Brno - Veřejná ochránkyně práv Anna Šabatová prověří, zda finanční správa nezneužívá zajišťovací příkazy. Správa čelí kritice, že příkazy zneužívá. Podle ombudsmanky ale obsah ani četnost dosavadních podnětů zatím nenasvědčuje riziku jejich plošného zneužívání.
O zajišťovacích příkazech se začalo mluvit mimo jiné také v souvislosti s opavskou společností FAU. Firma nyní požaduje po finanční správě vydání 92 milionů korun, jde o peníze, které jí stát v exekučním řízení před časem zabavil. Soud pak zajišťovací příkazy zrušil. Finanční správa čelí podezření, že firmu chtěla účelově zlikvidovat.
Firma loni skončila v insolvenci a později v konkurzu. Existuje i podezření, že správa jednala na pokyn exministra financí Andreje Babiše (ANO). Ten to popírá, stejně tak generální ředitel Finanční správy Martin Janeček takové informace označil za "sprosté lži".
Zjišťování informací od daňové správy naráží na povinnou mlčenlivost, ke které jsou úředníci zavázáni. Ne každá firma je přitom ochotna svolit se zbavením mlčenlivosti. "Šetření ombudsmanky není podmíněno zbavením mlčenlivosti, proto nemá důvod to po někom požadovat. Obrátí se na Generální finanční ředitelství s žádostí o poskytnutí zprávy o výsledcích prověřování postupů finanční správy ve vztahu k uplatňování zajišťovacích příkazů," uvedla Petra Janoušková, vedoucí oddělení justice, migrace a financí z úřadu veřejné ochránkyně práv.
V šetření ombudsmanka navázala spolupráci se zástupci Komory daňových poradců ČR, požádala je o postoupení konkrétních případů, v nichž rozporují postup finanční správy. Současně se rozhodla oslovit i širokou veřejnost.
"Pokud se kdokoliv z řad podnikatelů domnívá, že finanční správa v jeho případě vydáním zajišťovacího příkazu pochybila, je předně nezbytné poradit se s advokátem či daňovým poradcem o možnosti obrany ve správním soudnictví. Soudní obrana je obranou nejefektivnější," uvedla Šabatová.
Uvítá ale, pokud tento podnikatel se svým případem seznámí i její kancelář. Pokud ombudsmanka odhalí nedostatky v postupu Finanční správy, nemusí to mít ale dopad na platnost konkrétních zajišťovacích příkazů. "Plošné šetření ombudsmanky však může napomoci celkové systémové změně praxe a ovlivnit v budoucnu osudy dalších podnikatelů," uvedla Šabatová.
V případě zjištění pochybení se veřejná ochránkyně práv může zasazovat o zlepšení praxe při využívání zajišťovacích příkazů. "Pokud finanční správa nebude reflektovat závěry ombudsmanky, může využít svých oprávnění svěřených zákonem, mimo jiné možnost informovat o svých zjištěních veřejnost. Naopak pokud nebude zjištěna chybná systémová praxe, ombudsmanka šetření uzavře," doplnila Janoušková.
Dobře nastavená praxe proti neplatičům
Podle zprávy pro vládu z července finanční správa letos do dubna vydala 601 příkazů na 873 milionů korun. Loni to bylo 1561 zajišťovacích příkazů na 3,3 miliardy korun, o rok dříve 1605 příkazů na 3,6 miliardy korun. Na jednu firmu může správa vydat více zajišťovacích příkazů. Loni se tak příkazy týkaly 309 firem, o rok dříve 424.
Dokument dále upozorňuje, že od roku 2013 do dubna letošního roku byl vydán zajišťovací příkaz 1502 firmám. Celkem 528 se jich odvolalo k odvolacímu finančnímu ředitelství, a to zrušilo dva příkazy. Podle zprávy to svědčí o dobrém nastavení praxe.
Zajišťovací příkaz je jedním z institutů finanční správy proti neplatičům daní. Úředníci mohou předpokládanou daň vybrat dopředu, a zadržet tak peníze nebo majetek, dokud firma neuhradí částku uvedenou v příkazu. Správce daně však musí mít podle daňového řádu vážné a důvodné pochybnosti o tom, že by daňová povinnost bez použití zajištění byla po vyměření uhrazena.
