"Mě samozřejmě nejvíce zajímá budoucnost Národní knihovny," uvedl Richter, který se Zaorálkem jednal nejen o ní, ale například i o penězích pro knihovny od krajů.
"Chtěl bych zvažovat to, jestli se k tomu tématu nevrátit, třeba i na vládě," řekl Zaorálek k případné stavbě nové budovy Národní knihovny. Dodal, že je důležité začít v tomto volebním období o tématu mluvit.
Podle ředitele Městské knihovny v Praze Tomáše Řeháka nelze v Klementinu, kde Národní knihovna sídlí, provozovat národní knihovnu pro 21. století.
"Národní knihovna potřebuje novou budovu, a jsem přesvědčen, že celá republika potřebuje novou budovu Národní knihovny," dodal Řehák.
Knihovníci ve čtvrtek ministrovi předali i další náměty. Uvítali by lepší spolupráci ministerstva kultury a ministerstva školství vedoucí k oficiálnímu uznání role knihoven v neformálním vzdělávání.
Chystají i novou koncepci rozvoje knihoven po roce 2020. Původně ji měli dokončit v listopadu, pro větší zpracování do hloubky navrhují termín posunout na příští rok.
Staněk před svým odchodem stanovil, že novým předsedou Ústřední knihovnické rady musí být ředitel Národní knihovny; Zaorálek příslušné rozhodnutí zrušil, členové rady si budou jako dřív volit předsedu ze svého středu.
Skončil jsem kvůli kritice Staňka
Podle Staňka šlo u Richtera o principiální změnu doporučenou jeho poradci, k níž se chystal delší dobu. Podle Richtera byla důvodem odvolání kritika ministerstva.
Ústřední knihovnická rada je poradním a koordinačním orgánem ministerstva kultury ve věcech knihovnických a informačních služeb. Členy rady jmenuje a odvolává ministr kultury z řad odborníků, zástupců profesních sdružení a představitelů knihovnických institucí. Richter radu vedl přes 20 let.
