Paroubek, Špidla i Nečas u jednoho stolu hájili opoziční smlouvu. Neshodli se na EU

Jakub Heller Jakub Heller
12. 11. 2019 23:09
V jednom z historických sálů Univerzity Karlovy se v úterý v podvečer sešla poměrně nepravděpodobná trojice - Vladimír Špidla, Jiří Paroubek a Petr Nečas. Bývalí premiéři přijali pozvání studentů a hodnotili cestu, kterou za posledních 30 let svobody ušla česká společnost. Ani jeden z nich už na veřejnosti příliš často nevystupuje. Hájili opoziční smlouvu, neshodli se na budoucnosti EU.
Debata českých expremiérů: Vladimír Špidla, Petr Nečas, Jiří Paroubek.
Debata českých expremiérů: Vladimír Špidla, Petr Nečas, Jiří Paroubek. | Foto: ČTK

Odvahu či chuť přijít debatovat před studenty v sobě našli pouze tři muži, ačkoliv Politologický klub Fakulty sociálních věd pozval všechny bývalé premiéry. Diskuse se postupně věnovala pěti historickým etapám od roku 1989, od porevoluční transformace po nástup Andreje Babiše.

Nejvíce si však politici nerozuměli, tedy s výjimkou diskuse o kuponové privatizaci, při připomínce vstupu České republiky do Evropské unie. Špidla s Paroubkem členství země v Evropské unii a směřování evropského projektu obhajovali. "Žijeme v situaci ekonomického i politického bezpečí. Nemáme žádného souseda, který by byl naším nepřítelem nebo významným protivníkem. Nikdy jsme na ostatní státy neměli takový vliv, jaký máme dnes," uvedl Špidla, který Česko do Evropské unie jako premiér přivedl.

Foto: Politologický klub Fakulty sociálních věd UK

Petr Nečas se však ohradil, když mu moderátor připomněl, že právě za jeho vlády došlo v Česku k obratu veřejného mínění a velká část Čechů začala vnímat Evropskou unii negativně.

"Není povinností českých politiků zajišťovat podporu v průzkumech veřejného mínění pro nadnárodní instituci, máme jiné povinnosti," řekl Nečas a pokračoval, že jen těžko mohl před lidmi hájit něco, o správnosti čehož sám není přesvědčen. "Jsem naopak přesvědčen o tom, že kolej, po které jedeme, je slepá, že se tento model evropské integrace vyčerpal, a čím dříve si to uvědomíme, tím lépe," uvedl. 

Dodal, že není zastáncem vystoupení Česka z EU ani skrytým nacionalistou, ale v tom pomyslném rozjetém vlaku je podle něj třeba šlápnou na brzdu. "Jsem přesvědčen, že je třeba přistoupit k částečné revoluci," řekl. Tu si představuje navrácením části pravomocí Evropské unie zpět národním státům.

Naopak Paroubek se Špidlou takový přístup označili za zaslepený. Za deset až dvacet let podle nich bude světu ekonomicky dominovat Čína, USA a možná i Indie. "Tento svět směřuje ke koncertu mocností. Mocnosti mají zájmy a nejsou hodné. Spojené státy nejsou hodné, Ruská federace není hodná, ba ani Indie není hodná. A o Číně si také nejsem jistý. Chceme-li si uchovat svůj způsob života, musíme mít kapacitu, chovat se v jistých oblastech jako supermocnost. A to prostě mimo Evropskou unii nejde," řekl Špidla.

Foto: Politologický klub Fakulty sociálních věd UK

Paroubek dodal, že ani Německo se není schopné zmíněným mocnostem samo vyrovnat, natož pak Česká republika. Do úvahy zahrnul ale i stále početnější nadnárodní společnosti. "Ty jsou tak silné, že pokud nebudou mít protiváhu, budou si dělat, co budou chtít. Evropská unie, nikoliv národní státy, je jim dostatečnou protiváhou," řekl Paroubek. 

Nečas hájil kuponovou privatizaci. Podle Paroubka si její pomocí ODS koupila hlasy

Zostřenou debatu přinesla i diskuse o polistopadové transformaci České republiky z komunistického státu na republiku a zejména o takzvané kuponové privatizaci. Ta podle Špidly umožnila, aby se obrovské množství majetku dostalo do rukou relativně omezeného množství lidí.

Nečas však privatizaci státního majetku bránil jako jedinou možnost, jak vytvořit kapitalismus v zemi, kde neexistoval soukromý kapitál. Dodal, že konkrétně kuponovou privatizací byla rozprodána jen menší část majetku a šlo podle něj o způsob, jak dát obyčejným lidem něco ze státního bohatství.

Foto: Politologický klub Fakulty sociálních věd UK

"Nesouhlasím s tím, že bylo cílem dát to nějakým skupinám. Tyhle konspirační teorie nesdílím," řekl. Přiznal však, že kuponová privatizace měla řadu chyb a nedostatků, ale ty podle něj spíše pramenily z toho, že čeští právníci a ekonomové té doby byli vychovaní v komunismu a o kapitalismu se učili tak maximálně z učebnic z roku 1938. 

Podle Paroubka ale měla kuponová privatizace také jednoznačně politickou rovinu. Její autor, Václav Klaus, si podle něj vlastně nakoupil pluky voličů. "Stejné to bylo za první republiky, kdy Švehlova vláda, samozřejmě za pomoci dalších stran, umožnila pozemkovou reformu, se kterou byl spjat především Švehla sám. Jak napsal novinář Ferdinand Peroutka, vytvořil si tak pluky voličů. Stejně to udělal i Klaus. Lidé, kteří do té doby nic neměli, najednou měli naději, že něco budou mít," řekl Paroubek.

Špatně podle něj ale privatizovaly i levicové vlády, například ta Miloše Zemana. "Prodávaly se věci, které nikdy neměly být prodány. Jako voda či plynárny," dodal Paroubek.

Opoziční smlouva byla jediné řešení, notovali si expremiéři

Všichni tři politici si naopak notovali, když se jich moderátor vyptával na období takzvané opoziční smlouvy, kterou uzavřela vítězná ČSSD s opoziční ODS v roce 1998 po nenávistné kampani, která tehdejší volby předcházela. Expremiéři se totiž shodli, že nebylo jiné možnosti, jak tehdejší politickou situaci vyřešit. 

Špidla, jenž byl jedním z politiků, kteří opoziční smlouvu dohodli, popisoval povolební vyjednávání. Miloš Zeman podle něj tehdy přišel za Čtyřkoalicí (KDU-ČSL, Unie svobody, Demokratická unie a Občanská demokratická aliance) s nabídkou vlády, kde bude mít sociální demokracie jen polovinu hlasů a premiér vzejde z řad Čtyřkoalice. "Oni na nás jen koukali a okamžitě to odmítli. Do pěti minut. Tak co jsme měli dělat? Jít do opozice, ačkoliv jsme byli vítězové?" ptal se Špidla.

Stejně se k tomu staví i Paroubek. "Myslím, že opoziční smlouva byla správně zvoleným řešením tajenky. Když nabídnete takovou nabídku, kterou nelze odmítnout, a ona je odmítnuta, tak to je politická hloupost. Pak si ty strany nezaslouží nic jiného, než aby trpěly v opozici," řekl. 

Ani Nečas nevidí zpětně na opoziční smlouvě nic závadného. Dodal, že podobné dohody nejsou například ve skandinávských zemích nic zvláštního. Podle něj v roce 1998 ODS a ČSSD čelily pokusu prezidenta Václava Havla vytvořit v Česku jakýsi poloprezidentský systém a opoziční smlouva byla nástrojem, jak tomu zabránit. 

Nečas však přiznává, že smlouva měla negativní vliv na důvěru lidí v politiky. "Ta vyhrocenost politické diskuse, toho střetu mezi ČSSD a ODS, a potom ta vynucená dohoda mohla takhle na část veřejnosti působit a bezesporu působila. Ale v roce 1998 žádné jiné řešení nebylo, vyjma poloprezidentské vlády, kterou jsem nepovažoval za správnou pro ústavní vývoj této země," řekl Nečas.

Co stojí za pádem ČSSD?

Vzhledem k tomu, že se panelu zúčastnili i dva bývalí premiéři ČSSD, přišla řeč i na úpadek sociální demokracie v posledních letech. Podle Špidly platí nejstarší česká politická strana za dlouhodobou účast v polistopadové politice. Lidé podle něj totiž mají pocit, že Česko za třicet let svobody nedosáhlo tam, kam mohlo. "Je tam ale i celá řada dalších důvodů. Měli jsme své korupční aféry. V některých okamžicích se prostě ztratila důvěra," řekl expremiér a připomněl například bývalého ministra Davida Ratha.

Členy polistopadové ČSSD se podle něj navíc stali lidé z mnoha různorodých oblastí společnosti a to se postupem času stále více projevovalo. "ČSSD se zrodila ze starých sociálních demokratů, kteří byli v emigraci, z lidí jako já, tedy takových intuitivních sociálních demokratů, a bývalých komunistů, kteří po listopadu hledali nějaké politické zaměření. Bylo pro ně přirozené jít raději do sociální demokracie než do ODS," řekl Špidla. Tato vnitřní složitost se podle něj však nakonec projevila množstvím vnitřních sporů a nejistot a lidé přestali chápat, koho vlastně vhozením volebního lístku ČSSD volí.

Foto: Politologický klub Fakulty sociálních věd UK

Podle Paroubka však za rozkol může zejména bývalý premiér Bohuslav Sobotka, který se rozhodl odlišné hlasy v ČSSD umlčet. "Já jsem vždycky respektoval lidi, kteří měli silný názor a reprezentovali nějakou skupinu voličů, ač jsem si o nich třeba v soukromí myslel, že jsou to pitomci. Věděl jsem, že pokud se jich zbavím, zúží se pro voliče nabídka. To musí ČSSD reflektovat, nebo zahyne," řekl Paroubek.

"Věděl jsem, že s Babišem prohrajeme, ale ne, že až o tolik"

Posledním tematickým okruhem bylo období nástupu Andreje Babiše k moci. Špidla odpovídal na otázku, zda mohly tradiční strany něco udělat, aby zabránily jednomu z nejbohatších Čechů získat tak výsadní pozici na politické scéně. "Nevím, jak by se to dalo udělat," odpověděl. Podle něj se totiž devadesátá léta podepsala i na tom, že české politické strany nemají oporu ve své málo početné členské základně a jen těžko tak vzdorují obrovskému kapitálu Andreje Babiše. 

Už poslední parlamentní volby podle něj proto nebyly férovým soubojem. Babišovi podle Špidly přinesla značnou výhodu média, která vlastní, i PR týmy plné drahých a špičkových odborníků. "Ta hra byla velmi nevyrovnaná. Byl jsem si už předem jistý, že prohrajeme, že Andrej Babiš bude vítězem. Čekal jsem však, že budeme mít tak dvanáct procent, těch sedm procent pro mě bylo velkým překvapením a neumím si to pořádně vysvětlit," řekl Špidla. 

Podle Nečase se tradiční politické strany zatím nedokázaly vyrovnat s tím, že se vlastně zcela změnila hra, která se na české politické scéně hraje. Přirovnal to k tomu, že tradiční strany stále trénují na klasický evropský fotbal, ale dávno už se soupeří v americkém fotbale. 

Jsme úspěšnou zemí, mohli jsme být ale dál, říká Paroubek

Když však expremiéři měli obecně zhodnotit posledních třicet let, vyznívaly jejich projevy poměrně pozitivně. "Pro mě znamenal pád bývalého režimu ohromnou osobní příležitost, kterou jsem využil a ještě využiji. Pokud jde o českou ekonomiku, mohlo být z toho všeho vytěženo více. Jsme ale z postkomunistických zemí nejúspěšnější ekonomikou. Do východního Německa cpou Němci obrovské peníze, které se rovnají našemu státnímu rozpočtu, a kde nic, tu nic. U nás jsou nějaké výsledky vidět," řekl Paroubek.

Odehrálo se podle něj ale také mnoho omylů a  chyb. "Celkově klady převažují. Ne všichni ale udělali takové kariéry jako my tři tady," dodal. 

Podobně to vidí i Nečas. "Přes všechny možné chyby šla republika ve všech smyslech dopředu. Hodnotím těch 30 let jako jednoznačný úspěch," řekl Nečas. 

Špidla byl trochu zdrženlivější. Šlo podle něj o historický proces, který nelze hodnotit černobíle. "Kromě dílčích velmi výrazných neúspěchů, jako jsou třeba důsledky kuponové privatizace, si ale v zásadě myslím, že ten vývoj byl stejně úspěšný nebo úspěšnější než ve srovnatelných zemích," řekl Špidla.

 

Právě se děje

před 5 minutami

ČEZ dostal od úřadu pro jadernou bezpečnost povolení k umístění nového zdroje v Dukovanech

Společnost Elektrárna Dukovany II ze skupiny ČEZ toto pondělí získala od Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) povolení k umístění nového jaderného zdroje v Dukovanech. Sdělil to mluvčí ČEZ Ladislav Kříž. Podle firmy jde o jeden z nejvýznamnějších přípravných kroků před zahájením stavby a výběrem dodavatele. Příprava a zpracování dokumentace pro licenční řízení trvala pět let a její součástí bylo přes 200 odborných studií, analýz a rozborů, uvedl ČEZ.

SÚJB dnes na svém webu uvedl, že na posouzení žádosti spolupracoval tým inspektorů úřadu, specialistů Státního ústavu radiační ochrany a dalších expertů. Správní řízení trvalo téměř 12 měsíců. Byla při něm hodnocena zadávací bezpečnostní zpráva a další dokumenty, které se podle atomového zákona k žádosti přikládají. "Z hodnocení nevyplynuly žádné skutečnosti, které by vydání povolení bránily," řekla předsedkyně SÚJB Dana Drábová.

Zdroj: ČTK
Další zprávy