Shodli se na tom v anketě, kterou během konference o Chartě 77 tento týden uspořádalo Aktuálně.cz.
"Charta 77 znamená i dnes závazek upozorňovat na porušování lidských práv a pomáhat lidem v zemích, které nejsou svobodné. Díky zkušenosti komunismu víme jednak to, jak je zahraniční podpora důležitá, jednak to, kam ji směřovat. Je to proto pro Českou republiku velká aktuální výzva," uvedl Václav Havel, spoluzakladatel Charty 77 a autor jejího úvodního prohlášení.
S jeho slovy souhlasili i všichni další signatáři, které Aktuálně.cz oslovilo.
Kohout: Reakce Západu zabránila zločinům
"Evropské státy nás v době komunismu podporovaly, ať už to bylo Německo Willyho Brandta, Rakousko Bruna Kreiského anebo Švédsko Olofa Palmeho. Ozvali se vždy v pravý čas a znemožnili tím režimu zakročit proti disidentům tvrdě. Václavu Havlovi to například několikrát ukrátilo trest," řekl Aktuálně.cz spisovatel Pavel Kohout.
"Proto bychom i my měli být aktivní. Je to určitá splátka dluhu," dodal Pavel Kohout.
To samé si myslí i další chartista Petr Pithart. Podle něj je úkolem Česka podporovat v totalitních zemích vznik organizací podobných Chartě. "Těžko se budeme z Česka zasazovat o osud každého jednoho vězně, to musí dělat domácí organizace," řekl Pithart.
Pithart: Česko může být svědomím EU
Podle Pitharta Česká republika svému závazku zasazovat se o lidská práva dostává už dnes. "Když se v Evropské unii projednává nějaká otázka spojená s lidským právy nebo totalitními zeměmi, tak se všichni nejdříve otočí na českou delegaci," popisuje Petr Pithart.
Znepokojovat ostatní státy EU v této oblasti je podle něj jednou z rolí, kterou by Česká republika mohl v unii hrát.
"V bohatších zemích EU vládne pokušení, dbát na dobré obchodní vztahy i s těmi zeměmi, které jsou evidentně totalitní. Měli bychom proto být jejich špatným svědomím, aby v zájmu výhodných obchodů nepřehlížely oběti perzekucí. Dlouhodobě se to totiž vyplatí i ekonomicky, protože s demokraciemi se obchoduje lépe než s totalitami," dodal Pithart.
Mezi zeměmi, jejichž občanům je třeba nejvíce pomáhat, zmiňovali signatáři Charty 77 nejčastěji Kubu, Bělorusko a Barmu.
Výjimkou byl Petr Uhl. "Trochu se obávám, že česká zahraniční politika je poměrně selektivní a neupozorňuje na porušování lidských práv u velkých světových hráčů. Já osobně si ze slov Václava Havla o závazku České republiky nesu závazek hájit lidská práva vězňů na Guantanámu," řekl Aktuálně.cz.
Kusý: Slovensko se angažuje, má ale problémy i samo
Podle Miroslava Kusého, jednoho z mála slovenských chartistů, platí odkaz Charty i pro Slovensko.
"Povinnost pomáhat slabším spadá i na nás a některé slovenské neziskové organizace se v tom již výrazně angažují. Bohužel Slovensko má pořád i vnitřní problémy. Jsme ještě málo rozvinutá demokracie a chybí nám občanská společnost, která by fungovala nezávisle na státu," řekl Kusý.
Jako hlavní odkaz Charty Kusý neuváděl pomoc lidem v totalitě, ale důraz na občanskou statečnost.
"Té je potřeba nejenom v totalitních režimech, ale dnes. Ať už k tomu, abyste vystoupili proti zneužívání moci politiky anebo prostě k tomu, abyste oponovali svému šéfovi, který evidentně tvrdí nesmysly," řekl Aktuálně.cz Kusý.
K závazku chartistů se na konferenci hlásil i vicepremiér pro Evropu Alexandr Vondra. "Hlásím se k tomu, že nebudu mlčet, když je někde utlačována svoboda a jsou-li lidé kdekoli na světě ohroženi," uvedl Vondra.
Odborníci na konferenci zmiňovali také to, že Charta je kromě závazků také stálou inspirací pro opozici v nesvobodných zemích. "Opozice v současném Íránu studuje činnost disidentů ve střední a východní Evropě, aby neudělala stejné chyby," uvedla na konferenci kanadská politoložka Barbary Falková.
Pro některá hnutí je Charta i přímou inspirací. V Bělorusku vzniklo v roce 1997 hnutí Charta 97, které se ve svém úvodním dokumentu přímo hlásí ke své české předchůdkyni.
