Začátek akce narušil incident s aktivistou Janem Šináglem, který se s americkou vlajkou nad hlavou snažil účastníky pochodu přesvědčit o kladech radaru. V malé strkanici pak přišel o část žerdi praporu.
"Nenechte se vyprovokovat," nabádal přítomné Jan Tamáš z iniciativy Ne Základnám, která pochod pořádala.
Na trasu dvanáctikilometrového pochodu se podle odhadu organizátorů vydalo kolem 200 lidí. Byl mezi nimi i starosta Jinců Josef Hála (KSČM). "Není to jen o politice. Je potřeba být mezi lidmi, mít s nimi kontakt, znát, co si myslí, a reagovat na to. My ty lidi zastupujeme a bylo by nefér si hrát někde v kancelářích na vysokou politiku," řekl ČTK.
Trasu pochodu nasměrovali podle Hály do vojenského prostoru záměrně. "Chceme, aby se do něj lidi, kteří tady ještě nebyli, podívali. Je tady nádherná příroda, tak aby pochopili, proč prostor bráníme," poznamenal. Pochod je první sportovní akcí proti radaru. Podle Hály se už připravují další, například koncert na hradě Točník.
Chceme být sami sebou
"Vadí mi, co se má u Trokavce dít," zdůvodnil svou účast v protestu Jaroslav Vondrášek z Březnice. Do Jinců přijel vlakem a na pochod se prý moc těšil. Kousek za ním kráčela tříčlenná rodina z Hořovic. "Takhle chodíme už od loňského srpna na všechny akce. Nejsme v žádné straně a nikdy jsme nebyli. Nelíbí se nám, že by vůbec v takové malé zemi mělo něco podobného být," ujala se role mluvčí asi padesátiletá žena, která si přála zůstat v anonymitě.
Proti americké základně je i Drahomíra Hebrová z Plzně. Na trasu se vydala s kamarádkou. "Nesouhlasíme s umístěním jakéhokoliv radaru, i kdyby byl francouzský, americký nebo ruský. Dvacet let jsme tady měli ruská vojska, nesměli jsme nic, teď chceme svobodu a být sami sebou, žádné poklonkování a uhýbání," prohlásila rezolutně.
Protiraketový radar by měl stát ve vojenském prostoru nedaleko Míšova na Plzeňsku. Většina Čechů ale jeho umístění v ČR není nakloněna. Opoziční sociální demokraté a komunisté požadují referendum o této věci, hlavní vládní strana ODS soudí, že všelidové hlasování by bylo nezodpovědné, a chce případnou dohodu s USA ratifikovat v parlamentu.
Nesouhlas s americkou základnou už vyjádřili v referendech nebo anketách také obyvatelé několika obcí v sousedství vojenského újezdu Brdy. Jednatřicet starostů založilo volný svazek měst a obcí, který bude vystupovat proti zamýšlené stavbě, a chce o ní jednat s vládou.
