Jaká by měla být případně náplň cesty, zatím není jasné. "V Severní Koreji je poměrně zajímavý politický vývoj. Česká republika potažmo Československo tam historicky má poměrně unikátní postavení… takže v tomhle směru by ta cesta dávala smysl," vysvětlil místopředseda zahraničního výboru Jan Lipavský (piráti).
Poslanci ze Zahraniční výboru mohou každoročně vyjet na čtyři pracovní cesty, KLDR je pro rok 2019 pátou možností. Přednostně mají poslanci zájem o výjezd na Ukrajinu, do Jordánska, Austrálie a Nového Zélandu a do Namibie a Zambie.
Naposledy byla za Českou republiku v KLDR delegace vedená Lubomírem Zaorálkem v roce 2005. Před ním navštívili zemi například náměstek ministerstva zahraničí Petr Kolář nebo náměstek ministerstva dopravy Jiří Kubínek. "Od roku 2005 žádná významná návštěva zástupců ČR v KLDR neproběhla," potvrdil mluvčí ministerstva zahraničí Michal Bucháček.
Každý člen výboru může jet pouze na jednu zahraniční cestu ročně. Například Lipavský už tak avizoval, že pro něj KLDR není priorita. "Mě zajímá hlavně ta Ukrajina," uvedl. Finální seznam zahraničních cest bude schvalovat sněmovní Organizační výbor 13. prosince.
Ukrajina jako reakce na Vondráčka v Rusku
Lipavský navrhl cestu zahraničního výboru na Ukrajinu poté, co předseda sněmovny Radek Vondráček a další poslanci vycestovali do Ruska. Lipavský Vondráčkovi vyčetl například to, že nedal žádným způsobem najevo podporu opozičním demokratickým silám v Rusku.
"Když tam byl například představitel USA, tak šel položit věnec na most, kde byl zastřelen významný opoziční politik. V situaci, kdy jsme byli Sovětským svazem okupováni a byla nám sem dovezena nesvoboda, tak bychom měli dát najevo, že nám záleží na tom, aby alespoň nějaké zárodky svobody a opozice byly v Rusku pěstovány," uvedl dříve Lipavský.
Zároveň Vondráčkovi vyčetl, že podle výroků v ruském tisku zpochybnil sankce Evropské unie vůči Rusku.
