionů korun.
