Dobrý den, jsem z obce nedaleko Šumperku, tedy bývalých Sudet a už mě vytáčí ty nesmysly o Sudetach. Jsem ročník 1956, takzvané Sudety jsou mé rodiště, mojí rodiče, kteří sem přišli po válce už nežijí a nikdo z jejich vrstevníků.. My žijeme v Olomouckém kraji a Sudety tady nikoho nezajímají, možná jen novináře, kteří tu nikdy nebyli. Je 76 let po válce, zapomeňte na Sudety, ty už neexistují, to je dávná minulost. Je to pohraničí, horší dostupnost, v tom vidím problém, ne v tom , že to kdysi byly Sudety.

Dobrý den,
odpověď bych rozdělil na dvě věci. Sudety, jako oblast původně osídlená etnickými Němci, mají poměrně jasně vymezené a ostré hranice. Výzkumy ukazují, že některé veličiny (vzdělanost, nezaměstnanost, migrační chování,...) se skokově mění právě na této hranici. Tento skok nelze vysvětlit právě například horší dostupností, která se v prostoru mění spojitě. V tomto smyslu Sudety nepochybně stále existují.

Souhlasím s Vámi v tom, že nelze používat Sudety jako univerzální vysvětlení všeho a tento pojem je v diskusi socioekonomických problémů do jisté míry nadužíván.

Proč nepoužíváte pojmenování české pohraničí, asi by to bylo výstižnější, ale není to politické a moderní.......... Děkuji

Dobrý den,
protože to není to stejné. Některé problémy jsou spojené s blízkostí hranic (a třeba s tím velkou dojezdovou vzdáleností do větších měst), jiné s historickým dědictvím Sudet -- vyhnáním etnických Němců a následným procesem osidlování.

Proč jsou Sudety stále tím rozhodujícím závažím, který převáhne jazýček voleb (většinou zpátečnicky, do minulosti)?

Dobrý den,
odpověď bych rozdělil do dvou částí. První je, že populace Sudet je specifická -- typicky zde mají lidé nižší vzdělání a jsou například i častěji nezaměstnaní. Větší strádání (patrné např. i Mapě exekucí) a nižší vzdělání samozřejmě ovlivňuje volební preference -- bez ohledu na to, zda se to děje v Sudetech nebo jinde.

Druhou část odpovědi bych pojmenoval jako "sudetskou kartu". S tou se dá hrát různě a může různě působit. Například se s ní dá působit na nacionalistické cítění, které může být v přítomné v Sudetech stejně jako v jiných regionech. Stejně tak se dá hrát na strunu strachu o majetky -- resp. jejich potenciální restituce. Jakkoliv je tato možnost prakticky nemyslitelná, tak se zdá, že má vliv na volebních chování. Může přinést rozdílového voliče, ale obecně bych její vliv nepřeceňoval.

Jak rychlá muze byt obnova onoho socialniho kapitalu v Sudetech. A je dle Vasich vyzkumu meritelna, ci vubec zaznamenatelna? Dekuji, Kamil.

Dobrý den,
pojem sociální kapitál si půjčujeme ze sociologie. Rozumíme pod ním (zjednodušeně) síť mezilidských vztahů. Ty se dají měřit těžko. Spíš měříme věci, které o ní něco vypovídají. Standardní je například měření pomocí dotazníků, kde jsou otázky na četnost kontaktů s přáteli a rodinou, členství v místních klubech atp. Dalším často užívaným měřítkem je účast v místních volbách, která signalizuje, že lidé se zajímají o svou obec a komunitu.

Další věc je otázka obnova sociálního kapitálu. Existují formální modely popisující, jak lidé investují do sociálního kapitálu (tj. navazují a udržují vztahy). Ukazují, že komunita se může dostat do stabilní rovnováhy charakteristické právě nízkým sociálním kapitálem a vysokou migrací. V takovém světě nikdo do sociálního kapitálu neinvestuje a rovnováha sebe samu propaguje donekonečna. Pesimistická odpověď tedy je, že k obnově nikdy nedojde.

V modelech je ale i jiskřička naděje. Říkají, že pokud komunita dostane pozitivní šok (zvýšení sociálního kapitálu) zvenčí, potom se může překulit do jiné stabilní rovnováhy -- charakterizované vysokým sociálním kapitálem a nízkou migrací. Problém je, jak by takový šok měl vypadat a pak jak ho zařídit. Napadá mě například možnost, že by se do obce přistěhovala najednou dostatečně velká skupina lidí, kteří by již mezi sebou vztahy vybudované měli a vytvořili by základ (semínko) pro růst sociálního kapitálu v celé obci. Že je něco podobného možné ukazuje Volha Charnysh (2019) na příkladu osidlování regionů v Polsku. Regiony, které byly po válce osídleny lidmi stejného (geografického) původu, mají dnes vyšší sociální kapitál.

Co Vás dovedlo ke studiu ekonomie?

Dobrý den,
už ani nevím, ale udržel mě u ní zájem o analýzu lidského chování.

Mysleli si Češi v roce 1945 mysleli, že získáním majetku Sudetoněmců budou bohatší, že snad i česká země bude bohatší? Těžko byste hledali jasnější důkaz, že bohatství nepramení z majetku, ale z lidské tvořivosti. Když byly po válce vyhnány tři miliony Němců, jejich majetek zůstal. Jsou snad Češi, kteří obsadili jejich prázdné domy, o to bohatší? Po víc jak 76 letech si přece musí každý přiznat, že ani náhodou.

Dobrý den,
jednotliví osadníci byli podle všeho do značné míry motivování materiálním prospěchem z osidlování Sudet. Samozřejmě se nemuselo jednat o motivaci jedinou. Tyto jejich naděje se také často naplnily (zejm. u těch, kteří přišli dříve) -- mohli zde získat dům, větší pole nebo lepší pozici ve státní správě. (Zajímavým momentem je, že KSČ se snažila regulovat proces osidlování tak, aby nevznikali noví velcí majitelé půdy. Farmy osídlenců tak často nebyly soběstačné, protože byly prostě příliš malé.) Nesmíme také zapomenout na to, že (1) v Sudetech, stejně jako ve zbytku země, proběhla kolektivizace; (2) Sudety nikdy nebyly plně "dosídleny"; (3) část majetků v pohraničí se prostě zničila -- např. kvůli zlatokopům (což je dobový termín).

Zajímavé pro Vás může být to, že literatura ukazuje, že zničení fyzického kapitálu (továren, strojů,...) má relativně krátkodobý dopad. Naopak se ukazuje, že zničení měkkých věcí (sociálního kapitálu,...) je něco, co se jednoduše a rychle nahradit nedá.

Jsou Sudety co se týče smýšlení či voličských preferencí stejnorodá oblast?

Dobrý den,
nejsou. Existuje zcela nová (nepublikovaná v časopise) zajímavá studie Grossman, Jurajda & Roesel (2021). V ní autoři ukazují, že oblast Sudet je heterogenní v podpoře komunistické strany -- konkrétně má být vyšší v části Sudet osvobozené americkou armádou. Jejich vysvětlení spočívá v rozdílném průběhu tzv. "divokého odsunu" v americké a sovětské zóně.

Dobrý den, vysídlení pohraničí způsobilo devastaci všeho dobrého. Místo podpory obyvatelstva v pohraničí od státu, se po revoluci pohraničí dočkalo, levných vykupování jak nemovitostí, tak i pozemků pro podnikání pro velké resorty. Umožnil jim to na oko léty státem podpořený nezájem o území. Příkladem by mohla sloužit zanedbanost města Vejprty a okolních vesniček, vzkvétající město Boží Dar a ubytovací resort v Loučné pod Klínovcem. Kontrast spokojeného bydlení rodin v pohraničí a byznysu již bohatých jednotlivců. Nebylo by dobré nejdříve vybudovat systém řemeslné výroby v malých obcích, městech a tím upevnit místo pro stálé bydlení a teprve potom dotovat dočasné ubytovací resorty pro dočasné bydlení bohatých, kteří už jedno bydliště mají? Děkuji

Dobrý den,
myslím, že pro Sudety a pohraničí přinesl vývoj po roce 1989 i mnoho pozitivního. Právě region, který zmiňujete je toho nejlepším dokladem. Severočeský region byl skutečně za vlády KSČ zapomenutým územím (cítily to tak i mj. místní stranické organizace) obětovaným ve prospěch těžby uhlí a výroby elektřiny. Zásadní zlepšení životního prostředí a s tím i obnovení atraktivity regionu je spojeno až s regulací a masivními investicemi 90. let.

Dobrý den, pane Mikulo, ráda bych se zeptala jaký je váš pohled na území "sudet". Myslíte si, že kdyby se neudál odsun a konfiskace sudetských Němců, byl by tento region dnes prosperující? A ačkoliv nejste psycholog, myslíte, že tamnější mentalita by dnes byla jiná? Děkuji

Dobrý den,
bohužel, datová základna pro porovnání životních hodnot lidí žijících v Sudetech a ve vnitřních regionech není co do kvality a kvantity úplně ideální. Data, která máme, však nenasvědčují tomu, že by lidé v Sudetech vyznávali jiné životní hodnoty.

Asi nemohu spekulovat o alternativní historií. Nicméně máme problémy, které jsou dědictvím vyhnání etnických Němců a kterým čelíme teď. Tyto problémy bychom podle mého názoru měli řešit. Mám na mysli socioekonomické problémy v regionech, ale také vyrovnání se s historickým dědictvím tzv. odsunu.

Ahoj Štěpáne, jaký je tvůj nejoblíbenější příklad (ať už nejvíce úsměvný či s největším dopadem) fake news v ČR?

Ahoj,
problém s fake news je, že je velmi těžké přesně změřit jejich dopad (nikoliv jen pouhou korelaci) -- zejména pokud jde o dopad na volební výsledky. Momentálně mě napají jenom dva výzkumy, které se o něco takového snaží. Ani jeden z nich zatím není publikovaný.

V ČR mě asi nejvíce "baví" neexistující hordy zlých migrantů, které dorazí na hranice vždy 2-5 měsíců před volbami.

Dobrý den. Skoro celý život žiju v Karlových Varech. Problém sociálního kapitálu si uvědomuji a tak se snažím o obnovování a budování sociálních struktur. Domnívám se však, že zde naprosto selhává stát, nebo spíše působí destruktivně. Například Karlovarský kraj je jediný kraj v ČR, kde nelze uskutečnit podání do Obchodního rejstříku. Nebo během vlny Covidu v Karlovarském kraji byly v Praze velké nemocnice postavené i z peněz daňových poplatníků z KV kraje prázdné a pacienti se vozili po celé republice. Prosím o Váš pohled na roli státu v tomto procesu.

Dobrý den,
stát může asi jen těžko přímo budovat sociální kapitál a sociální struktury. Minimem je samozřejmě "nepřekážet". Nicméně konkrétní příklady nemohu posoudit.

Jsou Sudety stále stejně vykořeněné, nebo se to už změnilo?

Dobrý den,
bohužel, toto nemůžeme v čase měřit přímo. Nicméně docela spolehlivým měřítkem zakořeněnosti je migrační chování. Nezakořenění lidé (lidé s nízkým sociálním kapitálem) se spíše stěhují pryč. V této charakteristice vidíme, že se Sudety stále liší. (Analyzovali jsme data za období 1971--2015. Starší data nejsou k dispozici.)

Dobrý den, co říkáte jako ekonom na trolly, fake news a dezinformace všeho druhu? Kromě toho, že jsou nebezpečné a dokážou rozložit i mnohem pevnější demokracie než jsme my (viz USA a 6/1, Capitol), jsou i drahé pro naší ekonomiku? Mají i ekonomická dopad? Děkuju moc.

Dobrý den,
to je velmi zajímavá otázka a asi Vám zůstanu dlužit odpověď. Výzkum se momentálně soustředí na šíření fake news a na jejich dopad na politické preference či přímo na volební chování. Nevzpomínám si, že bych měl v ruce článek na ekonomické dopady fake news. Ostatně najít nějaký takový vztah by asi bylo hodně těžké -- což nevylučuje jeho existenci.

Dobrý den, zaujala mě ta pasáž o nedostatku sociálního kapitálu v pohraničí. Myslíte, že by jeho obnovení mohly pomoci rostoucí aktivity různých občanských spolků a komunitních sdružení, třeba i "blbé" zbudování komunitní zahrady či knihovny a setkávání sousedů v nich?

Dobrý den,
něco nemůže být horší než nic. Historie a teorie však nejsou úplně na Vaší straně. Pokud se dobře pamatuji, tak pamětníci říkají, že v prvním období po osídlení byl v Sudetech poměrně bohatý společenský život, který však postupně vyhasl. To odpovídá již zde zmíněným teoriím popisujícím investování do sociálního kapitálu. Jeho budování by asi šlo popsat jako sisyfovskou práci. Budováním vlastního sociálního kapitálu (také pořádáním akcí atp.) valíte kámen komunitního sociálního kapitálu nahoru. Pokud však nedosáhnete až samotného vrcholu kopce, potom se kámen zase skutálí zpátky na startovní čáru.

Teoretické modely nám ale dávají jenom nějaký rámec pro přemýšlení -- jsou zjednodušením reality, a ne realitou samotnou. Také například nic neříkají o tom, jak je ten pomyslný kopec vysoký a člověk nikdy neví, která kapka je ta poslední.

Co podle vás měla udělat poválečná vláda v otázce Sudet, aby nedošlo k zničení vazeb mezi lidmi? A bylo vůbec možné najít nějaké rozumné řešení?

Dobrý den,
v rámci osidlování Sudet existovaly na papíře politiky, které mohly situaci značně zlepšit. Záměrem bylo osidlovat vesnice lidmi z blízkých regionů s podobnými klimatickými podmínkami a zejména osidlovat je lidmi se stejným místem původu. V praxi se to ale moc nedařilo. Podrobná data z okresu Břeclav ukazují, že osídlenci byli velmi heterogenní v obcích původu. To byl dost možná hlavní kámen úrazu.

Dobrý den, nemyslím si, že za dnešními problémy v pohraničí může vyhnání Němců, moje babička přisla do Sudet po válce jako malá holka a dodnes vzpomíná na krásné vztahy, které po válce s lidmi z různých částí republiky zažívala, lidé tam přišli za novým životem a hned po válce se rozvíjel obchod, práce ve fabrikách apod. Není jedním z důvodů dnešních problemů i masivní propouštění po roce 1989? Znám lidi z Krnovska a Osoblažska, kteří v 90. letech přišli o práci a nikdo jim příliš nepomohl. Ono je těžké pak tyto lidi přesvědčovat o demokracii, když nemají jistotu práce. Děkuji za odpověď a přeji pěkný den.

Dobrý den,
dovolil bych si rozdělit odpověď na několik částí:

1) V ekonomickém výzkumu téměř vždy říkáme, jak je to "v průměru". Zkušenost jednotlivce nebo jedné komunity samozřejmě může být odlišná.
2) Pamětníci zmiňují relativně bohatý společenský život v letech po osídlení. Také však říkají, že po nějaké době vymizel. (Viz ostatní odpovědi.)
3) V našem výzkumu nahlížíme na život v Sudetech (i) prostřednictvím migračního chování. Vzroce typické pro Sudety (tj. zejm. vyšší míra emigrace), které asociujeme s nižší hladinou sociálního kapitálu, pozorujeme po celou sledovanou periodu (1971-2015). Pád komunistického režimu ani ekonomická transformace -- tedy faktory, které přinesly nezaměstnanost -- je nijak nemění. Vysvětlení by bylo složitější v otázce politických postojů. Zde ovšem, z pochopitelných důvodů, není možné srovnat stav před a po pádu komunismu.

Pane Mikulo, nejde mi do hlavy, proč se obáváme imaginárních imigrantů, a přitom naší společnost skoro bez povšimnutí rozloží pár proruských trollů, kteří nahlodávají jakékoliv jistoty a základní pravidla systému kolem nás. Jak drahé je proti nim se účinně bránit?

Dobrý den,
pokud je odpovědí na desinformace vzdělání, potom se nepochybně jedná o velmi drahou obranu. Takové investice se ale mohou bohatě vyplatit. Nutná je nicméně shoda na tom, že problém desinformací existuje a je třeba ho řešit. Kdyby byly (hypoteticky) desinformace součástí marketingu důležitých politických stran, potom by se taková shoda hledala asi jen obtížně.

Co udělat pro to, aby se Sudety staly normálním místem k životu tak jako kterýkoliv jiný český region?

Dobrý den,
chtěl bych asi zahrát na trochu optimističtější notu. Ve spoustě proměnných vidíme přetrvávající rozdíly mezi Sudety a zbytkem země. Nicméně tam, kde se rozdíl zahladil, je účast v místních volbách, která signalizuje zájem o místní komunitu. Třeba to oznamuje příchod takové konvergence -- jakkoliv se může ještě jednat o dlouhý proces.

Zdravím Vás za Sudet, z Českolipska. Mí rodiče se ještě narodili v původní domovině (Orlické Hory a Vysokomýtsko), jsem tedy už rodák a "Tady jsem doma". Kolik generací to může trvat než dojde k té vazbě Domov je zde? Dvě, tři nebo více generací? Nebo to budou staletí jako u původních Němců? Co by pro to měla udělat nová vláda? Děkuji!

Dobrý den,
obávám se, že nic nenasvědčuje tomu, že by tyto procesy byly rychlé. Ať už jde o současnost nebo o středověk.

Jen poznámka pod čarou bez dotazu: V našem regionu Sudet jsou stále rozeznatelní potomci původního českého obyvatelstva případně smíšených rodin (málo), potomci Čechů dosídlených po válce z vnitrozemí (hospodářsky spíše neúspěšní, dělnické profese, v zemědělství leda v družstvech, více politicky aktivní, hlavně KSČ a po revoluci KSČM a extremistické populistické strany, morálně spíše oportunističntí/zlatokopové v pohraničí s rukama dozadu), dosídlenci v rámci socialistického experimentu stěhování obyvatel a vyrovnávání životní úrovně (různé menšiny ze Slovenska, integrovaní různou měrou, pasivní), potomci poválečných reemigrantů z Volyně a pod. (politicky pasivní, častěji věřící, hospodářsky velmi schopní zejména v zemědělství, za minulého režimu často pronásledovaní od dosídlenců z vnitrozemí (asi pro to)) a pak ještě pozdější náplava Čechů z jiných regionů (potomci lufťáků apod.). Zajímavé je, že na vesnicích se většinou ví, kdo je odkud a dá se to i odhadnout z chování. Na různé skupiny, co do osobnostního charakteru nebo politických preferencí, se uplatnila různá selekce a výběr (v evolučním smyslu) a stále si to nesou sebou...

Dobrý den,
specifická selekce obyvatel může být částí příčin dnešních problémů. Tomuto problému se v empirickém výzkumu vyhnete jen těžko. S kolegy jsme proto provedli laboratorní experiment, ve kterém ukazujeme, že podobné vzroce chování jako v Sudetech (u migrace a investic do sociálního kapitálu) pozorujeme i na náhodném vzorku populace.

Proč se vytváří zjednodušující dojem, že Sudety byly osídleny sudetskými němci - tj. pouze. Když to byla směs (české obyvatelstvo bylo během okupace vysídleno první), v některých městech byl podíl původního českého obyvatelstva v desítkách procent.

Dobrý den,
souhlasím. Proto ve výzkumu nedefinuji Sudety jako homogenní region. Pracuji s daty o etnickém složení obcí v roce 1930. Na druhou stranu -- míra segregace byla značná.

Souvisí nějak protestní hlasy a socioekonomický status? Nebo budou volit lidi populistické trouby, i když se budou mít dobře?

Dobrý den,
ano, nepochybně existuje souvislost mezi socioekonomickým statutem a rozhodnutím volit populistické strany. Tuto korelaci můžeme pozorovat i v ČR, kde právě Sudety jako oblast s nižším vzděláním a vyšší nezaměstnaností tuto tendenci vykazují. Vaše otázka je ale vlastně mnohem zajímavější -- ptáte se na to, jak by lidé změnili svoje chování ve volbách, kdyby najednou vyhráli v loterii spoustu peněz. Tady bych musel spekulovat.

Dobrý den. Pocházím z Broumova a nemyslím si, že by všude v Sudetech bylo menší procento vysokoškolsky či středoškolsky vzdělaných lidí. Problém v tomto regionu je, že většina mladých lidí odchází do větších měst za studiem a následně se už zpátky nevrací, protože větší města dávají větší šance na lepší práci a větší vyžití. Na důchod se chystám k návratu. 😉 Myslíte si, že se na tomto něco v řádu 10 či 20 let změní?

Dobrý den,
problémem odlivu mozků trpí určitě všechny "periferní" regiony -- což jsou často pohraniční regiony. Zvláštnost Sudet je, že mají poměrně jasně vymezené a ostré hranice. Rozdíly ve vzdělanostní struktuře a v tom, že lidé více odcházejí vidíme právě na této hranici. Publikovaná zjištění jsou založena na srovnání obcí, které jsou těsně vedle sebe -- na jedné a druhé straně hranice Sudet. (Ve skutečnosti je to ještě trochu složitější, ale pro intuici.)

Dobrý den, dá se říct, že dezinformace o vracení sudetského majetku, které šířily lidé kolem Zemana, stáli Karla Schwarzenberga úřad prezidenta? A že je Zeman na Hradě i díky tomu?

Dobrý den,
ne, nemyslím si to. Bohužel není možné odhadnout, kolik obava o majetky přesně "udělala" na celkovém výsledku voleb. Je však možné odhadnout tzv. spodní mez tohoto efektu. Náš (zatím předběžný) odhad je, že to bylo 8 % rozdílu v druhém kole volby (nebo více). Miloš Zeman by pravděpodobně vyhrál i bez "sudetské karty".

Dobrý den, zkoumá někdo fenomén "pražských" obcí v Sudetech? U nás v děčínském okrese jsou obce, které jsou zjevením po každých volbách (nevyhrává tam ANO, ani Zeman), jedná se o obce, kde se usadili na trvalo většinou pražští chalupáři či mladí lidé, pracující z domova, co utekli z Prahy. - jmenovitě - Kytlice, Doubice, Tisá, Merboltice....hEZKÝ DEN

Dobrý den,
nevím, že by se tomu někdo specificky věnoval. Nicméně to co píšete celkem zapadá do typických profilů voličů politických stran.

Dobrý den Štěpáne, narodila jsem se ve východních Sudetech ve městě, kterému se přezdívalo Slezský Machester, a vyrostla jsem zde. Sudetská otázka a odsun Němců mne odjakživa zajímala a dnes ve věku 50 let jsem schopna už i pojmenovat, v čem vidím problém. Jednak jsme vyrůstali s tím, že jsme v zemi, kde před námi jakoby nikdo nežil a pokud ano, tak rozhodně ne nikdo, kdy by mohl být šikovný, moudrý či dokonce úspěšný! A připadá mi, že to ten region "nasál" do sebe. Země nikoho. Byli to moji prarodiče, kdo osidlovali Sudety se svými malými dětmi - mými rodiči, a přestože já jsem se zde už narodila, chybí mi kontinuita rodu. Chybí mi to spojení s místem skrze linie předků. Nemáme zde hroby svých praprarodičů, nemáme zde chalupu, v které se narodila moje babička nebo školu, do které by chodila. A čím jsem starší, tím více si uvědomuji, jak jsem zde "cizí" a nemám prostě to, čemu se říká "kořeny". Jak dlouho se takové kořeny budují? ,

Dobrý den,
na to nelze dát jednoznačnou odpověď. Jistou analogií může být budování a perzistence sociálních norem. U těch vidíme, že mohou vydržet i stovky let. V tomto smyslu je příběh Sudet příběhem bez konce -- nevím jak skončí a ani to dost dobře nejde odhadnout.

Tahle Bohem zapomenuta oblast je na prvni rozdil rozeznatelna. Nejvice tristni je lhostejnost soucasnych obyvatel (potomku tzv. dosidlencu). dokud se nevyjasni cele vyhnani ceskych Nemcu a velke pocty zavrazdenych Nemcu, tak se nehneme z mista. Myslite, ze je mozne diky vzdelani zlepsit mentalitu prumerneho obyvatelstva? Vzdyt pred 80 lety jejich preci zili jeste v zemljankach. Dosidlenci byli nejen ze Slovenska, ale i z Ukrajiny, Bulharska etc. a sama zebrota. kdo by dobrovolne odchazel z domova, pokud by byl sikovny a prosperoval?

Dobrý den,
částečně se odkáži na předchozí odpovědi. Motivy pro osidlování byly často (ale ne pouze) materiální. Dominantní bylo také osidlování z vnitřních regionů dnešní ČR. Co se týče reemigrantů, tak k nim se tehdejší vláda nechoval úplně pěkně. Po příjezdu sice dostali nějaké zdroje, ale vláda jim také sebrala pasy.