Praha - Podnikatel Tomio Okamura podle průzkumů pravděpodobně nebude příštím českým prezidentem, mohl by se ale výrazně zapsat do historicky první přímé volby hlavy státu.
Už nyní totiž připouští, že v případě, pokud by ho kvůli chybným podpisům na prezidentské petici vnitro jako kandidáta nezaregistrovalo, obrátil by se i na Ústavní soud. A ten by teoreticky mohl prezidentskou volbu plánovanou na druhý lednový víkend zrušit.
„Tento sběr podpisů je nelegitimní. Diskriminoval kandidáty, kteří nemají potřebné finance na sběr, což je protiústavní, je lehce zneužitelný, nekontrolovatelný a v důsledku o ničem nevypovídá. Jen o schopnosti a možnostech sesbírat nějaká data," řekl Aktuálně.cz Okamura.
„Z výše uvedených důvodů se v případě zamítnutí kandidatury odvolám k Nejvyššímu správnímu soudu a případně i k Ústavnímu soudu," dodal podnikatel, který si myslí, že na vině je špatná legislativa a zákonodárci, kteří „buď nemyslí, nebo přímou volbu schválně sabotovali".
Okamura je přitom z pohledu platnosti podpisů jedním z nejohroženějších kandidátů. Nasbírat jich stihl 61 500, potřebuje přitom minimálně padesát tisíc ověřených podpisů. Sám se ale dříve chlubil, že šest desítek tisíc podporovatelů stihl nasbírat v nejkratším čase ze všech kandidátů.
Přes Letnou na Hrad
Ministerstvo vnitra ukončilo v úterý první kolo kontroly, kdy přezkoumalo vzorek náhodných 8500 podpisů. Některé kandidáty prověřují úředníci i ve druhém kole, kde se postupuje stejně - na řadu tedy jde dalších náhodných 8500 jmen. Jejich identita se ověřuje pomocí registru obyvatel.
Pokud by se úředníci ministra Jana Kubiceho u některého kandidáta nedopočítali věrohodných padesáti tisíc podpisů, cesta na Hrad by pro něj skončila už na pražské Letné, tam vnitro sídlí. Pak by měl neúspěšný kandidát dva pracovní dny na podání stížnosti k Nejvyššímu správnímu soudu, ten by musel ve zkráceném řízení rozhodnout do 15 dnů, tedy do půlky prosince.
Pokračovat by však mohl neúspěšný kandidát i ústavní stížností. Ústavní soud by v případě běžící ústavní stížnosti mohl předběžným opatřením volby i stopnout, jak Aktuálně.cz potvrdil mluvčí ministerstva vnitra Vladimír Řepka.
„Pokud by skutečně nebylo definitivně rozhodnuto o tom, kdo je a kdo není kandidátem na prezidenta, tak by se nemohly volby konat," uvedl k tématu předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský letos v říjnu v ČT s tím, že by ale ústavní soudci mohli o stížnosti rozhodnout poměrně rychle. Rychetský dříve také řekl, že případná žaloba by měla na volby odkladný účinek.
Bobošíková: Nechci ústavní krizi
Ještě méně podpisů než Okamura má Jana Bobošíková. Dopočítala se 55 000 podporovatelů.
O situaci s podpisy se prý bude v pátek její strana Suverenita radit s právníky.
„Musíme dát všechny informace na stůl a poradit se. V našem uvažování bude hrát roli i to, že bych nechtěla být příčinou odsunutí přímé volby a narušení ústavního pořádku," řekla Aktuálně.cz Bobošíková.
Nespokojená je nicméně například s tím, že u zkoumání podpisů chybí veřejná kontrola. Podpisy má teď vnitro, kde už zůstanou. Kandidáti navíc tvrdí, že si nedělali jejich kopie, protože by to mohlo být v rozporu s ochranou osobních údajů.
„Jsme rukojmím ministerstva vnitra," stěžuje si Bobošíková.
Šedesát tisíc podpisů má také exministr a ekonom Vladimír Dlouhý.
V klidu naopak zůstává tým Vladimíra Franze. „Máme devadesát tisíc podpisů. Bylo by absurdní, kdyby 40 tisíc z nich bylo prohlášeno za neplatné," uvedl jeho mluvčí Jakub Hussar.
Stotisícovou hranici v počtu podpisů překročili dva favorité předvolebních průzkumů, expremiéři Jan Fischer a Miloš Zeman.
Ostatní kandidáti, Karel Schwarzenberg, Jiří Dienstbier a Přemysl Sobotka, mají prezidentskou kandidaturu pojištěnou podpisy zákonodárců.
