Mimořádná zpráva

Oponu ze Státní opery už si za 100 tisíc nekoupíte. Míří do sbírky Národního muzea

Tereza Patočková
11. 1. 2020 19:04
Zdálo se, že ji nikdo nechce, nějaký čas byla bezúspěšně vystavena k prodeji veřejnosti a odmítlo ji nakonec i liberecké divadlo F. X. Šaldy, které zprvu projevilo zájem. Oponě, která roky zdobila Státní operu v Praze, se však přece jen dostane nového využití. Dílo Antonína Střížka se po měsících nejasného osudu přesune do Národního muzea, kde se stane součástí jeho divadelní sbírky.
Opona k pohádce Kouzelná flétna od Antonína Střížka.
Opona k pohádce Kouzelná flétna od Antonína Střížka. | Foto: Národní divadlo

V roce 2002 namaloval Antonín Střížek pro Státní operu oponu, jež byla součástí dekorace k novému nastudování pohádky Kouzelná flétna. Její výjev zobrazuje klíčovou scénu rituálních zkoušek prince Tamina, při nichž ho doprovází princezna Pamina. Jak sám autor říká, při tvorbě se nechtěl vracet do minulosti, šlo mu o vytvoření současného díla. Více než o narativní příběh chtěl zdůraznit hru a tvář barev. 

Vedení Národního divadla se však na konci loňského roku shodlo, že pro oponu již nenajde využití, a rozhodlo se ji poslat dále.

"Oponu jsme nejprve nabídli jako nepotřebný majetek ostatním státním institucím. Zde se mohou přihlásit i další příspěvkové organizace. O oponu zprvu projevilo zájem divadlo F. X. Šaldy v Liberci, pro které ale byla nakonec bohužel nevyhovující," sdělil tiskový mluvčí Národního divadla Tomáš Staněk.

V prvním kole nabídek pro státní instituce či příspěvkové organizace se nikdo další nepřihlásil a tak divadlo nabídlo oponu k odprodeji zájemcům z řad veřejnosti. 

Příliš velká, aby o ni byl zájem, řekl znalec

Nejprve však bylo třeba určit cenu. Opona je 16 metrů široká a 9 metrů vysoká. A právě kvůli velkým rozměrům se zdálo, že se pro ni bude nový majitel hledat těžce. Soudní znalec Jan Štíbr odhadl cenu opony na 100 tisíc korun.

K tomu dodal, že vzhledem k limitujícím rozměrům je cena, za kterou je trh ochoten oponu odkoupit, nižší než cena, za kterou se podobná díla běžně prodávají. Takový cenový jev se podle něj vyskytuje zřídka. Rozdíl mezi stanovenou cenou a cenou tržní odhadl na 20 až 30 tisíc. 

Odhad ceny zpochybnila soudní znalkyně Věra Čižmářová, podle níž by měla být prodejní cena minimálně jednou taková, tedy 200 tisíc korun.

"Vezme-li v úvahu, že opona byla vyhotovena v roce 2002 a musela splňovat vysoké protipožární předpisy, musela být vyrobena ze stěží hořlavé látky, jejíž cena není malá. To je technická stránka opony. Je zde ještě stránka umělecká, tedy i zhodnocení umělecké kvality. Posouzení stupně malířovy invence a zasazení jeho díla v rámci současného malířství," vysvětlila Čižmářová.

Pozastavila se i nad tím, že znalec Štíbr, který cenu opony určil, vycházel pouze z fotografií. "Soudní znalec musí vždy vidět dílo, které posuzuje. U posuzovaného díla je potřeba zjistit materiál a stav, a to dle mého názoru bez kontaktu s dílem nelze," dodala.

Znalkyně Dominika Machačová ale oponuje, že pokud je dílo všeobecně známé, je znám autor, technika, rozměry, aktuální stav, historie a další aspekty, hrubý cenový odhad z fotografie provést lze. 

Oponu vystaví Národní muzeum

Ani za částku 100 tisíc korun se však zájemce z řad veřejnosti nehlásil. Ale dřív, než stát mohl uvažovat o zlevnění uměleckého díla, ozvalo se 9. ledna Národní muzeum a požádalo o její převedení do svých sbírek. "Pro nás je opona zajímavá nejen proto, že byla součástí scény Státní opery, ale také proto, že pokračuje v tradici ručně malovaných opon, které jsou typické pro předcházející období," uvedla vedoucí oddělení vnějších vztahů Národního muzea Lenka Boučková. 

"Jakmile Národní muzeum oponu převezme, naši restaurátoři posoudí její stav a případně oponu zakonzervujeme a následně budeme restaurovat. Veřejnost ji pak bude moci vidět na výstavních projektech věnovaných českému divadlu, které pravidelně pořádáme. Kdy se k nám opona dostane, však zatím nejsme schopni říci," dodala. 

Divadelní sbírka Národního muzea je nejvýznamnější a největší divadelní sbírkou v České republice. S divadelní tematikou nabízí v současnosti Národní muzeum návštěvníkům například výstavu Račte vstoupit do divadla.

 

Právě se děje

před 5 minutami

Jaškin dal dva góly a vede tabulku střelců KHL

Český útočník Dmitrij Jaškin se dvěma góly zasloužil o vítězství Dynama Moskva nad Nižním Novgorodem 5:1 a ujal se vedení v tabulce střelců Kontinentální hokejové ligy. S 24 brankami se šestadvacetiletý hráč nyní dělí o první místo s Kirillem Kaprizovem z CSKA Moskva.

Jaškin se gólově prosadil po přihrávkách Vadima Šipačova, se kterým tvoří nejúdernější duo v soutěži. Šipačov vede produktivitu KHL s 59 body a se 43 asistencemi je jasně nejlepším nahrávačem. Jaškin je v kanadském bodování o šest bodů druhý.

Dynamo po předchozí sérii tří porážek vyhrálo podruhé za sebou a s předstihem si jako šestý tým v soutěži zajistilo účast v play off.

Chabarovsk ukončil šňůru devíti porážek vítězstvím 4:2 nad Ufou, obránce Michal Jordán se na tom podílel asistencí.

před 20 minutami

Válková kvůli článku o spolupráci s Urválkem podala trestní oznámení pro pomluvu

Poslankyně a vládní zmocněnkyně pro lidská práva Helena Válková (ANO) podala trestní oznámení pro pomluvu kvůli článku serveru Info.cz o své někdejší spolupráci s komunistickým prokurátorem Josefem Urválkem. Uvedl to server Deník N. Válková tvrdí, že se nepodílela na šikaně disidentů, jak se píše v článku. Žádá také omluvu od historika Petra Blažka, který je v článku citován. Vydavatel a šéfredaktor Info.cz Michal Půr i historik Blažek řekli Deníku N, že si za informacemi v článku stojí.

Poslankyně v oznámení odmítá tvrzení historika Blažka, že musela vědět o zneužívání ochranného dohledu k šikaně odpůrců režimu. Blažek pro svá tvrzení neměl podle trestního oznámení žádný důkaz a Válková o zneužívání ochranného dohledu nevěděla. "Jak jsem avizovala, proti nepřípustným lžím a pomluvám se budu bránit soudní cestou," sdělila Deníku N Válková. Server Info.cz si za článkem stojí a nevidí v něm žádný problém.

Zdroj: ČTK
před 43 minutami

Poláci dali zelenou rozšíření dolu Turów, Češi je chtějí žalovat u Evropské komise

Poláci otevřeli cestu k plánovanému rozšíření hnědouhelného dolu Turów u česko-polské hranice. Před týdnem vydalo regionální ředitelství ochrany životního prostředí ve Vratislavi rozhodnutí v procesu EIA, kterým se záměrem souhlasilo, a to navzdory námitkám z české strany. Na úterním jednání o tom Zastupitelstvo Libereckého kraje informoval radní pro životní prostředí Jiří Löffelmann (Starostové pro Liberecký kraj). Liberecký kraj je podle něj připraven využít všech možností, jak se bránit.

Liberecký kraj už podal stížnost k Evropské komisi, postup Polska považuje za nezákonný. Poláci s českou stranou nespolupracují a nesouhlas České republiky i veřejnosti s rozšířením těžby se snaží obejít. Liberecký kraj a obce a města v pohraničí zároveň sbírají podpisy pod petici za záchranu pitné vody určenou Evropskému parlamentu. Podepsat ji lze i na stránkách www.stopturow.cz.

Další zprávy