Seběhl po schodech na náměstí a tam se zhroutil.

Student Filosofické fakulty UK Jan Palach.

Chtěl vyburcovat veřejnost z nečinnosti a povzbudit ji k odporu proti okupaci i kapitulantským postojům vlastní vlády.

Lidé, kteří Palacha znali, se shodují, že jeho výzva platí dodnes.

Moserová: chtěl zdvihnout morálku

"Jestli je někdo ochoten položit život za to, aby se zdvihla morálka národa, pak je nutné si takový čin stále připomínat," myslí si Jaroslava Moserová, která byla Palachovou ošetřující lékařkou.

Podle Moserové chybí v české společnosti morálka i dnes. "Nedostává se nám prosté slušnosti. Nejvíce asi chybí v politice, nikdo není schopný odstoupit, když by to bylo na místě. Věřím ale, že s mladou generací se to změní. Žít ve slušnosti je přece mnohem rozumnější a nakonec i příjemnější," dodáva Jaroslava Moserová.

• Jan Palach a jeho dopis - čtěte ZDE

Také Jiřina Šiklová, která učila Palacha v seminářích na Filosofické fakultě, je přesvědčená, že Palach má co říci i dnešní době. "Palach vyzýval k osobnímu nasazení proti věcem, se kterými nesouhlasíme. A to je aktuální pořád," vysvětluje Šiklová.

Přesto si prý  sama dlouho kladla otázku, zda měl Palachův čin cenu.

"Při Palachově týdnu v roce 1989 jsem se ale nadobro přesvědčila, že měl. Lidé tehdy byli ochotní při vzpomínce na Palacha chodit celý týden na náměstí. Věděli totiž, že jenom oni sami mohou něco změnit," dodává Šiklová.

Ruml: jako Hus či Komenský

Palachova týdne v roce 1989 se aktivně zúčastnil také Jan Ruml. Vypravil se tehdy dokonce s Alexandrem Vondrou do Palachova rodiště Všetat, aby požádali starostu o povolení instalovat na Palachův dům jeho posmrtnou masku.

Starosta je vyhnal.

O rok později, již po sametové revoluci, jim ale prý náhle volal, že maska už visí a že ji můžou přijet odhalit.

Na Rumla, který se jako šestnáctiletý zúčastnil i smutečního průvodu za Palacha, prý jeho čin zapůsobil ohromnou silou. "Palach je pro mně jednou z nejvýznamnějších postav naší historie, je srovnatelný s Husem nebo Komenským," říká Ruml.

Palach podle Rumla obětoval život za svobodu. "Věděl, že je to dar, o který musíme pečovat. I dneska musíme vnímat, že svoboda je vzácný statek, který si žádá naše nasazení," dodává Jan Ruml.

Zoubek: ...a nic za to nechtít

Po smrti bylo tělo Jana Palacha převezeno do Ústavu soudního lékařství na Albertově. Posmrtnou masku tam Palachovi tajně sňal sochař Olbram Zoubek.

"Udělal jsem z formy několik odlitků. Jeden jsem hned zanesl studentům, kteří drželi hladovku na Václavském náměstí. Další jsem dal příbuzným Jana Palacha ve Všetatech," vzpomíná sochař Zoubek.

Originál posmrtné masky, podle níž byla odlita i pamětní deska na Filosofické fakultě, má prý Zoubek dodnes doma. Nakrátko o něj přišel jenom během Palachova týdne, kdy mu jej zabavila Státní bezpečnost.

Také již téměř osmdesátiletý Zoubek si myslí, že Palachův odkaz bychom si měli připomínat.

"Palach ukázal, že je možné dát ohromnou oběť a nic za to nechtít. Dnes se vše počítá jenom na zisk, nedokážeme udělat něco zadarmo, jenom z přesvědčení. Že je možné udělat něco pro něco, a nejenom něco za něco, to je Palachův největší odkaz," uzavírá Olbram Zoubek.#reklama