Když má ekonom Štěpán Mikula popsat specifickou situaci Sudet, kterou se stále příliš nedaří zlepšit, hovoří o tom, že vyhnání Němců zničilo ve vysídlených obcích vazby mezi lidmi, tzv. sociální kapitál. A ten se daří jen velmi těžko a pomalu obnovovat a také se ho již nemusí podařit vrátit na původní úroveň.
"To vidíme v našich datech," doplňuje Mikula a upozorňuje, že úroveň sociálního kapitálu je důležitá i pro migrační rozhodnutí, takže čím je nižší, tím vyšší je pak migrace - lidi zde zkrátka nic nedrží, nejsou tu zakořeněni, a tak se stěhují pryč, zvláště pak ti, kteří se snadno uplatní jinde. Lidé tu mívají nižší vzdělání, jsou častěji nezaměstnaní a více čelí exekucím.
Podle něj nejde o bolest celého pohraničí, ale speciálně Sudet. "Jejich zvláštnost spočívá i v tom, že mají poměrně jasně vymezené a ostré hranice. Rozdíly ve vzdělanostní struktuře a v tom, že lidé více odcházejí, vidíme právě na této hranici. Publikovaná zjištění jsou založena na srovnání obcí, které jsou těsně vedle sebe - na jedné a druhé straně hranice Sudet," upozorňuje.
Zmiňuje také větší strádání, patrné například z mapy exekucí. To ruku v ruce s nižším vzděláním podle něj ovlivňuje volební preference. Takoví lidé pak mají větší tendenci volit protestní hnutí či populisty.
Sudety pak ale mají i zcela své specifikum, a tím je tzv. sudetská karta. "S tou se dá hrát různě a může různě působit. Například se s ní dá působit na nacionalistické cítění, které může být v přítomné v Sudetech stejně jako v jiných regionech. Stejně tak se dá hrát na strunu strachu o majetky, respektive jejich potenciální restituce. Jakkoliv je tato možnost prakticky nemyslitelná, tak se zdá, že má vliv na volební chování. Může přinést rozdílového voliče, ale obecně bych její vliv nepřeceňoval," popisuje.
Nicméně ve výzkumu, který má krátce před publikací, s kolegy zatím předběžně vyčíslil, že vynesení sudetské karty v prezidentských volbách v roce 2013 učinilo osm procent rozdílu ve druhém kole. "Jedná se o spodní mez tohoto efektu ničím nepodložené obavy o majetek, bohužel to nejde odhadnout přesně, ale Miloš Zeman by pravděpodobně vyhrál i bez toho," říká. Zeman tehdy získal ve druhém kole necelých 55 procent hlasů, jeho protikandidát Karel Schwarzenberg přes 45 procent.
Pesimistické výhledy podle Mikuly říkají, že se vazby mezi lidmi nemusí v Sudetech nikdy podařit opravit, ale existuje i jiskřička naděje. Postupně se podle něj v určitých sudetských lokalitách zvyšuje účast v místních volbách, což signalizuje zájem o komunitu. Pomohlo by i přistěhování větší skupiny lidí, která má mezi sebou již vybudované vztahy. Ti by teoreticky mohli vytvořit základ pro růst sociálního kapitálu v celé obci. "Že je něco podobného možné, ukazuje například osidlování regionů v Polsku. Regiony, které byly po válce osídleny lidmi stejného geografického původu, mají dnes vyšší sociální kapitál," připomíná.
Co se týče letošních voleb, ekonom Štěpán Mikula, zabývající se mimo jiné voličským chováním, říká: "Nemyslím si, že se jedná v porovnání s předchozími volbami o zvláště významné utkání politických stran. Za zajímavý považuji dosavadní průběh kampaně. Myslím, že neinformovaný pozorovatel by z něj měl problém určit, které strany jsou momentálně u vlády a které jsou naopak v opozici."