Praha – Největší chybou Senátu za uplynulých 20 let bylo podle podle prvního ze čtyř předsedů horní komory Petra Pitharta (KDU-ČSL) uzákonění přímé volby prezidenta. Z hlavy státu tím učinil neodvolatelného monarchu, uvedl Pithart na shromáždění k výročí ustavující schůze horní komory.
"Senát si v jakémsi náhlém pominutí smyslů podtrhl nebo uřezal větev, na které seděl, a z prezidenta učinil neodvolatelného monarchu," řekl Pithart. Poukázal tak na to, že zavedením přímé volby se ztížila možnost přímo voleného prezidenta sesadit. Nově může Senát podat ústavní žalobu proti prezidentu republiky k Ústavnímu soudu jen se souhlasem Sněmovny.
Horní komora podle Pitharta souhlasila s nahrazením parlamentní volby hlavy státu, přestože si to většina jejích členů nepřála. Vládní i opoziční senátoři spoléhali na to, že přímou volbu zablokují jejich političtí soupeři.
"Při hlasování o způsobu volby prezidenta stály Senát a Sněmovna v ukázněném zákrytu. Byla to podle mého názoru největší chyba za těch 20 let," poznamenal Pithart. Podle něj má Senát smysl jen tehdy, "není-li pouhou replikou sněmovny".
Svou existenci si horní komora podle Pitharta zaplatila na 100 let dopředu tím, že se postavila proti nákupu gripenů pro českou armádu v řádu desítek miliard korun, a umožnila tak jejich mnohem levnější pronájem. Poukázal na to rovněž současný předseda Senátu Milan Štěch (ČSSD) s poukazem na to, že sněmovna zatím schválila většinu senátních úprav projednávaných zákonů.
Senát podle statistik dosud z více než 2000 posuzovaných návrhů zákonů umožnil přijetí 70 procent z nich, téměř 500 předloh vrátil poslancům k novému projednání. Sněmovna vyhověla připomínkám horní komory ve zhruba 310 případech. Platilo to mimo jiné pro zamýšlené zdanění hazardu před pěti lety, kterým by stát a obce přišly bez zásahu Senátu o miliardy korun.
