Praha - Vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL půl roku před volbami končí. Premiér a šéf ČSSD Bohuslav Sobotka se rozhodl, že kabinet podá kvůli kauze ministra financí Andrej Babiše demisi. Původně se spekulovalo o tom, že ho Sobotka odvolá. Nakonec se ale rozhodl pro demisi celé vlády.
"Nemohu jako předseda vlády nést odpovědnost za tuto situaci, že na pozici místopředsedy vlády a ministra financí je člověk, jehož minulost je takovým způsobem nevyjasněna a podezření, které se týkají daňových úniků, jsou velmi četná," zdůvodnil Sobotka své překvapivé rozhodnutí.
Vláda v demisi
S prezidentem Milošem Zemanem premiér krok dopředu nekonzultoval. Demisi mu předloží ještě tento týden. Jak dlouho poté může kabinet dovládnout ve stávající podobě, ale není jisté. Prezident má podle Ústavy pravomoc vládu v demisi pověřit vykonáváním funkcí až do do jmenování nového kabinetu. Délka tohoto období přitom není definovaná, záleží čistě na hlavě státu, kdy někoho pověří sestavením nové vlády. V momentě, kdy se tak stane, běží lhůta 30 dní, kdy tato nová vláda musí požádat o důvěru v Poslanecké sněmovně. Do té doby úřaduje vláda v demisi.
Co dál?
Avizovaná demise vlády nemusí nutně znamenat konec stávající vládní koalice ČSSD, ANO a lidovců. Ve hře je více možností. Za prvé, že prezident pověří sestavením vlády někoho úplně nového. V takovém případě by mohlo jít o politickou, ale i úřednickou vládu. V obou případech ale musí získat důvěru poslanců. Druhou variantou je, že se strany stávající koalice dohodnou na pokračování vládní spolupráce a sestavení staronové vlády. Ta by ale nejspíš musela být bez účasti Andreje Babiše. "Podle mého by nadále neměl zastávat post ministra financí, pokud se koaliční strany dohodnou na pokračování," řekl Sobotka. Ve hře jsou teoreticky také předčasné volby. Sněmovna by ale napřed musela dvoutřetinovou většinou odsouhlasit své rozpuštění a poté prezident vyhlásit nový termín voleb.
Proč situace graduje právě nyní, na začátku května?
Protože Poslanecká sněmovna přijala letos 15. března usnesení, které zní takto: "Poslanecká sněmovna žádá, aby ministr financí věrohodně vysvětlil své příjmy použité na nákup dluhopisů společnosti Agrofert a zároveň vyvrátil vážná podezření z daňových úniků, která vznikla vzájemnými obchody mezi společností Agrofert a Andrejem Babišem jako fyzickou osobou, nejpozději do 30. dubna roku 2017."
Hlasovalo 130 poslankyň a poslanců, pro 95, proti 27. Návrh podpořila i řada koaličních zákonodárců.
Kromě toho ale sněmovna přímo vyzvala premiéra Sobotku, aby případně "vyvodil důsledky vůči ministru financí". Celé usnesení znělo takto: "Poslanecká sněmovna žádá předsedu vlády České republiky Bohuslava Sobotku, aby v případě nesplnění bodu II tohoto usnesení vyvodil důsledky vůči ministru financí." V hlasování tento návrh podpořilo 92 ze 130 zákonodárců.
Jak reagoval Andrej Babiš?
Nejdříve označil sněmovní diskusi na toto téma za lživou a řekl, že usnesení poslanců nevyhoví. "Jsou to všechno manipulace a lži, nic nebudu zdůvodňovat. Já jsem všechno zdůvodnil," uvedl. Na konci dubna ale odeslal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi dopis, ve kterém podle svých slov všechno vysvětlil.
Jaká byla reakce špiček sociální demokracie?
Jako první zareagoval příjemce dopisu Hamáček, který je také místopředsedou ČSSD. S odpovědí nebyl spokojený. "Já jsem se z toho dopisu nedozvěděl nic nového. Je to dopis, který je formulován politicky, pan ministr si stěžuje, že je mu činěno příkoří, pokračuje v napadání Poslanecké sněmovny či některých poslanců," komentoval dopis v České televizi a vyzval Babiše k odchodu z vlády. "To by, myslím, bylo nejčistší a nejideálnější řešení," řekl. Později ještě dodal: "Stále to vnímám jako problém jednoho ministra. Prostě ho dohnala jeho minulost."
Jak se stavěl k dopisu a chování Babiše předseda vlády Sobotka?
První květnový den Sobotka oznámil, že do úterý dopis prostuduje a sdělí svůj postoj. Na otázku, zda by měl Babiš sám odejít z vlády, Sobotka po prvomájovém mítinku ve Vyškově doslova uvedl: "Měl by se vyrovnat se svou situací jako chlap. Jeho problémy zatěžují jeho samotného i koaliční vládu a zvyšují napětí v koalici. On je tím, kdo to může rychle vyřešit."
Co udělal Andrej Babiš s dluhopisy, když mnozí politici volali po jeho odchodu z vlády?
Babiš v roce 2012 podobně jako stovky dalších podnikatelů a firem využil tehdejší mezery v zákoně. Ten osvobozoval od placení daní dluhopisy v nominální hodnotě jedné koruny bez ohledu na to, jaké zisky z nich plynuly. Babiš nechal svou společnost Agrofert vydat tři miliardy takových dluhopisů, polovinu z nich si v následujících dvou letech koupil, nikdo jiný kupcem být nemohl. Tím získal až do roku 2023 nezdaněný příjem 90 milionů korun ročně, o stejnou částku si jeho Agrofert snižuje daňový základ, čímž státní pokladna přichází o dalších 17,1 milionu korun ročně.
