Důvěra v prezidenta prudce klesla. Po kauze Brady je nejníže za poslední rok

ČTK ČTK
Aktualizováno 5. 12. 2016 14:01
Prezident Miloš Zeman za pouhý měsíc přišel o značnou část podpory veřejnosti, v listopadu mu důvěřovalo o osm procent méně lidí než v říjnu, kdy se odehrála kauza Brady. Z 56 procent klesla na 48 procent, vyhodnotilo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). To je nejméně za poslední rok. Mírně klesla i důvěra lidí ve vládu, a to z 38 na 35 procent. Naopak roste důvěra lidí ve starosty, Senát, hejtmany a krajská i obecní zastupitelstva.
Miloš Zeman.
Miloš Zeman. | Foto: ČTK

Praha – Prezidentovi Miloši Zemanovi v listopadu důvěřovalo 48 procent lidí, což je nejméně za poslední rok. Po kauze kolem neudělení vyznamenání pamětníkovi židovského holocaustu Jiřímu Bradymu důvěra v prezidenta klesla o osm bodů. Nedůvěra obyvatel k hlavě státu naopak vzrostla o devět bodů na 49 procent, a má tak převahu. Vyplývá to z výsledků průzkumu, který mezi 7. a 16. listopadem provedlo Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM). Důvěru částečně ztratila i vláda a nejméně důvěryhodnou institucí je sněmovna.

Podle prezidentova mluvčího Jiřího Ovčáčka jde o klasický podzimní výkyv. "Jde o již tradiční podzimní výkyv, který se v různé míře opakuje po každoročním tradičním antizemanovském podzimu," napsal Ovčáček na Twitter.

Kabinet premiéra Bohuslava Sobotky (ČSSD) si v důvěře počátkem listopadu pohoršil proti říjnu o tři body na 35 procent, což je v případě Sobotkovy vlády nejméně. Vládě nedůvěřuje 62 procent lidí. Nejhůře je na tom sněmovna, které nedůvěřuje 69 procent lidí.

Nejdůvěryhodnější byli v listopadu nadále starostové s 65 procenty a obecní zastupitelé s 62 procenty, oběma navíc důvěra proti říjnu stoupla. Rostoucí důvěře se podle průzkumu těší i krajská zastupitelstva, kterým po říjnových volbách stoupla důvěra z 38 na 44 procent. Stejně tak hejtmanům začátkem listopadu důvěřovalo 39 procent lidí proti 34 procentům z října.

 

Právě se děje

před 58 minutami

Británie chce příští rok zakázat vstup trestaným unijním občanům

Británie chce od 1. ledna příštího roku zakázat vstup na své území všem občanům Evropské unie odsouzeným k více než ročnímu trestu vězení. Podle britských médií by po konci brexitového přechodného období pro občany EU platila stejně přísná pravidla, jako pro zbytek světa. O návrhu ministryně vnitra Priti Patelové bude ve čtvrtek jednat britský parlament.

Do konce přechodného období, které skončí 31. prosince, platí pravidla z doby britského členství v unii a tak země může jejím občanům včetně Čechů zamítnout vstup jen ze závažných důvodů. Podle nově navrhovaného řešení by do Británie od příštího roku nesměli občané EU odsouzení k delšímu než ročnímu trestu odnětí svobody nebo osoby, které v posledním roce spáchaly trestný čin.

Britský plán má však jednu trhlinu. Počítá totiž s využitím Evropského informačního systému rejstříku trestů (ECRIS). Pokud se ale nepodaří Londýnu s Bruselem uzavřít dohodu o budoucích vztazích, nebude k němu mít Británie přístup. Řešením by mohl být přístup k informacím díky členství v Interpolu.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Vydavatelství Mafra se musí omluvit Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky

Vydavatelství Mafra se musí omluvit bývalému ministrovi vnitra Milanu Chovancovi za články o tom, že koupil za polovinu obvyklé ceny byt od uchazeče o státní zakázky. Rozhodl o tom ve čtvrtek pravomocně pražský městský soud. Ze znaleckých posudků totiž vyplynulo, že politik zaplatil zhruba běžnou částku. Omluva musí vyjít na první straně deníku Mladá fronta Dnes i na webu iDnes.cz. 

"Je to nepravdivé tvrzení, což bylo bezpečně zjištěno v odvolacím řízení," uvedl v odůvodnění rozhodnutí předseda odvolacího senátu Tomáš Novosad. Články pak podle něj navodily pocit, že Chovanec získal velmi levně byt a prodávající za to získali možnost ucházet se o státní zakázky.

Zdroj: ČTK
Další zprávy