Praha - Časy pionýrských nebo skupinových vedoucích jsou pryč. Do škol teď ale míří příručka, která ředitelům radí profesionály na volný čas dětí znovu zavést.

Navrhují to odborníci ze Sociologického ústavu Akademie věd.

Školy by sice byly pro, ale problém je v penězích, ministerstvo nová speciální tabulková místa zavádět nechce. Stačí podle něj vychovatelé v družinách a pedagogové, kteří se volným časem dětí zabývají už teď.

Užiteční by takzvaní koordinátoři volného času, jak se pozici nyní říká, byli: V průzkumu vědci zjistili, že právě aktivní trávení času může dětem pomoci překonat dlouho kritizovanou zákonitost českého školství, že dítě často dosáhne jen na tu úroveň vzdělání, kterou mají jeho rodiče.

Třetina dětí je v šedé zóně

"Je tu asi třetina dětí, které říkáme šedá zóna a která svůj volný čas nijak aktivně netráví. Do rodin, které to můžou ovlivnit, nijak intervenovat nemůžeme. Profesionál, který by organizoval dětem program pro volný čas, by byl pro školu přínosem," říká autor průzkumu i jeden ze spoluautorů brožury pro školy Jiří Šafr ze sociologického ústavu.

Přirovnání k pionýrským vedoucím se směje. "To ne, to je něco jiného. Je ale pravda, že někteří ředitelé škol, se kterými jsme spolupracovali, vzpomínali na pionýrské vedoucí velmi dobře."

Na školní kluby a volnočasové aktivity, které teď ve školách fungují, zbývají ředitelům jen dvě desetiny úvazku. Šafrův tým navrhuje zapojit třeba školní psychology.

"Byli by těmi nejlepšími, kteří budou garantovat jak odborné vedení programu, tak i citlivou komunikaci k účastníkům a jejich rodičům," stojí v příručce pro ředitele škol.

Ředitelka Základní školy Na Krétě v Terezíně Hana Bažantová to ale vidí jako nereálné. "Peníze na stálého školního psychologa nemáme a kdybychom je měli, měl by jinou práci než volný čas dětí. Potýkáme se stále častěji třeba s agresivitou a dalšími vážnými problémy a musíme to řešit přes psychologickou poradnu," upozorňuje Bažantová, v jejíž škole funguje družina a školní klub pro starší děti.

Profesionály na volný čas dětí a takzvané komunitní školy, které spolupracují s okolím, se před několika lety snažila podpořit i někdejší ministryně školství Dana Kuchtová. Peněz z evropských fondů využili například ve škole Hostýnská v Praze 10 a založili úspěšné Komunitní centrum Kruh.

"Problém je, že pozice koordinátora legislativně vůbec neexistuje a museli jsme založit občanské sdružení, které má účetnictví oddělené od školy. Já sama mám ještě funkci vychovatelky ve školním klubu," vysvětluje Martina Lázničková z centra Kruh. Věnují se vzdělávání dospělých, pro děti připravuje prázdninové školy, návštěvy divadel, sportovišť nebo třeba soutěž o nejhezčí knihu, kterou děti samy vyrobí.

Spousta aktivit je zadarmo, aby se mohly zúčastnit všechny děti, které o to mají zájem.

Méně čtou, nikam nechodí

Koordinátor volného času by měl mít na starost "podchytit" i děti z často chudších rodin, pro které mají sociologové označení "statická" dělnická rodina. To je rodina, kde jsou rodiče vyučení ale na rozdíl od "ambiciózní rodiny" považují takové vzdělání za dostatečné.

Zmíněný průzkum Rodiče a výchova 2010, který sociologický ústav loni na podzim zpracoval, ukázal, že právě děti prvně jmenovaného typu rodiny si do dospělosti odnášejí nejnižší kulturní kapitál.

"Děti ze statické dělnické rodiny se vyznačují horším prospěchem i vlastním nižším kulturním kapitálem: čtou méně než jejich vrstevníci, častěji nechodí na žádné kroužky a mají také víc kázeňských problémů," vysvětlují autoři průzkumu.