Prezident Pavel zdůraznil, že názory představitelů V4 se mění, ale země zůstávají sousedy a usilují o dobré vztahy. "Musíme vědět, kde máme průsečíky, kde můžeme spolupracovat, kde se lišíme. I v tom byl dnešní summit důležitý," řekl Pavel.
Ke slavnostnímu přivítání na prvním nádvoří Hradu nejprve dorazila Nováková, po ní Čaputová a na konec Duda. Hudba hradní stráže pokaždé zahrála státní hymnu dané země i českou, která tak zazněla třikrát. Při příjezdu Čaputové se ozval potlesk několika desítek přihlížejících lidí z Hradčanského náměstí. Po ceremoniálu prezidenti podepsali návštěvní knihu Pražského hradu v Rothmayerově sále, kde se odpoledne uskuteční také tisková konference.
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová uvedla, že všechny čtyři státy mají zájem o dobré sousedské a mezilidské vztahy, ale respektují přitom své odlišné názory na některé věci. "A i o nich se dokážeme bavit," uvedla. Maďarská prezidentka Katalin Nováková zdůraznila, že propojení zemí V4 existuje již 700 let a zájmem je udržet to tak i nadále. Spolupráci skupiny podle ní není na místě pohřbívat.
Jednohlasná podpora Ukrajiny
Rusko podle Pavla musí za ztracené lidské životy a škody napáchané na Ukrajině nést odpovědnost. Podporu napadené zemi vyjádřily i další tři hlavy států - Polska Andrzej Duda, Slovenska Zuzana Čaputová a Maďarska Katalin Nováková. "Ruská agrese dopadá na nás všechny, podpora Ukrajiny je proto zásadní pro naši bezpečnost. Zároveň je také krokem přirozeně lidským," uvedl Pavel.
Také podle polského prezidenta Dudy Ukrajina potřebuje nadále podporu. Má za nutné také mobilizovat spojence k dalšímu poskytování pomoci, a to i ukrajinským uprchlíkům. Slovenská prezidentka Čaputová považuje pomoc pro Ukrajinu za důležitou a smysluplnou, neboť zájmem je stabilita a mír v regionu.
Maďarská prezidentka Nováková řekla, že společným stanoviskem V4 je, že Rusko nesmí válku vyhrát. "Stojíme za Ukrajinou a snažíme se jí poskytnout maximální pomoc, aby ve válce měla možnost ochránit svoji zemi i svůj národ," uvedla.
Zdvojnásobení příspěvku do fondu
Visegrádský fond vznikl v roce 2000, jeho roční rozpočet v současnosti činí deset milionů eur (zhruba 245 milionů korun). Každá ze zemí V4 do něj přispívá stejným dílem. Nováková navrhla, aby se příspěvek zdvojnásobil. Hlavy států tuto iniciativu podle polského prezidenta Andrzeje Dudy předají k projednání premiérům.
Cílem fondu je přispět k posilování vazeb mezi lidmi skrze rozvoj kulturní spolupráce, vědecké výměny, výzkumu a spolupráce ve školství. Fond kromě stipendijních programů financuje i aktivity nevládních subjektů. "Studenti a výzkumníci si díky němu mohou vyměňovat poznatky a propojovat občanskou společnost. V jednání je rozšíření aktivit na Ukrajinu, do budoucna na ostatní země Východního partnerství a západního Balkánu," řekl Pavel.
Neshody ve Visegradské čtyřce
Rozpory mezi zeměmi V4 v poslední době způsobily, že skupina nevyvíjí tolik společných aktivit, jako v minulosti. Neshody se týkají mimo jiné rozdílného postoje Maďarska k otázce války na Ukrajině včetně dodávek zbraní zemi napadené Ruskem. V Česku se od začátku jeho předsednictví konalo například třídenní jednání náčelníků generálních štábů armád V4 a Ukrajiny. Podle Hradu jsou ale v plánu i setkání premiérů čtyř států či schůzky na úrovni ministrů.
Pavel po své inauguraci v březnu při návštěvě Bratislavy uvedl, že v současnosti vnímá V4 spíše jako konzultační fórum, které nemá ambice detailně koordinovat zahraniční nebo bezpečnostní politiku. Prostor vidí v rozšíření spolupráce i na baltské země.
