Brno - Podnikatel Tomáš Pitr neuspěl s ústavní stížností v kauze podezřelých obchodů s akciemi potravinářských společností Setuza a Milo Surovárny.
Soud jeho stížnost zamítl. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku dostal Pitr nejprve šest let, po částečné obnově řízení pak tři roky vězení v rámci souhrnného trestu, který se týkal i staršího daňového úniku. Od loňska je podmíněně na svobodě.
Podle Pitrova advokáta Daniela Tetzeliho je rozhodnutí Ústavního soudu konečné a neexistuje další možnost obrany. "Nezbývá než to respektovat. Podle našeho názoru trestní stíhání mého klienta bylo promlčené," řekl Tetzeli novinářům.
Pitrova obhajoba ve stížnosti poukazovala na údajné chyby soudů při hodnocení toho, zda byl údajný trestný čin při zahájení stíhání promlčený. Problém tkví v tom, že policie zahajovala trestní stíhání natřikrát.
První dvě usnesení z let 2003 a 2004 zrušila z různých důvodů státní zástupkyně. Prošlo až třetí usnesení z prosince 2005. Podle obhajoby mezitím uplynula pětiletá promlčecí lhůta od spáchání trestného činu. Pražské soudy ovšem dospěly k závěru, že lhůtu přerušila první dvě usnesení o zahájení stíhání, a to i přes to, že byla následně zrušená.
Promlčeno? Nepromlčeno?
Nejvyšší soud (NS) pak na základě Pitrova dovolání uznal, že pokud by se jako okamžik spáchání trestného činu počítalo léto 2000, tak třetí, jediné platné usnesení o zahájení trestního stíhání přišlo až po promlčecí lhůtě. Přesto však NS nezasáhl. Přišel totiž s jiným určením okamžiku dokonání trestného činu.
Podle NS nebylo porušení povinnosti při správě cizího majetku dovršeno v létě 2000, ale až koncem prosince téhož roku. Třetí usnesení tak v očích NS padlo ještě před vypršením lhůty. Obhajoba v ústavní stížnosti poukazovala na to, že nemohla na důležitý postoj NS nijak reagovat.
Ústavní soud se přiklonil k hodnocení pražských soudů. "Promlčecí lhůta i podle názoru Ústavního soudu byla zachována a neuplynula," uvedla soudkyně zpravodajka Ivana Janů. Lhůtu podle ní přerušila už první dvě usnesení o zahájení trestního stíhání, z nichž jasně vyplývala aktivní snaha policie rozkrýt domnělou trestnou činnost. Rozhodnutí Nejvyššího soudu, které obsahuje jiný právní názor, Ústavní soud přesto nezrušil. Stěžovatel by z toho neměl žádný prospěch, uvedla Janů.
Soudy Pitra původně poslaly do vězení na šest let, souhrnný trest se týkal také větší skupiny daňových úniků. Po Pitrově zatčení a následné obnově řízení ve věci daňových deliktů musely soudy znovu rozhodovat také o souhrnném trestu a uložily Pitrovi už jen tři roky vězení. Od loňska je podmíněně na svobodě, má tříletou zkušební dobu.
Pokud by Ústavní soud skutečně uznal, že justice porušila Pitrova základní práva, mohl by se podnikatel teoreticky v budoucnu domáhat odškodnění.
Pitr s komplicem Michalem Zouharem podle obžaloby v roce 2000 vyvedli akcie Setuzy a Milo Surováren ze společnosti Agrocredit. Firmě způsobili škodu více než 700 milionů korun.
Pitr se od roku 2007 skrýval v zahraničí. V červenci 2010 jej zadrželi ve Švýcarsku. V jiném procesu, na který dopadá amnestie, se Pitr zpovídá z dalších daňových úniků. Tvrdí, že je nevinen, a trvá na soudním projednání případu.
