Osvojení dětí v rámci registrovaného partnerství možné nebude, Ústavní soud to odmítl

ČTK ČTK
26. 7. 2021 10:32
Ústavní soud odmítl návrh Obvodního soudu pro Prahu 5, který by v případě úspěchu mohl přiblížit registrované partnerství na úroveň manželství. Obvodní soud navrhoval zrušit pasáž občanského zákoníku, jež obecně stanovuje, které okruhy práv a povinností spojených s manželstvím se vztahují také na partnerství. Osvojení dítěte partnera, o které šlo v návrhu především, mezi těmito právy není.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Thinkstock

Ústavní soud postupně obdržel několik podobných návrhů od různých českých soudů, které řeší žádosti registrovaných o "přiosvojení" partnerova či partnerčina dítěte. Kromě Obvodního soudu pro Prahu 5 přišly návrhy také z Okresního soudu Plzeň-jih a Okresního soudu Brno-venkov. Ústavní soudci se věcně zabývali prvním ze série návrhů, tedy právě tím pražským.

Ve všech návrzích šlo o několik slov, kvůli kterým platí ustanovení první, třetí a čtvrté části občanského zákoníku stejně pro registrované partnerství jako pro manželství. V praxi to znamená, že na registrované partnerství dopadá první, obecná část občanského zákoníku, a poté jeho části o absolutních a relativních majetkových právech, nikoli však druhá část o rodinných právech, včetně úpravy osvojení.

Podle většiny ústavních soudců měl návrh na zrušení mířit spíše na konkrétní paragrafy občanského zákoníku, které upravují osvojování a nezmiňují registrované partnery. Oficiálním důvodem odmítnutí návrhu je pak neoprávněnost navrhovatelů. Obecné soudy totiž mohou navrhovat ke zrušení jen ty paragrafy, které musí v projednávané kauze použít a které při tom pokládají za neústavní.

Soudci David Uhlíř, Jan Filip, Josef Fiala a Radovan Suchánek zaujali k usnesení odlišná stanoviska, zejména k procesnímu postupu a odůvodnění odmítavého usnesení. Uhlíř se ve stanovisku také vymezil vůči diskriminaci z důvodu sexuální orientace.

Všechny soudy, které se obracely na ten ústavní, mají na stole případy registrovaných partnerek či partnerů, z nichž jeden má dítě a druhý žádá o jeho osvojení při zachování práv rodiče. Cílem partnerů je zpravidla to, aby právní vztah k dítěti měl i ten, který není rodič - jde například o vyživovací povinnost nebo dědická práva. Takzvané přiosvojení partnerova dítěte ale zákon nyní neumožňuje.

Ústavní soud už v roce 2016 otevřel lidem žijícím v registrovaném partnerství cestu k individuálnímu osvojení dítěte. Organizace homosexuálů rozhodnutí přivítaly. Ústavní soud tehdy škrtl ustanovení zákona, které adopci registrovaným partnerům výslovně znemožňovalo, a to i přesto, že svobodní gayové a lesby si teoreticky dítě jako jednotlivci osvojit mohli. Nález se nevztahoval ke společnému osvojení, které občanský zákoník dosud umožňuje pouze manželským párům.

Letos Ústavní soud zamítl návrh na zrušení několika slov v zákoně o mezinárodním právu soukromém. Česká justice tak nadále nemůže uznat zahraniční rozhodnutí o osvojení dítěte stejnopohlavním registrovaným párem. Česká právní úprava totiž preferuje manželské páry. Snaha zabránit jejímu obcházení prostřednictvím zahraničních rozhodnutí je podle Ústavní soud legitimní.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 10 minutami

Schodek letošního státního rozpočtu bude kolem 400 miliard Kč, řekla Schillerová

Schodek státního rozpočtu za celý letošní rok bude zřejmě kolem 400 miliard Kč, řekla v neděli v pořadu České televize Otázky Václava Moravce ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Deficit by tak byl vyšší než vloni, ale menší proti plánu. Původně plánovaný letošní schodek činil 500 miliard Kč. Na příští rok ministerstvo financí (MF) navrhuje schodek 376,6 miliardy Kč.

Podle Schillerové od května postupně tempo růstu schodku klesá, podle jejího odhadu by tak konečný deficit měl být kolem 400 miliard Kč. "Roli ale ještě sehrají především investice," dodala ministryně.

Deficit státního rozpočtu tak bude zřejmě vyšší než vloni. Tehdy stát hospodařil podle nedávno schváleného závěrečného účtu se schodkem 367,4 miliardy korun. Sněmovna původně schválila schodek 40 miliard, ale postupně ho kvůli dopadům pandemie zvýšila až na 500 miliard korun.

Letošní schodek rozpočtu by se podle předpokladů ministryně měl ve zbývající části roku zvýšit asi o 100 miliard Kč, ke konci srpna podle údajů MF činil 298,1 miliardy korun. Šlo o nejhorší srpnový výsledek od vzniku ČR. Loni ke konci srpna byl schodek 230,3 miliardy korun miliardy Kč.

Zdroj: ČTK
Další zprávy