Praha - Optimisté tvrdí, že hospodářská krize může odejít stejně nečekaně, jako přišla.

Český průmysl snížil od loňského září do listopadu svou produkci skoro o pětinu, další pokles zřejmě přinesou údaje za prosinec.

Tak rychlý pád nezažila žádná z evropských zemí.

Když ekonomika zažívá rychlý pád, je to známka, že potíže přišly zvenku," hodnotí údaje o poklesu průmyslové výroby expert Akademie věd Lubomír Lízal.

Daň za dobré časy

Lízal tvrdí, že český průmysl fungoval až do září bez problémů, dostal se do nich až poklesem poptávky po českém exportu.

Česko je na exportu závislé víc než jiné země, když vývoz zajišťuje čtyři pětiny ekonomického výkonu země.

„V českém průmyslu má přitom vysoký podíl výroba automobilů. Jde o odvětví, které v dobrých časech zajistí rychlejší růst, krizi naopak prohlubuje," uvádí další důvod prudkého pádu.

Lidé v krizových obdobích odkládají nákup automobilů spíše než u jiného zboží.

Nezodpovědní optimisté

S výkladem akademiků se shodují i průmyslníci a bankovní analytici.

„Za prudkým pádem je shoda několika příčin," předpokládá Oldřich Körner ze Svazu průmyslu. „Silně se orientujeme na export a pokles globální poptávky nás zasáhl o to silněji."

Česko navíc vyčerpalo výhody, které dříve pomáhaly růstu produkce. „Naše práce už není tak laciná, jako byla dříve, po deseti letech se také vyčerpaly některé investiční pobídky," míní Körner.

Podle analytika Aleše Michla z Raiffeisen banky přispěl k rekordnímu pádu optimismus výrobců automobilů z počátku roku.

„Nepočítali s krizí. Plánovali vysoký prodej během celého roku a až v září si všimli, že mají plné sklady. Proto koncem roku výrobu omezili," upozorňuje na další rozměr náhlého propadu .

Až automobilky provedou ve své výrobě nezbytnou korekci, může se pád průmyslu zastavit stejně rychle, jako začal. S tím souhlasí také Oldřich Körner, který po novém roce neočekává v průmyslové produkci stejně špatná čísla jako koncem loňského roku.

Autor fotografie: Aktuálně.cz

Krize a blogy:

Blogeři píšící o finanční krizi:

 Hana Brixi ze Světové banky  Profesor Milan Zelený  Tomáš Sedláček z ČSOB  Analytik Robert Miller  Aleš Michl z Raiffeisenbank

Chvalozpěv na korunu

Pokles zahraniční poptávky je podle Lubomíra Lízala také jediným důvodem, proč mají Češi potíže. Jinak jsou podle něho na krizi připraveni lépe než většina jiných evropských zemí.

Proto ani dramatický pád průmyslu v loňském čtvrtém čtvrtletí nesignalizuje pro celou ekonomiku horší letošní výsledek, než je ekonomický růst o 2 procenta HDP.

Stejnými optimisty jsou experti Evropské komise, kteří zařadili Česko mezi pět zemí, které si i letos zachovají prosperitu.

Česko se například nedá srovnávat s Lotyšskem, kde se ekonomika propadá už dnes o pět procent. Lotyši se zadlužili v cizích měnách, aby měli dost peněz na konzum a na nákup nemovitostí. Když však oslabila národní měna, dostali se neúnosných dluhů a spolu s cenami nemovitostí ztratily na hodnotě hypotéky i další aktiva místních bank.

Naopak Češi zůstali věrní koruně a nepůjčovali si nad své možnosti. Ceny nemovitostí proto rostly pomaleji, než v Pobaltí. Když koruna začala v listopadu rychle ztrácet na hodnotě proti euru i dolaru, neohrozilo to ani banky, ani rodinné rozpočty, ale přinejmenším částečně se tak nahradily ztráty exportérů.   

Německá kotva

Čechy neohrožuje ani druhé dějství bankovní krize, které po novém roce souží západní Evropu.

Němečtí a britští podnikatelé nemohou získat provozní úvěry, protože se banky snaží posílit vlastní kapitál. A i když si zdejší podnikatelé stěžují, české banky jsou vstřícnější. Výše krátkodobých úvěrů podnikům se do září zvyšovala a od té doby stagnuje.

„Zdejší banky jsou stabilní, protože na rozdíl od západních finančních ústavů nepůjčují víc, než je do nich vloženo," zdůrazňuje Lízal.

Blízkost Německa je přitom pro Čechy základem naděje do budoucna. Pokud se tamní ekonomika vzpamatuje z krize, automaticky zvýší poptávku po českém zboží. „Náš růst bude vždy o dvě procenta HDP lepší, než růst v Německu," tvrdí Lízal.

Když to včas skončí

Expert Akademie věd odmítá i další katastrofický scénář. Podle skeptiků se zahraniční společnosti bojí investovat do střední a východní Evropy, protože považují tento region za málo stabilní. Nemusí to skončit jen poklesem koruny, zlotého a forintu, západní firmy mohou také stahovat investice do zdejších firem.

„Čím víc se budou cizí firmy obávat investic v našem regionu, tím rychleji bude oslabovat koruna. A tím víc výhodnou se pro zahraniční firmy stane česká pracovní síla. Francouzské nebo německé firmy přitom budou chtít během krize ušetřit na mzdách," vylučuje úplnou ztrátu investorského zájmu Lízal.

Tento výklad podporuje i radní ČNB Vladimír Tomšík, podle kterého může koruna oslabit dopady krize. Češi se proto podle expertů vypořádají s krizí lépe než Slováci, kteří o výhody vlastní měny přišli začátkem ledna.

Dobrou náladu tak může Čechům zatím kazit pouze nejistota, jestli se zahraniční poptávka vzpamatuje včas, aby zdejší propad výroby nezpůsobil nevratné škody. „Bohužel zatím nejde říct, jak dlouho se bude český průmysl propadat a jak dlouho to podniky vydrží bez masového propouštění," připustil Lubomír Lízal z ústavu CERGE-EI při Akademii věd.