Praha - Den po svém odvolání z pozice ředitelky Ústavu experimentální medicíny skončila Eva Syková také v Radě vlády pro výzkum, vývoj a inovace. Na funkci sama rezignovala poté, co jí to dopoledne doporučili nejprve místopředseda vlády Pavel Bělobrádek a po něm také premiér Bohuslav Sobotka.
Vědkyně současně v rozhovoru pro Radiožurnál uvedla, že zvažuje i vlastní odchod z pozice šéfky Ústavu experimentální medicíny. Ředitel Akademie věd Jiří Drahoš jí sice z funkce včera odvolal, jeho krok ale musí potvrdit rada ústavu.
Už dopoledne poslala Syková médiím několikastránkové vyjádření, ve kterém svoje jednání při klinické léčbě nemoci ASL obhajuje. Tým Sykové podle televizní reportáže nabízel lidem s nevyléčitelnou chorobou ALS účast na experimentální léčbě kmenovými buňkami za úhradu. Přestože ze zákona mají mít pacienti účast v klinické studii zdarma, dostávali nabídku přispět částkou 150 tisíc korun speciálně vytvořené nadaci Buněčná terapie. Podle Drahoše tímto přístupem Syková lidsky selhala a šla za hranice lékařské etiky.
Ta se ale obvinění z etického pochybení nebo porušení zákona brání. Opakuje, že nešlo o platbu za léčbu, ale o dobrovolné sponzorské dary. Pacienti nebo jejich pozůstalí však v reportáži tvrdí opak a předkládají mimo jiné e-maily s žádostmi na dodržení termínu platby.
Prezident Miloš Zeman se Sykové zastal. "Já bych byl v tomto případě velkorysý, protože paní profesorka Syková ve své vědecké práci dosáhla nesporných úspěchů," prohlásil Zeman. "Každý vědec je tak trochu fanatikem svého oboru a někdy mírně řečeno přehání propagaci tohoto oboru v tom smyslu, že to, co se nachází v experimentálním stadiu, už vydává za ověřený produkt," řekl prezident.
Zaplatím i ze svého
Senátorka v úterý pro Aktuálně.cz uvedla, že za celou věc nenese odpovědnost a okolnosti uvedené v reportáži nejsou založené na pravdě. V sepsaném prohlášení ještě dodala: “Pokud přispěvatelé pacientů zařazených do klinické studie měli dojem, že jsou nuceni hradit si léčbu a že nedávají dobrovolný příspěvek na vědecký výzkum, udělám vše pro to, aby své peníze dostali zpět. I za cenu toho, že bych je měla vzít ze svého,” vzkázala Syková písemně v odpovědi na dotazy médií.
Říká, že má z čeho brát - Firma Bioinova, která platí klinickou studii a kde má Ústav experimentální medicíny víc než čtyřicetiprocentní podíl, má podle Sykové finanční zdroje po několika letech zajištěné.
Zároveň ale přiznává svůj díl odpovědnosti na případech, kdy spolek Buněčná terapie, přijímající sponzorské příspěvky na léčbu, bral peníze i od lidí zařazených do klinických studií.
“V těchto případech jsem byla vedena touhou uvést nadějnou léčebnou metodu do klinické praxe, a tím pomoci pacientům,” říká Syková s tím, že zároveň už v polovině roku 2014 rozhodla, že od pacientů, kteří by mohli být zařazeni do klinické studie, nesmí spolek žádné dary přijímat.
Chtěla jsem jen pomáhat lidem
Vybírání darů od pacientů hájí tím, že je podle ní neetické odmítnout pacientovi léčbu: “Co jsem měla dělat – měla jsem těm naléhajícím pacientů prostě říct, že umřou bez pomoci a bez naděje, protože nemáme peníze, a od nich si je nevezmeme, protože nesmíme, a tak si počkejte deset let, než se to ověří a možná schválí a možná to bude platit pojišťovna?” ptá se vědkyně.
A dodává, že pacientům, kteří se účastnili studie a poskytli dar, rozeslala dopisy s tím, že můžou dostat peníze zpátky. “Klinickou studií prošlo 26 pacientů, z toho jen část pacientů se nějakým způsobem podílela na nákladech na výrobu buněk z vlastních prostředků. Výše jejich příspěvku se pohybovala od 10 000 Kč do 150 000 Kč,” uvádí vědkyně a brání se tomu, že by kdy brala peníze od pacientů, firmy Bioinova nebo spolku Buněčná terapie. Všechno prý šlo na výzkum a léčbu.
“Naznačovat, že jsem z věci chtěla mít jakýkoliv osobní hmotný prospěch, je sprosté, a pokud by to někdo explicitně vyslovil, nebudu váhat se žalobou na takového člověka. Sama jsem naopak spolku darovala nemalé peníze,” vysvětluje.
O jejím odvolání z čela ústavu zatím není rozhodnuto - konečné slovo má rada ústavu, kterou vědkyně zároveň řídí. A Syková avizuje, že se bude chtít před radou i před veřejností obhájit. “Právní kroky mohou následovat,” uvedla.
Novináře, kteří se zprávou přišli, obviňuje z neobjektivního přístupu a záměrné dehonestace. “Není možné, aby v tomto státě ve vysoce odborných věcech rozhodovala vlivnými skupinami ovládaná média a někteří oslovení, a často i ne zcela problematice léčby pomocí kmenových buněk rozumějící, odborníci, kteří bohužel ignorují fakta, jež si mohou zjistit z odborné literatury. Celá tato štvavá a démonizující kampaň je pro mě osobně, ale i ve vztahu k pacientům, velmi nepříjemná,” dodává senátorka.
